Lužanská mše - Vita Brevis
Valja Stýblová
Lužanská mše série
1. díl >
Lužanskou mši složil Antonín Dvořák pro svého přítele a mecenáše Josefa Hlávku, vynikajícího architekta, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. V životopisně laděném románu se Valja Stýblová soustředila na Hlávkovu velkou životní křižovatku, kdy poprvé dosáhl na vrchol úspěchu a slávy, ale záhy ho začala pronásledovat nepřízeň osudu. Ztratil první manželku a sám se potýkal s chorobou, která mu několik let bránila v normálním pohybu. Autorka se pokusila objasnit nejen záhadnou Hlávkovu nemoc, ale vypráví hlavně o jeho silné vůli a mimořádném talentu, které mu pomohly překonat slabost těla a znovu se vrátit na výsluní, a také se snaží osvětlit smysl Hlávkova mecenášství, v Čechách zcela výjimečného a ojedinělého.... celý text
Přidat komentář
Kniha je zajímavá jazykově, protože se nebrání zapojení většího množství cizojazyčných slov / vět a ne všechny jsou opatřeny vysvětlivkami. Čtenář se pak snad lépe vžije do situací, kdy se pohybuje v cizině a rozumí špatně.
Aktuální je zobrazení situace v Černovcích a hrdinovy naivní představy o soužití mezi Rusy a Ukrajinci. Mnoho se za více než století nezměnilo.
Některé scény byly asi smyšleny, ale dle mého názoru citlivě doplňovaly reálie života Josefa Hlávky.
První část čtyřdílného životopisného románu - osobně by mne zajímalo, proč si autorka vybrala zrovna tuto postavu, ale rozhodně to není volba špatná, ačkoliv Hlávka stál za mnoha projekty, obecné povědomí o něm není velké. Stylisticky celkem velké, chtělo by se říct až freskové plochy kapitol v tomto vydání uvozují faksimile Hlávkova deníku, které autorka štědře vyplňuje, někdy bych řekla, že až zbytečně - je jasné, že chce uvést na scénu aspoň zmínkou co nejširší průřez tehdejší společnosti, ale díky tomu se musíme prokousat malou lekcí ukrajinštiny (neskutečně neprakticky vypsané v latince :-) ), konceptem Palackého dějin, výzkumem J. E. Purkyněho... uvidíme, zdali se v dalších dílech děj trochu urychlí ve prospěch Hlávky samotného.
Nádhera. Líbilo se mi to moc.
To si takhle čtu o Zdence Braunerové od Františka Kožíka a on tam několikrát zmiňuje Hlávku v souvislosti s Juliem Zeyerem, například, že mu sponzoruje cestu do Ruska. Proč? Tak podívám na wikipedii a tam mě zaujala věta: "Čtyři roky před smrtí završil své mecenášské úsilí tím, že ve své poslední vůli 25. ledna 1904 ustanovuje (dětí nemaje) svým univerzálním dědicem nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, které podle statutu přiloženého k závěti mělo být ustanoveno ihned, nejdéle však do dvou roků po jeho smrti. Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní nadace velkou část jeho odkazu. Jde o nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou v České republice." Ještě mi bylo divné, proč tolik stavěl ve Vídni.
Tak o tomto chlapíkovi se musím dozvědět víc!
Po této knize jsem sáhla, protože jsem se chtěla dozvědět něco o Josef Hlávkovi. Otisk tohoto mecenáše je viditelný nejen na přešticku, kde se pravidelně pohybuji. Autorka zpracovává životopis podrobně, konkrétně v této první části od dětství přes studia , stáž v cizině až po začátek úspěšné kariéry. Ráda stáhnu i po dalších dílech Lužanské mše.
Anotace se s audioknihou neshoduje, končí smrtí otce Josefa Hlávky. To, co jsem slyšela, se mi nelíbilo, neřekla bych, že autorkou je Valja Stýblová. Dám 2** a další díly si odpustím.
Chtěl jsem se dozvědět něco víc o Josefu Hlávkovi.A díky paní Stýblové jsem dostal informace příjemnou formou.
Čtivě zachycené dětství a dospívání Josefa Hlávky. Autorka nenásilně vložila pasáže o architektuře, osvětové myšlenky obrozenců a v případě zmínky o snížení cukru v krvi uplatnila i lékařské zkušenosti. Zajímavě působí i použití ukrajinštiny při líčení cesty do Černovce. Kladem je překlad cizojazyčných dialogů. Trochu mě rušilo nejasné střídání vypravěčů (ich forma mi vadila).
Štítky knihy
životopisy, biografie životopisné, biografické romány architekti mecenáši čeští architekti Lužany Josef Hlávka
Autorovy další knížky
| 1970 |  Mne soudila noc |
| 1959 | Dům u nemocnice |
| 1966 | Až bude padat hvězda |
| 2001 | Nenávidím a miluji |
| 1984 | Princ a Skřivánek |
Kniha Lužanská mše - Vita Brevis je v
| Přečtených | 48x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 2x |
Přeštice i Lužany znám jako svoje boty - pro čtenáře téhle knihy je to samozřejmě plus. Je velmi příjemné číst o člověku, který dokázal tolik, a s kterým jsem se bohužel minula v čase.