Stříbrná židle

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

NARNIE... kde obři chystají zkázu... kde zlo splétá sítě... kde vládnou kouzla.
Navzdory neznámým nebezpečím a hlubokým a tmavým jeskyním je skupinka přátel vyslána hledat uneseného prince. Na své výpravě do Podzemí se však setkávají s daleko krásnějším a daleko hrozivějším zlem, než si vůbec dokázali představit.

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/2275/big_letopisy-narnie-stribrna-zidle-SPK-2275.jpg 41360
Série:

Letopisy Narnie 4.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Fragment (ČR)
Originální název:

The Silver Chair, 1953


více info...
Nahrávám...

Komentáře (84)

Kniha Stříbrná židle

18LenkA12
15. ledna

Další příběh ze světa Narnie, který nezklamal a rozhodně stojí za přečtení. To jak se všichni hrdinové vypořádají se svými osudy je obdivuhodné. Poukazuje i na to jak je důležité mít přátele a opalovat si vše co se člověk naučí, protože neví kdy to bude potřebovat.

Vendy1993
04. ledna

tak tady se asi musím omluvit všem, kdo psal recenze přede mnou...sice je ve správném pořadí čtvrtá, ale já jí četla jako předposlední...bohužel se mi tento díl ale vůbec nelíbil, přečetla jsem to jen abych to už měla za sebou. Vůbec jsem se do toho nemohla dostat :(


ondra295
11.12.2021

Celkově jde o jeden z těch úplně nejlepších dílů Narnie, hodně se povedla speciálně postava Čvachetky, která dodává takový pěkný protipól energickým dětským postavám. Děj je zajímavý a je to zase něco jiného, než v minulých dílech - v podzemí je to také hezké zpestření a část s obry mi také přijde pěkně napsaná. Co se mi zase tolik nelíbilo, byla celá koncepce Aslanovy země - to na mě asi bylo až moc velké fantasy.

Kolem a kolem opravdu pěkný díl, který řadím v rámci celé série hodně vysoko.

alabra
02.12.2021

Místa děje se prolínají víc než obvykle, také se zde řeší více morální dilemata, podzemí nepostrádá napínavé chvilky, zajímavé bytosti i pozoruhodná jednoduchá řešení mnohdy složitých situací. Děti jsou zobrazeny poněkud ploše, více než obvykle.

Nicolka77
30.09.2021

(+ SPOILER) Zatím pro mě nejslabší díl, musím říct, že jsem měla veliký problém se vůbec začíst..a celkově mi v knize chyběli počáteční postavy Lucky, Edmunda, Petra a Zuzky..:) ale na druhou stranu jsem si oblíbila Čvachetku.
Ale od okamžiku, kdy se děti dostali do podzemí, tak už se to četlo samo!

Eeper242
16.09.2021

strieborná stolička by mala byť radšej šiesta.Dobrý a napínavý diel.Inak pekná a doporučujem ju :):):):):)

Haloon
06.08.2021

Unesený princ, dobrodružství v horách, obři, čarodějnice, to je dobrodružství jak má být. Ten lev si je zas povolal a opět se jich vůbec neptal, jestli mají o úkol zájem a ještě jim stihl vyhubovat jak se chovají. To bylo trochu úsměvné, ale jinak je Stříbrná židle skvělý pohádkový příběh, který skrývá nejedno poučení.

JulianaH.
21.07.2021

„... Vtom se ale ozval tiše vrkavý hlas čarodějnice — ze všeho nejvíc se podobal volání divokého holuba z korun vysokých jilmů ve staré zahradě o třetí hodině ospalého letního odpoledne. ...“

Řekla bych, že ze všech dosavadních dílů Narnie má „Židle“ nejrozmanitější děj a vystřídá se v ní nejvíc různých kulis. Mnohá z těch prostředí jsou fascinující, jako třeba Aslanova říše hned na začátku (jak mistrně Lewis evokuje závrať!) nebo mokřady bludiček, poseté osamělými vigvamy. Bludičkové jsou mimochodem úžasná rasa a já se přidávám ke zdejšímu spolku přátel Čvachetky.

Oceňuji ponurou atmosféru, nevlídné počasí a těsné hlubiny, líbí se mi záchvaty mrzutosti u obou dětí a obdivuji, jak se Lewis v popisu Bismu tvořivě inspiroval renesanční alchymií (salamandři v ohni, živé kovy). Zosobňuje příklad vědce, který využívá svojí učenosti k posílení, nikoli k ubití fantazie, a to je inspirativní. A navíc jsem se v „Židli“ konečně dočkala Platóna (diskuse o reálnosti světa/světů „mimo jeskyni“), na němž údajně mají být Letopisy založené. Což mi zatím přijde jako poněkud nadsazené tvrzení, ale uvidíme. Alegorie tady každopádně fungují skvěle, hlavně ta závěrečná, dojemná a, no, stejně citově vyděračská jako zbytek křesťanství. x)

Co mě na Narnii naopak setrvale a hluboce štve, je distinkce mluvící zvířata x němá zvířata, přičemž první mají status bytosti, kdežto druhá jsou bezprávné věci určené k spotřebě. Rozčiluje mě to od prvního dílu, jenže tady je kontrast mezi nimi vyhrocený až k naprosté nesmyslnosti. Sníst jelena, který nemluví lidskou řečí, není o nic morálně ošidnější čin než čištění zubů, zato sníst mluvícího jelena je rouhání a kanibalismus („jako byste snědli miminko“). Jakože proč?! Dejme tomu, že schopnost řeči v Narnii symbolizuje přítomnost duše, ale to neřeší otázku, proč by na ní měla záviset hodnota něčího života. Lewis tím vlastně shrnuje etický problém, který má křesťanství, anebo alespoň (skromněji řečeno) problém, který mám s křesťanstvím já.

1