Má sestra je sériový vrah
Oyinkan Braithwaite
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410428/bmid_ma-sestra-je-seriovy-vrah-5PI-410428.jpeg
3
276
84
Korede je zahořklá. Není divu… Její sestra Ayoola je krásná a oblíbená, jenže dost možná i šílená. Měla přítele, ale ten je teď po smrti. Stejně jako ti dva před ním. Korede vytrhne od večeře vyplašený telefonát. Volá jí sestra Ayoola a Korede hned ví, co se od ní čeká: bělidlo, gumové rukavice, pevné nervy a silný žaludek. Tohle je třetí chlap, kterého Ayoola poslala do věčných lovišť — prý v sebeobraně. Třetí tělo, kterého se Korede bude muset zbavit. V zájmu všech Nigerijců by měla jít na policii, jenže ona svou sestru miluje a rodina je přece na prvním místě. Pak ale Ayoola začne chodit se sympatickým lékařem z nemocnice, kde Korede pracuje jako zdravotní sestra. Korede doktora Tadeho už dlouho miluje a nehodlá se smířit s tím, že i on skončí s kudlou v zádech. Jenže zachránit jednoho by znamenalo obětovat druhého… Do milostného trojúhelníku mezi Korede, Ayoolou a Tadem se vplétá obraz dětství obou sester, poznamenaný temnou vzpomínkou na krutého otce a jeho tragickou smrt. Nebo snad ne zase tak tragickou? Román o lásce, o Lagosu a o tom, že krev je hustší než voda. A hlavně se hůř odstraňuje z koberce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
My Sister, the Serial Killer , 2018
více info...
Přidat komentář
pořád jsem přemýšlela, co mi to připomíná. už vím - film 27 šatů - tam taky hodná sestra musí přihlížet, jak její mrcha sestra okouzlí chlápka, na kterého si sama myslí. až na to, že tohle není romantická komedie, ale dost mrazivý krimi příběh. minimalistický styl, exotická lokace, psycho...
Neurazí ani nenadchne. Taková YA jednohubka na krátký večer. Dostanete přesně to, co říká název.
Bláznivé, ale hezky se to poslouchalo. Chválím interpretku, která knihu opravdu skvěle namluvila. Tenhle příběh vlastně nebyl o vyšetřování vraždy, ale o rodinných vztazích, alespoň já jsem to takhle vnímala. Doporučuji.
Příjemné překvapení.
Styl psaní je takový strohý, nepopisný a překvapivě morbidně vtipný. Škoda, že se nedozvíme něco víc o Nigérii. Celá kniha je o vztahu dvou sester a rozhodně to není thriller. Hlavní heslo zní: "Krev není voda"
E-KNIHA: Další kniha, která je špatně zařazena v žánru a to jí potom ubírá procenta v hodnocení. Jak už bylo řečeno několikrát, tenhle příběh není thriller. Spíš románová sonda do sesterských a rodinných vztahů vs. morálka a společnost. A nenajdete tu žádné správné řešení, jak se k situaci postavit, protože každá z postav na to bude mít svůj vlastní úhel pohledu a každý ten úhel je svým způsobem správný. A stejně jako když jsem četla Carrie od Stephena Kinga, jsem si přála, moci příběh přepsat na nějaký happyend. Protože naše hlavní hrdinka by si ho zasloužila. Ale tohle je život. Ten nebývá spravedlivý ani fér. Myslím, že to, jak knížku autorka podala, udělala správně.
Problém jsem ovšem měla se stylem vyprávění. Byl komorní a strohý a já se domnívám,že rozvláčnější a barvitější styl - který používá například paní Rowlingová - by příběh posunul o jednu, dvě třídy nahoru. Takhle může pro někoho splynout a stát se jenom odpočinkovou četbou na jedno, dvě odpoledne, což je škoda.
Otevřete tyto stránky a přemýšlíte, jak vy jste se rozhodli vy, a seznamte s tím, jak to chodí v Laosu... 70 %
Začátek vypadal nadějně. Asi v polovině jsem se už musela přemáhat, abych knihu neodložila nedočtenou, což ze zásady nikdy nedělám. Asi jsem čekala něco trochu jiného...
Zajímavý začátek, pak to šlo z kopce. Naivní předpoklad od autorky, že vražedkyně nemá být jak odhalena. Konec neuzavřený, zvláštní. Kniha byla podprůměrná.
zvláštní. na začátku knihy jsem si říkala, že to bude jasných pět hvězdiček, na konci už jsem si ale tak jistá nebyla. těžko říct, co tomu chybělo. asi mi přišel konec takový nemastný, neslaný - ne vždy se otevřené konce hodí. tady to působilo trochu odbytě. každopádně jinak jde o celkem pěkný počin.
P.S.: netuším, o co autorce doopravdy šlo, ovšem většinu mužů (vskutku snad až na jednoho, a to možná jen proto, že mu nebyl dán dostatečný prostor) ve své knize vykreslila jako naprosté idioty, což je škoda, působí to prvoplánovitě.
Jsem ráda, že jsem si knížku pujčila z knihovny a nekupovala si ji. Nejde o nic převratného, ovšem příběh originální docela je. Pro mě ale jde o nedotažený a neuzavřený děj s otevřeným koncem. Nic by se nestalo, kdybych knihu neprečetla vůbec. Velký plus je, že má kniha jen něco málo přes 200 stran a velmi krátké kapitoly, takže to odsýpá a máte to rychle za sebou :D za mě prostě průměr
Buďte rádi za vaši normální sestru, protože jiná by mohla být třeba sériový vrah
Velice milé překvapení letošního knižního roku. Tahle knížka vás něčím zaujme (názvem, obálkou, popisem děje, autorkou z Nigerie), ale přesto od ní nečekáte, kdo ví co. O to víc pak po jejím přečtení budete příjemně překvapeni. Za prvé chválím nakladatelství Host, že se vůbec rozhodlo vydat toto dílo. Přece jenom knih od afrických autorů u nás moc nevychází a určitě je to škoda. Takže za tohle velké díky. Samotný příběh stránku po stránce rychle a příjemně běží. Nicméně knihu budete mít rychle přečtenou. Má totiž jen 216 stran. Nutno podotknout, že rodinka z tohoto dílka je tedy pěkně vyvedená. Otec tyran, matka upřednostňující jednu ze sester a celkově taková nemastná a neslaná, Ayoola vražedkyně a Korede jediná taková nejnormálnější a mezi tím tak nějak pendlující. Když tu byla zmínka o otci obou sester, tak pasáže s ním dodávaly knize na vážnosti a jakési temnotě. Což rozhodně kvituji a jeho postavu si rozhodně neoblíbíte. Naopak si oblíbíte postavu Korede a budete jí přát to nejlepší. Pak vás možná stejně jako mě na konci překvapí, že nezkusí štěstí s jistým mužem. Nebo že by se bála, že i on nakonec podlehne kouzlu její sestry a i on skončí s kudlou v zádech? Kdo ví. Víme naopak, že děj knihy se odehrává v Lagosu, hlavním městě Nigerie a je trochu škoda, že autorka nám z něj neukázala a nepopsala více. Myslím, že by to mohlo být zajímavé. Zajímavé je celkově chování daných postav. Kolik mužů ještě musí zemřít, než se něco změní. Jak moc Korede miluje svou sestru a jak moc si to její sestra uvědomuje a mohl bych pokračovat. V samotném ději nechybí ani pár vtipných pasáží.
Suma sumárum se jedná o jedno velké a milé knižní překvapení letošního roku, ale to už jsem psal. Nepsal jsem však kolik této knize uděluji procent a tak tady to máte. Knize Má sestra je sériový vrah uděluji krásných 90 %. Do 100 % my tam chybělo víc popisu Lagosu a vadila mi občasná nelogičnost chování postav. Na závěr tak už jenom, že čtení této knihy vám vřele doporučuju jako tiché poděkování, že vaše sestra je normální. Jiná by totiž mohla být jako Ayoola sériovým vrahem.
Lehkovážný přístup k vraždění, jízlivé poznámky a zájem dvou sester o jednoho muže, přičemž každá to s ním myslí úplně jinak. Přesně tak by se dala kniha jednoduše charakterizovat. Při čtení mi pořád vrtalo hlavou prosté: něco tomu chybí. Postrádala jsem zde větší dynamiku? Delší vyprávění nebo mi vadilo něco jiného? Nevím.
Přesto však knihu úplně nezatracuji. Její čtení mě bavilo a nelituji, že jsem s knihou trávila svůj volný čas. Bohužel ji však nemůžu považovat za něco jiného, úžasného nebo výjimečného.
Pokud čekáte thriller o sestře, která zabíjí, tak se bohužel nedočkáte. Má sestra je sériový vrah není primárně o vraždění, jako spíš o sesterském vztahu mezi Korede a Ayoolou.
Začala bych tím, že této knize dosti škodí nálepka thriller. Má sestra je sériový vrah je totiž vším možným, jen ne thrillerem. Už od prvních stránek víme, co se děje a kam celý příběh směřuje a v tomto ohledu nás žádné výrazné překvapení opravdu nečeká. Co naopak vynáší tento titul výrazně vysoko, je vykreslení vztahů v rodině a také na pracovišti. Sympatická nigerijská autorka pracuje na velmi malém prostoru, a přesto tato dvě stěžejní témata popisuje s velkou intenzitou, která je možná ale zároveň trochu ukryta pod slupkou „akčního krváku“. Morální dilema starší sestry Korede pro mě bylo nejnosnějším aspektem knihy. Její váhavost nad tím, co je pravda a co by ráda, aby pravdou bylo, nad vlastním štěstím versus štěstím ostatních, nad láskou, nenávistí či nad naprostou kapitulací, to všechno jsou velmi vážná společenská témata, která Braithwaite umně ukrývá do dosti strohého, ale o to víc intenzivního kabátku. Čtenář, který vstupuje do příběhu s tím, že si přečte thriller, bude asi zklamaný, ale čtenář, který trošku nakoukne mezi řádky a bude víc vnímat dynamiku mezi postavami, bude knihou pravděpodobně mile překvapen tak, jako jsem byla já.
Lehce napínavé a vzrušující dílko pro nás z exotické Afriky napsané ženou hlavně pro ženy. Zdánlivě se jedná o vraždy milenců, ale jde o rodinné vztahy, trochu odlišné od těch našich, ale v zásadě stejné – první je rodina, ať je sebevíce podivná. Čte se velmi dobře, nicméně toho v hlavě nakonec moc nezůstane. Dosti povrchní čtení do metra nebo vlaku.
PŘEČTENÍM TOHOTO KOMENTÁŘE MŮŽETE VYTUŠIT, JAK TO DOPADNE!
Tahle kniha není thriller. Je to zábava. A místy je to až jedinečně a nevhodně vtipné...
Knížka se neskutečně dobře čte. Je to takové komornější drama, o kterém nemáte ani tušení, jak by mohlo skončit. Verzí si vymyslíte několik. Já jsem měla strach, aby se tak vynikající děj nestrhl na konci v něco těžko uvěřitelného a překombinovaného, jak to většinou u thrillerů bývá.
Ale tohle není thriller v pravém slova smyslu. Autorka nezklamala a konec je svým způsobem i hřejivý. Ukazuje moc sourozeneckých pout, tíhu sdílené minulosti,... Vlastně se mi i přes tu morbidnost líbí, že ženy - sestry držely neustále při sobě...
Sestra, rodina zvítězila nad láskou k opačnému pohlaví.
Asi na ten příběh nezapomenu.
Lidé, co mají sourozence ví, že tohle by klidně mohli prožívat také a nezachovali by se jinak než Korede.
Autorka je nadějí na další výtečné a ojedinělé knihy. Tahle mě pohltila a už od první stránky mě vcucla jako vlna a já si užívala její proud...
Úžasné počtení, které je možná třeba brát s trochou nadsázky. Pak se i zasmějete.
Název knihy musí každého milovníka thrillerů zaujmout na první dobrou. Nejinak tomu bylo i u mě. Knihu jsem přečetla velmi rychle nejen proto, že se jedná o útlou knihu, ale je i extrémně čtivá, rozdělená na krátké kapitoly. Thrillerem bych jí ovšem nenazývala. Střídají se zde kapitoly z dětství obou sester a ze současnosti, kdy mladší Ayoola opět zavraždila dalšího ze svých partnerů a její starší sestra Korede jí jako vždy přispěchá pomoci zahladit stopy a zbavit se těla.
Kniha se odehrává v nigerijském Lagosu, místu a kultuře, která je nahony vzdálená té naší, evropské. O tom jsou právě hodně kapitoly z minulosti.
Opravdu nevím, co bych dělala na místě starší ze sester Korede, ale vím, že Korede byla asi tou nejoddanější ze sester, jakou být mohla. I když rozhodně nesouhlasila s tím, co Ayoola dělá, stejně jí nedokázala udat a vydat do rukou spravedlnosti. Protože odmala byla zvyklá, že i když obě dvě vyrůstaly v úplné rodině, stejně měla jen jedna druhou. A když se o poněkud zvláštní Ayoolu nepostará Korede, kdo by to nijak udělal? Nikdo. A to Korede moc dobře ví. A právě tato skutečnosti utváří onen vztah mezi oběma sestrami a dává Korede sílu sestře pomoci. A to, že se rozhodla pomáhat způsobem, jakým se rozhodla, to právě činí z tohoto příběhu poměrně originální záležitost. Aspoň pro mě. Byla to hodně zvláštní kniha, jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.
"Storyteller - Trapt"
Kniha začíná poměrně nenápadně (vzhledem k názvu). Jedná sestra pomáhá té druhé. Odklidit mrtvolu přítele z koupelny. Jasně, to se může stát. Prostě ho jenom bodla, že jo? Normálka. A tak. Nebo je to trochu jinak?
Bavilo mě, jak je děj poskládaný. Kdo četl, ví, o čem mluvím. Vlastně díky tomu to bylo na začátku i dost vtipné. Jenže potom jdeme do minulosti, která ovlivnila přítomnost. A navíc sama přítomnost pro Korede začíná být dost nepříjemná.
Hodně zajímavý psychologický román o vztahu dvou sester, který mě zaujal tím, jak je napsaný a o čem je napsaný. Přesto jsem ráda, že má kniha méně stran. Nedovedu si představit, že by jich měla víc. Vzhledem ke stylu psaní autorky. Knihu beru spíš jako jednohubku, ale i tak si ráda přečtu další knihy autorky. Ale byla jsem překvapená. Příjemně. Nečekala jsem, že mě bude bavit.
PS: jestli se někomu zdála zbytečná a dlouhá linka s Tadem, mě právě ne. Hezky se během toho všechno vytahovalo a nabobtnávalo. Hezky postupně, pomalu a nenásilně. A potom kaboom! (Že se chlápek probere z komatu, bylo jasný. Ale že se potom bude dít, co se dělo? To jsem nečekala.) A ke konci to bylo tak dojemné a emotivní, až jsem koukala. Protože poslední kapitola. To bolelo...
PS2: tohle rozhodně doporučuji, na 526%. Ale není to text ani příběh pro každého. A jak se vám bude kniha (ne)líbit podle mě určí to, jak se právě kouknete na to rozhodnutí v rámci vztahu sester. SPOILER Kdyby tohle napsal americký autor, konec je asi jiný, asi určitě jiný...
PS3: dovolila jsem si něco napsat do diskuse, co nemohu sem, ale je to (podle mě) důležité k pochopení...všeho.
Štítky knihy
prvotina thrillery sérioví vrazi sestry milostný trojúhelník Nigérie nigerijská literatura Lagos
Má sestra je sériový vrah
Líbilo se mi to. Můžu říct,..chudák Tade. Bylo mě ho líto, ale lze si vzít i poučení z knihy, že hezký obal, ať mluvíme o knize nebo ženě,co se Vám zalíbí, nemusí to být ta nejlepší volba.