Lavondyss
Robert Holdstock
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14509/bmid_lavondyss-wk4-14509.jpg
4
312
68
Ve středu zbývající části původního lesa leží – Lavondyss – nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí. Nyní je do tajemného srdce lesa zatažena mladá Tallis Keetonová, která – poté co se jí podaří překročit hranice zakázaných míst mýtické minulosti – pátrá po svém ztraceném bratrovi… a temném tajemství svého hrozného dědictví.... celý text
Přidat komentář
Les mytág nebyl překonán. Lavondyss je jiný než první díl a z toho jsme byl v počátku poměrně zklamaný. Autor nutí čtenáře více k zamyšlení (což není na škodu), děj není tak strhující (což už trochu zamrzí), jako tomu bylo u prvního dílu, ale i tak jsem si další návštěvu v tomto fantastickém světě opět užil. Těším se na pokračování, které na mě už kouká z knihovny!
Dvakrát som čítala túto knihu a dvakrát som skončila v trištvrtine. Aj aj napriek tomu, že príbeh sa podľa mňa ku koncu už mierne zadrháva, ostatná časť je veľmi kúzelná.
Rozhodně nečekejte Les mytág 2, to určitě ne. Holdstock si dal očividně za cíl první knihu cyklu překonat a jaksi posunout na vyšší úroveň.
Příběh je mnohem spletitější, propletenější, ale je to žel k horšímu. Výsledek totiž působí tak nějak CHTĚNĚ. Asi nejlépe to pro mě vystihuje slovo „překombinovaný“.
V Lese mytág nás Holdstock nechal spolu s hlavním hrdinou postupně odkrývat celé tajemství i s jeho dechberoucími jednotlivostmi. Bylo fascinující, jak pasáže, jimž člověk zprvu nerozuměl, postupně začínaly dávat smysl a na posledních stranách do sebe vše zapadlo jako kousky skládačky. Bylo to jako dobrá detektivka – autor nechával cestou dost drobečků, indicií, takže člověk mohl sám odkrývat, „kdo je vrah“.
Jenže svou Lavondyss zahltil Holdstock tolika nesčetnými drobnostmi, aspekty a souvislostmi, že čtenář nemá šanci na nic přijít sám. Takže nakonec musí Holdstock v několika pasážích všechno polopatě vysvětlit sám. Největší kouzlo Lesa mytág je tak pryč.
Les mytág je jedna z nejlepších knih, co znám...tak jsem si říkal zkusím i toto, ale běda. Kulervoucí nuda, nemá to žádnou atmosféru jakou měl první díl, je to zahnojené bezduchýma frázema typu "les jsme my a my jsme les" a podobně, kterých je autor schopný na.rat celý odstavec vedle sebe. Je to místy hrozně infantilní.
Možná je pro mě problém i to, že je hlavní hrdina děcko a ještě ženské děcko, tak je pro mě těžké se nějak vžít, ale i jinak je to bída, dočetl sem jenom z vypětím všech sil, protože jsem se zabejčil - jinak bych to dávno odložil nedočtené
Myslela jsem, že budeme pokračovat v přiběhu, takže ze začátku zklamání (nesnášim maly děcka), ale pak mě to pohltilo a bylo vymalováno. Rozhodně, než Agro vydá třetí díl, budu číst zas od začátku a s dalším dílem zas a znova, tolik mě ten svět fascinuje.
Že s přibývajícími stránkami většinu pasáží v knize nelze pochopit - to vadí? Mně tedy vůbec ne. A ani omylem mě to nedonutilo se u knihy nudit. Bylo to krásné a opravdu magické, i když co znamenají tato obyčejná slova ve srovnání s pocitem, který čtenáře u čtení přepadne. Nebo který minimálně mě přepadl, když jsem většinu knihy zvládla na jeden zátah a venku sněžilo a snášelo se ticho a příjemné útulno nejen pod dekou, ale také na duši. Pocit, který nám dá jen skvostná kniha a nic jej nemůže nahradit. Pro mě byla tohle "lepší verze" Lesu Mytág - to, co autor v prvním díle nastínil, zde se rozvinulo v plné síle a dokonce i na neurčitém konci bych nic neměnila, ač obvykle takové závěry příliš nemusím. S označením druhé půlky knihy jako "náročné" zcela nesouhlasím. Nejde tolik o intelektuální schopnosti čtenáře nebo schopnost se soustředit, právě naopak je podle mého vhodné, pokud se necháme unášet dějem a nesnažíme se jej vysvětlovat, prostě vypnout mozek. Potom zjistíme, že příběh plyne zcela sám a je jednoduché stát se jeho součástí. Moc se těším na další díla z tohoto světa. A pokud mě zrovna nenadchnou, vím, kam se vracet.
Psychedelická kniha. Měla jsem dost práce s tím, abych se po přečtení složila zpět :-)
Kniha Lavondyss následovala u mě po Lesu mytág. Opět úžasná , tajemná atmosféra, hrdinka Tallis, s kterou jsem se jako patnáctiletá ztotožňovala, podivní tvorové a mytologie. Ke knize jsem se vrátila o dvacet let později a opět mě vtáhla ihned do děje. Je to jeden z krásných příběhů, který zůstane v mé duši. Budu se k ní opět vracet, protože v příběhu vždy najdu něco nového a krásného.
Jedna z nejdivnějších knih. Všichni tu chválí Holdstockův Les mytág, tak jsem zkusil i tohle. Nečte se to zrovna rychle, ale je to síla.
První půlka knihy se mi moc líbila. Druhá byla pro mne šílená, kdybych jí četla nemocná nebo někde na samotě, tak asi hodně blouzním. Psychicky náročné a depresivní to bylo a už jsem se skoro modlila, ať je proboha konec.Neměla jsem pak chuť už číst další díly, toho lesa jsem měla plné zuby.
Les Mytág měl dobrou myšlenku, ale provedení občas kulhalo.
Když jsem začal číst Lavondyss tak jsem si říkal paráda Holdstock opravdu umí psát - první část knihy (téměř polovina) je výborná - výrazně lepší než Mytág.
Ale druhá část knihy, kde by mělo dojít k rozuzlení atd. je postupně čím dál víc přeplácaná zbytečnými / nezajímavými postavami a tvory, jejichž chování a motivace opravdu silně drhnou.
Tak upřímně se mi více líbil Les mytág. Lavondyss byla zajímavá, ale v okamžiku, kdy Tallis vstoupila do lesa, mě to přestalo bavit. Více se mi líbilo její dětské objevování. Ke konci pak příběh vygradoval, i když jsem doufal v trochu lepší konec, ale to by autorem nesěml být Holdstock. Přesto se budu těšit na další příběh z tohoto světa...
Říkala jsem si, že z Lesa mytág už vím, o co půjde... První polovinu možná, ale ta druhá byla stejně těžká jako když jsem prvně četla Les.
Vyprávění o Tallis se mi moc líbilo, to jak nahlíží na svět -jak ten obyčejný, tak hloubení- její snaha pochopit, učit se, pomoci, poznávat...
Jakmile holčina vstoupila do Lavondyss, nezbývalo mi, než přečíst na jeden nádech. Protože takový už Ryhopský les je, jakmile vám dovolí vstoupit, jen tak neodejdete. Mnoho věcí bylo tak zvláštních, že jsem si je těžko dokázala představit. Neskutečně mě fascinovalo to, jak lidská mysl ovlivňovala celý les, v této knize to bylo hmatatelnější než v prvním díle. To jak se Tallis stala součástí mýtů, Lavondyss, setkala se s bratrem...
Holdstock a jeho styl psaní mě neuvěřitelně fascinují, občas jsem se sice zastavila a musela si to přerovnat v hlavě, ale je to prostě jízda. Už kvůli tomu, že to co popisuje, všichni známe. I když si to neuvědomujeme. Staré legendy, lidské podvědomí, instinkty, sny... To co v sobě po nespočetné generace nosíme, ale až Lavondyss nám dovolí objevit.
Přiznejme si to otevřeně, Lavondyss není zrovna jednoduchá kniha k přečtení. První polovina o objevování okolí venkovského domu dětskýma očima je o něco čitelnější, ale jakmile Tallis vstoupí do lesa a zmizí poslední vazby na běžnou realitu, stane se kniha velmi surrealistickou a čtenář jí musí opravdu věnovat velkou pozornost. Začne totiž jít o velmi pěkně napsaný sled mýtických obrazů, který se před očima střídá, aniž byste tušili, o co vlastně jde. A v tom je největší půvab knihy. K plnému vychutnání to však chce, aby se člověk s Lavondyssem někam zavřel (nejlépe do nějaké lesní chatrče) a nechal ji na sebe působit nejlépe několik hodin v kuse. To jsem bohužel knize věnovat nemohl, a tak jsem asi byl o hlavní zážitky druhé poloviny knihy ochuzen. Až se mi to někdy podaří, dohodím ji i tu pátou hvězdičku.
Lavondyss zbožňuji, vždy když ji znovu přečtu vyjde mi z ní úplně jiný příběh než prve :-D
Co to vlastně je Lavondyss a je možné se k němu, natož do něj dostat? Kolik času cesta zabere, je vůbec možné žít v Ryphopském lese a plyne zde čas tak, jak jsme zvyklí? Nejen kvůli odpovědím na tyto otázky je tato kniha z celé série má nejoblíbenější.
Syrové, hluboké, archetypální... geniální!!!
Na tuhle knížku jsem si udělala čas. Nečetla jsem očima klouzajícíma po řádcích černých písmen, ale celým srdcem, představovala jsem si a spolu s Tallis prožívala každou situaci. Dočetla jsem ubrečená a naprosto emocionálně vyčerpaná - v životě mě žádná kniha takhle nedostala!!
Na ohodnocení by mi nestačilo ani 10 hvězdiček.
Štítky knihy
mýty a legendy lesy jiné světy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Les mytág |
| 1996 | Les kostí (9 povídek) |
| 2010 | Avilion |
| 1999 | Merlinův les aneb Kouzelná vidina |
| 2015 | Lavondyss |
Oveľa atmosférickejšie, mystickejšie, prepracovanejšie a náročnejšie čítanie ako Les mytág. Žiadna oddychovka. Skôr naopak...