Libanonské rozhovory
Monika Langrock Šlajerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152110/bmid_libanonske-rozhovory-EZb-152110.jpg
3
2
1
Libanon je barometrem politického dění na Blízkém východě a libanonští křesťané intelektuální elitou křesťanů Středního východu. Léta po skončení občanské války (1990) však popisují jako léta deziluze a deprese z politického vývoje země. Ve čtrnácti rozhovorech se křesťané z maronitské, řeckopravoslavné, řeckokatolické, arménské a protestantské církve snaží nalézt odpověď na stěžejní otázku: jak se vyrovnat s klesajícím vlivem křesťanů v libanonské, ale i blízkovýchodní společnosti? Kromě úvah o konfesionálním politickém systému, společnosti, kultuře, muslimsko-křesťanských a mezicírkevních vztazích hovoří rovněž o tom, že je třeba vsadit na obnovu duchovních hodnot: na naději, službu a lásku k bližnímu, muslimovi a křesťanovi bez rozdílu.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
křesťanství islám církev stát a církev Libanon
Libanonské rozhovory
Pro mě snad trochu paradoxně zněly nejlogičtěji výroky obou protestantů ze samotného závěru, kteří jediní byli ochotni na rovinu říci, že konfesní systém není sice dokonalý, ale v podstatě dosud chrání libanonské křesťany, které by sekularizace ohrozila, což si zjevně řada jiných odpovídajících neuvědomuje. Také uznali i pozitivní roli maronitské církve.
Vedle toho se to neslo v podstatě v podobném duchu: "my křesťané jsme začali válku, ale to byli maronité (kteří se tématu války v knize snaží moc nevyjadřovat), naproti tomu naše (dosaďte si) církev zastávala vyvážený postoj."
Vůbec pocit největší deprese byl cítit právě u maronitů, kteří působí dosti bezradně a je od nich slyšet mnohé o nové teologii apod. Často také averze k vlastní hierarchii a odstup od Apoštolského stolce.
Vůbec to celkově připomíná (a upřímně doufám, že je ten pocit chybný) stav německé církve, která ničí sebe sama planým úřadováním a likvidací vlastní podstaty. A co víc, jako by bylo možno vidět rezignaci a smíření s vlastním úpadkem. V tomto kontextu byl pozitivní výrok maronitské dámy, která řekla, že mentalitu deprese odmítá, protože právě kvůli tomu křesťané emigrují. Aspoň něco...
Poslední poznámka, nevím, na kolik si toho autorka je vědoma, ale pokud už se někdo z respondentů vyjadřoval k politice, patřil do Aounova tábora. Poněkud nevyvážené...