Les oběšených lišek
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19697/les-obesenych-lisek-19697.jpg
4
373
70
Humorný příběh tří svérázných uprchlíků, kteří se setkají v opuštěné chatě uprostřed laponské tajgy. Ve staré lovecké chatě v laponské pustině se setkají dva muži - vypočítavý lupič, který se snaží ukrýt před kumpány, s nimiž se nechce dělit o kořist, a násilnický důstojník, který roční dovolenou uprostřed přírody řeší své problémy s alkoholem. Oba antihrdinové po počátečních konfliktech nacházejí jakýsi způsob soužití až přátelství a když k nim později přibude třetí utečenec, domorodá stařenka prchající před státním domovem důchodců, stává se z opuštěného srubu div ne idylické hospodářství. To však brzy naruší jednak místní policista, jednak lupičův nebezpečný komplic... Další velmi dobrá autorova variace na téma útěku před civilizací a "terapie přírodou". Nechybí ani ochočené divoké zvíře, tentokrát liška, a humor v mnoha podobách, od situačního přes černý až po absurdní.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Humor Romány
Vydáno: 2006 , HejkalOriginální název:
Hirtettyjen kettujen metsä , 1983
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že mě zrovna tato kniha moc nebavila. Nějak mi nesedl autorův humor celkově ale tady ani děj. Což mě docela mrzí, jelikož jsem doufala v opak. Možná mu dám v budoucnu ještě šanci.
Finové a severský humor mě prostě baví. Je takový...severský. Trochu černý, trochu drsný a občas dojemný. Dobře napsaná kniha.
Roztomilá a originální kuriozitka. Jen konec mi přišel krapet nedomyšlený - spíš jako kdyby autor už nevěděl co dál a svoje antihrdiny si natolik oblíbil, že přestal mít chuť jim dál komplikovat život nebo je nechat provozovat nějaké další nekalosti. Ale popravdě mi to nevadilo, i tak to byl příjemný čtenářský zážitek. Ne sice nezapomenutelná "bomba", ale prima oddechovka ano. Jen škoda, že jsem po knize nesáhla v létě, takovýto úsměvný popis laponského zimního koloritu by myslím v tropických vedrech mohl být velmi osvěžující. Určitě si od tohoto autora přečtu i něco dalšího.
No podle komentářů jsem se těšil na zábavnou knížku. Ale bohužel, zábava to nebyla. Námět vcelku zajímavý, jen to možná chtělo trochu lepší zpracování. Pro mě trochu ztráta času, i když to bylo zvoleno jako oddechová četba.
Pro mě nejsympatičtější byla Pětistovka.
Lehké čtivo, zábavný děj. Nesmála jsem se nahlas, ale vždy jsem se těšila, kdy zase zasednu ke knížce. Účastníci tohoto dobrodružství vám přirostou k srdci.
Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek:
Úspěšný zloděj a neúspěšný major žijí spolu v Laponsku.
Moc humoru ne, spíš černý.
Příběh nemá moc hlavu a patu a logiku.
Nelíbilo se mi.
Tohle je má top, alespoň z humorných knih. Skromný von Roiterholm a vzdělaný znalec lišejníků, magistr Asikainen jsou báječní. A to nemluvím o marketingovém poradci, bagristovi a sobím policistovi. A nade všemi Naska.. Musím si to přečíst znovu...
Moc hezká kniha. Líbilo se mi zachycení přírody, úplně na mě laponská zima z knihy dýchala. Je to příjemné čtení s kapkou humoru.
Tato kniha mi byla podstrčená mým známým poté, co jsem dočetla Stoletého staříka od J.Jonassona. Začátek mi trochu nesedl, nebo jestli to bylo tím že hlavní hrdina je prostě antihrdina a ze začátku jsem mu to nemohla odpoustit. Ale postupem kniha gradovala a na konci měla zcela mé sympatie a pozornost.
Les oběšených lišek jsem poprvé četla asi před šesti lety. A i po takové době mi má stále co nabídnout. Dobrodružství, humor, napětí. Paasilinna snad nikdy nezklame :)
Paasilinnovy knihy se nedají číst v kuse za sebou, je třeba si mezi nimi udělat odstup. Jinak bych totiž více hleděl na podobnosti a nebavil se tak, jak jsem se bavil teď. Přesto pár obecných postřehů. Paasillina je fascinován Laponskem, životem v ústraní, mimo civilizaci a mimo společnost, dogmaticky svázanou různými typy vztahů na mnoha úrovních: rodina, morálka, snad i náboženství, práce, výdobytky socialiazace (to je krásně a s hořkostí popsané na postavě Nasky) atd. Ovšem na druhou stranu využívá civilizačních výdobytků, jako chlápkové v Lese oběšených lišek a taky jen stěží si z knihy čtenář odnese nějaké to "morální ponaučení". Jako by hlavním cílem bylo přijít nějak k penězům a pak si užívat. A tady se nabízí jakési srovnání: je zcela zjevné, odkud čerpal inspiraci Jonas Jonasson pro svého Stoletého staříka, tedy pro jednu z jeho dějových linií. Ale neodvážil se uzavřít knihu tak absurdně jako Paasilinna, tj. obrazem německých turistů lačnících po zmrzlých párcích. Jen nevím, jestli tímto absurdním závěrem Paasilinna neposouvá celý román do roviny absurdity. Ale nebudu fušovat do řemesla odborníkům na literaturu, stačí, že nelituju času, který jsem Lesu oběšených lišek věnoval.
Taková skandinávská humorná divnost :) Příběh o setkání a soužití tří naprosto odlišnejch charakterů a situace, který tohle soužití přináší. Zábavná knížka, a i když ne něco, od čeho by se člověk nemohl odtrhnout, určitě zaujme.
Ač jsem od tohoto autora přečetla většinu románů, které v ČR vyšly, bohatě bych se spokojila s tímto. Četla jsem jej jako první a mohl klidně zůstat poslední. Žádná z jeho dalších knih mi nepřišla tak dobrá jako tato.
Prozatím nejlepší kniha, kterou jsem od Paasiliny četl. Milý a humorný román zrozený z laponské přírody.
Další kniha oslavující krásu Laponska. Trochu absudrní, ale jinak velice pěkný román. Jen škoda těch oběšených německých turistů. :-)
Masaker:D. To teda fakt, úplně suprová kniha, která se snadno četla a pobavila. Jsem si myslela, že když je to humoristická kniha, tak to bude zase nějaká blbost, která vůbec nebude vtipná, ale Paasilinna mile překvapil. Svižné, milé a opravdu vtipné. I když jde o černý humor, tak špičkový. Všechny postavy mi byli sympatické, i když to byli postavy spíše záporné, ať už profesionální zločinec Oiva Juntunen, či major Remus, no a stará babička Naska byla úplně bezkonkurenční. Bylo to trochu jako sci-fi a fantasy dohromady, ale proč ne:). A korunu tomu nasadil marketingový poradce a mnohonásobný vrah Hemmo Siira!
Mé první seznámení s Arto Paasilinnem. Hned úvodní věty naznačily, že mě čeká úžasná jízda. Celá kniha je skvělá. Paasilinna vypráví stylem, který mi vyhovuje. Vtipný, ironický, absurdní, psaný s lehkostí. Náhoda svedla dohromady lidi, kteří by se ve skutečném životě asi nesešli. A já s potěšením sledovala jejich společné soužití. Les oběšených lišek je pro mě výjimečná kniha i tím, že kdykoli se dostanu do sauny, okamžitě se mi vybaví. Je to můj saunový evergreen. Finská mentalita se mi hodně zamlouvá. I ve velmi nehostinných podmínkách, při nedostatku základního vybavení, si neodepřou jedinou věc - saunu. Jo, bavilo mě to moc a moc.
Lehká oddychová kniha, u které nemusíte moc přemýšlet a jen se necháte uhoupat zdánlivými neskutečnostmi. Ve spojení s přírodou tvoří hezký celek. I když ne úplně bez výhrad, k tomuto autorovi se ještě někdy vrátím.
Štítky knihy
přátelství humor útěk finská literatura tajga Laponsko
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Kniha Les oběšených lišek je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 487x |
| Čtenářské výzvě | 70x |
| Doporučených | 29x |
| Knihotéce | 103x |
| Chystám se číst | 177x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 1x |
Skvělé propracované figurky, drsný severský humor a vtípek s množením peněz.... Tohohle Fina já prostě žeru!! :-)