Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1589/bmid_laska-je-jen-slovo-663743961e437.jpg
4
1513
1513
Německo 4. září 1960. Do soukromého školního internátu profesora Floriana přijíždí z Lucemburska Oliver Mansfeld. Je mu 21 let a nastupuje zde do osmé třídy. Již třikrát propadl, aby naštval svého otce. Jeho otec Walter Mansfeld uprchl z Německa poté, co okradl stát o 12,5 miliónu marek. Má na svědomí také Oliverovu matku, která tráví zbytek svého života v blázinci. Shodou okolností se Oliver na cestě seznámí se 33letou Verenou Lordovou, manželkou bohatého bankéře Manfreda Lorda, stejně prohnaného jako Oliverův otec. Mezi Oliverem a Verenou vzniká něžná a hluboká láska. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání - citového, ze strany Oliverových spolužáků (všeho schopného zvířete Hansiho a "Superštětky" Geraldiny Reberové), a vydírání finančního, ze strany sluhy Manfreda Lorda Lea. Stále více se stahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Je láska jen slovo? Co se stane s internátem profesora Floriana, přezdívaného "šéf", vynikajíícího pedagoga a zakladatele školy? Šéf pevně věří, že v každém z jeho "dětí", kteří sem většinou přicházejí z lepších rodin celého světa, zhýčkané přepychem, ale často ochuzené po citové stránce, lze probudit něco dobrého. Děti, na které neměl nikdo čas, které vždycky cítily svou osamělost, a které špatná výchova pokřivila a zkazila, zde mají mnohdy svou pomyslnou konečnou stanici... "Co je láska? Láska je neznámá země. Žádný člověk není tak ubohý, aby nezažil tento pocit. Je velmi mnoho druhů lásek. Jen málo jich činí člověka šťastným. Ale to zřejmě taky není jejich smyslem."... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Liebe ist nur ein Wort , 1962
více info...
Přidat komentář
Román z pera rakouského autora, kde hlavní postavou je muž - mladý, osamělý, zamilovaný a naivně blbý ... osudy hořko-sladké, velmi reálné, krásné, dramatické, tragické. Ztotožňuji se téměř se všemi dosud napsanými komentáři, jak pozitivními, tak i méně lichotivými. Ve mě kniha zanechala rozporuplný pocit. Styl autora je nevšední, spíše dramatický a strohý. Osobně zatím po žádné další jeho knize netoužím.
Knihu jsem přečetla jedním dechem až do konce a pak o ní ještě hodně dlouho přemýšlela. To se nestává často.
Knihu mi jednou doporučila kamarádka,četla jsem,přečetla jedním dechem,dokonce několikrát a stále ji mam v knihovně
Dobre napísané. Veľmi dobre a napínavo napísané. Kvalitne vykreslená atmosféra a prostredie... ale veľmi veľmi vykonštruované, až pritiahnuté za vlasy. Najviac sa mi nepáči že hlavný hrdina nám vnucuje svoj názor na všetko a to bez toho aby sme si mohli spraviť vlastný názor, pretože na to nemáme dostatok informácií. Za daných okolností, aj keď láske fandím, mi musel byť sympatickejší záporák Lord, než Oliver. A čo Verena? Ma zdravé ruky tak nech ide pracovať :) Každopádne dobrá kniha. Odporúčam prečítať zo štylistického, koncepčného, a estetického hľadiska.
Knížka se mi dostala poprvé do ruky v 16 letech, kdy mi ji přinesla přítelkyně mého bratra s tím, že to si prostě MUSÍM přečíst. Přesto, že J.M.Simmel je můj oblíbený autor, myslím, že tato kniha je rozhodně jeho nejlepší a ráda se k ní čas od času vracím.
Vynikající kniha která se čte jedním dechem, rád se k ní i po létech vracím. Kniha o vztahu mladšího muže se starší ženou, která vás přesvědčí že v lásce je možné všechno. Kniha vás doslova vcucne do děje a když ji dočtete, zůstanete koukat s otevřenou pusou.
Za príbeh s učiteľom dejepisu dávam 5 hviezdičiek. Und die Liebe ist nicht gut fur Gesundheit..
Mé první setkání se Simmelem a setkání příjemné. Další jeho knihy mě už tolik nenadchly.
Poprvé jsem četla nejméně před 25 lety a ráda se k ní vracím. Jedna z nejlepších od Maria Simmela.
Prvé slovo, ktoré pokryl sneh, znelo "... nikdy...". Druhé slovo - čo pod ním zmizlo, znelo "... vždy...".
Sám by som sa k tejto úžasnej mnohovrstevnatej knihe pravdepodobne nikdy nedostal, preto ju radím k najcennejším darom, ktoré som prijal. Nejde len o to, že sa neskutočne ľahko číta, jej pôvab je hlavne v množstve nádherných exteriérov, dokonale premyslených dialógov a dobre zvolenej hudbe, vďaka čomu má človek pocit, akoby si prišli na svoje všetky zmysly.
Občas zamrazí, s akými charaktermi sa hrdina zapletie (Hansi, Samička), inokedy príjemne pohladí na duši (Šéf, slečna Hildenbrandová). Naozaj dielo, ktoré ocení predovšetkým človek s dobrou imagináciou a vcítením sa do neho. Nehovoriac o ostrej kritike nacistického Nemecka a jej predstaviteľov, ktorí skutočne ešte dlho po vojne pôsobili vo vrcholovej politike.
Ak by som mal byť objektívny, možno jednu hviezdičku uberiem za nedotiahnutie niektorých tém, či naopak za prílišné opisy dej nikam neposúvajúcich situácii. Na(ne)šťastie som však túto knihu doslova PREŽIL a preto nemôžem inak, než dať plný počet. Posledných desať strán mi utkveje v srdci do konca života...
15. 6. 2018 A + L (nikdy, vždy)
Četla jsem to kdysi dávno. Jen si pamatuju, že mě to nebavilo a všechny postavy, včetně hlavního hrdiny mi přišly nesympatický. Čekala jsem od toho víc, protože mě zaujal název, ale bohužel. Možná mi nesedl poněkud sladkobolný Simmelův styl. Toť vše.
PS: Naprosto souhlasím s 1amu.
K jeho knihám nemám co psát, protože jsou pro mě bezkonkurenční. Miluju je a tahle ve mě zanechala hodně:)
Tak to byla síla! Ani si neumím představit takové množství zlých lidí na jednom místě. Hrozně smutné. Vlastně ten závěr byl docela logickým vyústěním beznadějné situace.
Je mi naprosto jasné, že dalšími řádky hodně naštvu jeho příznivce. Sorry jako.
Ale nemohu si pomoci. Pan Johannes Mario Simmel byl autor s geniálním smyslem pro kšeft. Když se objevila tato kniha a s ní "Všichni lidé bratři jsou" na pultech knihkupectví v 70-tých létech - ani se na nich neohřála. Bylo to zjevení ! Léta plynula a po listopadu 1989 nakladatelé zavětřili. A začali vydávat jednoho Simmela za druhým, až došlo k inflaci Simmelů. Beru tak ještě " Hurá ještě žijeme a Nemusí být vždycky kaviár. Tato kniha by se hodila do "Bílé edice" Harlekýnů, vydávaných před 25-ti roky.
Styl psaní autora není zrovna můj šálek kávy, ale protože zvědavost, co se s mladým Oliverem skutečně stalo byla větší, tak jsem knihu dočetla až do samotného konce. Po dočtení knihy jsem cítila smutek, bezmoc a vztek. Láska a bohatství jsou dvě velmi odlišné hodnoty. O to je to smutnější, když zvítězí peníze nad láskou a "propo" nad smyslem celého života. Pointa knihy je velmi silná (za tu dávám 5 hvězd), ale styl psaní autora mne neoslovil.
Že prý bych si měla něco přečíst od toho slavného spisovatele...
Pokusila jsem se, přečetla jsem plnou třetinu knihy, než jsem ji odložila. Nelíbila se mi, vnímala jsem ji jako přehnanou, umělou a melodramatickou hned od první strany. Neodbytně se mi vybavovala jedna mexická telenovela, kterou vysílali za mého mládí. I v mexické telenovele bývají řečeny závažné věci o stavu společnosti, ale můžete je brát vážně v tak nevěrohodném kabátě? A je to dostatečný důvod něco takového sledovat?
Možná bych autorův styl dokázala snést, kdyby mi v něm bylo naservírováno silné nosné téma - existují knihy, které čtu se zájmem a potěšením, přestože příliš tlačí na pilu. Ale ústřední milostný vztah a dějová linka tohoto románu na mě působily zcela vykonstruovaně a na udržení pozornosti nestačily.
Pan Simmel je pan spisovatel. Každá jeho kniha je něčím jiná a z každé si odnesu něco, co ve mě zůstane napořád. Tato není vyjímkou. Láska zde není tak okázalá a opětovaná jak se na první pohled zdá. Spíše mi došlo, že když už se rodiče rozhodnou mít děti, měli by se jim věnovat a milovat je takové jací jsou nebo z nich mohou vyrůst moc nepěkné zrůdičky.
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské romány
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Srdcovka. Čítala som ju viac kràt, vždy ma rozplakala. Darovala som ju najvzàcnejšej osobe, Jemu. 15.06.2018.