Lék na smutek
Táňa Keleová-Vasilková
Na Mariku, gynekoložku a porodní lékařku, se valí jedna pohroma za druhou. Manžel jí umírá na rakovinu a krátce nato ztratí i svého jediného, třiadvacetiletého syna, u něhož náhle propukla dědičná choroba jater. Maričin život pozbyl smysl, přišla o poslání manželky i matky. Utápí se v žalu, obklopuje ji samota a naprostá beznaděj. Existuje vůbec ještě něco, co by ji mohlo vytrhnout ze zničující letargie? Ale život má pro každého z nás v záloze nová a nová překvapení…... celý text
Romány Pro ženy Literatura slovenská
Vydáno: 2014 , NoxiOriginální název:
Liek na smútok , 2013
více info...
Přidat komentář
Další čtivá knížka od této autorky.....v první půlce knížky se člověk zamyslí, že tohle se může stát každému z nás.....
Již asi 11 knížka od této autorky,kterou jsem četla a budu se těšit na další která vyjde. I když to byl moc smutný příběh, ale i to k životu patří. Doporučuji
Jsem zvědavá na další příběhy této autorky, tohle byl můj první a rozhodně nelituju času :o)
... zvládla jsem za jeden den. Četlo se to samo, opět krásný, i když smutný příběh, u kterého se mi chtělo brečet. Život pro každého zkrátka připraví osud jinak, mnohdy jde jedna rána za druhou...
Tak,tady už to bylo mnohem lepší.Přečetla jsem ji za dva dny a opravdu je o čem přemýšlet!
Peráda!
Kniha se mi velmi líbila ač se první část věnuje velice smutnému tématu. Jsem ráda, že v popisování neštěstí, které postihlo hlavní hrdinku, nešla autorka tolik do podrobností. Tím se kniha dobře četla.
Člověk si při čtení takovéto knihy uvědomí, že nic není stálé a samozřejmé a že je potřeba si užívat každý okamžik svého života.
Kniha se věnuje silnému a smutnému příběhu, četla se jedním dechem. Jen v realitě je situace, dle mého, na prožívání trošku složitější a popisovaného léku na smutek se dostane jen zcela výjimečně...
Už dlouho se mi nestalo, abych knihu přečetla za večer, ale u Léku na smutek se mi to podařilo. Příběh mě okamžitě vtáhl do děje a já s Marikou naplno prožívala její trápení a rány osudu. Mnohokrát jsem měla na krajíčku a chvílemi opravdu nechybělo mnoho, aby i nějaká ta slza ukápla (no dobře, přiznávám se, slza ukápla). Autorka vyprávět umí a i když se nejedná o bůhví jak obohacující literaturu, tak téma zpracovala velmi čtivě a citlivě.
Kniha mě obsahově zaujala mnohem více, než některé předešlé. Ale zpracování tak těžkého životního příběhu mi přišlo velmi povrchní, krátké a zjednodušené. Takže po přečtení mám rozporuplné pocity. Škoda, kdyby to bylo o 200 stran delší a víc do hloubky, hned by to působilo jinak.
Po dlhšom čase som siahla po knihe autorky . Bola som zvedava ako si poradí s tak velmi ťažkou temou .
Snaha bola , ale spracovanie smutku a depresie nie je tak jednoduche , ako ho poňala autorka. ...........
Dobře se čte, kéž by každý "podělaný" životní prožitek měl alespoň takto dobrý konec. Příběh, který někdo může nazvat červenou knihovnou, se mohl stát - je toho kolem nás tolik !!!
Je to zajímavé téma, ale zpracování trochu pokulhává. Také není nijak lehké přesvědčivě zpracovat takové životní pohromy. Tak za 3 a půl hvězdiček
První polovinu knihy jsem proslzela a říkala si, kam až to autorka nechá zajít. Ve druhé polovině jsem se zase uklidnila, zkrátka život bere, život dává...a občas nastanou chvíle, které člověku vyrazí dech. Autorka píše tak, že jí příběhy věřím. I když tato kniha byla pro mne jednohubka, kterou bych si určitě uměla představit propracovaněji a víc do hloubky, přesto ji hodnotím jako docela povedenou.
Ač mám autorku ráda a většinou se mi její příběhy líbí, o tomto to říct nemohu. A není to neveselým tématem, i to k životu patří. V knize mi hodně vadilo určité zjednodušení, vše bylo buď černé nebo bílé, jednu chvíli se hlavní hrdinka utápěla v oprávněném smutku, za chvíli sršela energií. Autorka nedává příliš na vybranou, nedává možnost tvořit si vlastní obrázek, vše je předem jasně dáno - ty jsi dobrý a ty jsi špatný, moje myšlenky a názory jsou správné, tvoje ne. Pro mě tentokrát slabé 3*.
Zas jsem jednou zabloudila do hlubokých vod společenských románů. Nejsem na to pyšná, ale je pravda, že občas mě prostě baví! Jako třeba romány téhle slovenské spisovatelky. Občas je prostě super vypnout a číst si o obyčejném životu. Po několika severských thrillerech je to ostatně skvělá medicína.
A tak jsem se rozhodla pro tenhle nejnovější román. Od autorky jsem četla už několik knih a musím říct, že Lék na smutek není vůbec špatný. Možná bych se nebála říct, že je nejlepší, co jsem četla. Celé to temnější, smutnější, zoufalejší naladění je vlastně nakonec dost blízké těm mým thrillerům - i když z trochu jiného úhlu pohledu.
V každém případě má Lék na smutek dost co do sebe a potom, co si člověk knihu přečte, se nad svým životem nejednou zamyslí.
Kniha Lék na smutek je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 377x |
Čtenářské výzvě | 22x |
Doporučených | 18x |
Knihotéce | 109x |
Chystám se číst | 57x |
Chci si koupit | 4x |
dalších seznamech | 2x |
Od této autorky je to již 15. kniha, kterou jsem přečetla a považuji ji za nejlepší. Je to velmi smutný, ale poučný příběh. Tohle se přece může stát každému. V příběhu je mnoho pravdy a poučení a zároveň naděje. I když se zdá, že život pro nás již skončil a nemá cenu žít dál, vždycky je tu něco, čeho se lze zachytit, nějaká cestička, která nás přinutí svůj život nevzdávat. Líbilo by se mi její pokračování. Knihu velmi všem doporučuji.