Láska Anny Elliotovej

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Anna Elliotová prostredná z troch dcér dedičného baroneta sira Waltera Elliota z Kellynch Hallu je pekná, bystrá a jemnocitná, čo sa nedá povedať o jej najbližších príbuzných, ktorí si veľmi zakladajú na svojom šľachtickom pôvode, hoci sa ocitli takmer na mizine. Anna je v rodine akousi čiernou ovcou, dovolila si totiž čosi neslýchané - zaľúbila sa do síce perspektívneho mladého muža, ale z nižšej spoločenskej vrstvy, čo bolo v tých časoch neodpustiteľné. Anna sa ocitá medzi dvoma mlynskými kameňmi - medzi povinnosťou voči rodine a láskou......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/386662/laska-anny-elliotovej-qhG-386662.jpg 4.2697
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Media klub (SK)
Orig. název

Persuasion, 1817

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (98)

Kniha Láska Anny Elliotovej

Přidat komentář
Imor
11. listopadu

Knihu jsem četla asi na špatném místě a ve špatný čas - celý děj mi přišel takový utahaný. Vzhledem k níže psaným převážně kladným komentářům knihu nebudu kritizovat. Od Jane Austen mi chybí přečíst ještě jednu knihu, tak snad to bude lepší.

denyhradecka
14. srpna

Celkem dobrá kniha.

Kmotr99
23. července

Od Jane Austen jsem nic číst ani neplánoval - Prozřetelnost tomu asi chtěla a tak jsem během jednoho pěšího pochodu moravskou Vysočinou v jedné idylické vesnici v knihobudce narazil na Annu Elliotovou. Přišla vhod - nic pořádného na čtení jsem neměl a původní vydání z nekonečné edice Světová četba bylo tak akorát do kapsy. Být doma s tolika lákavými knihami, nikdy bych knihu nedočetl, v takové situaci jsem osudy Anny Elliotové prožíval celkem rád. Zaujal mě nenápadný smysl pro humor popisující absurdity ze života britské aristokracie, zvykl jsem si i na velmi dlouhá souvětí analyzující různé povahy a situace; největší zklamáním je pak děj - náhlému šťastnému rozuzlení nepředcházelo dle mého žádné velké drama, a proto ve mně mohlo těžko víc rezonovat.
Jestli si od Austen někdy něco přečtu (na Pýchu a předsudek se mi v knihovně dlouho práší), tak to bude určitě za dlouho. I když, v některém ze sychravých zimních dní, se šálkem černého čaje... si to i dovedu představit.

Teresita
28. dubna

Tak já nevím, ale nechápu co na této spisovatelce všichni mají. Kniha mi přišla neskutečně nudná, ani jsem ji nedočetla. Není zde žádný pořádný příběh, žádný děj. Jen dlouhé popisy, které ale nemají hlubší myšlenky. Dvě hvězdičky dávám za jazyk a za to, že Jane Austen je spisovatelka, která umí psát. Ale mě to prostě nebaví. Při čtení myslím na všechno možné a nejsem schopná se do příběhu ponořit. A není to to dobou, ve které byla kniha napsaná ani prostředím. Mezi knihy, které mě velice oslovily patří například Jane Eyrová nebo Na větrné hůrce.

kob
17. dubna

Mám ráda historické romány, ve kterých se něco zajímavého děje a které mají silný příběh, což jistě není tento uvzdychaný případ.

Tess.96
30.11.2018

Ze všech knih, co jsem zatím od Jane Austen četla se mi tahle líbí opravdu hodně. Zařadila bych jí na druhé místo, hned za Pýchu a předsudek. Anna Elliottová je skvělá a pozoruhodná postava, kterou jsem si zamilovala hned o začátku a fandila jsem jí. I když mi bylo jasné, že nakonec s kapitánem skončí, pochyby tam pak byly kvůli pani Elliottovi, ale stejně mi na něm něco nesedělo a to se ukázalo jako pravda.

GraceC
02.10.2018

Kniha se mi líbila, tak jako ostatní autorčiny knihy. Samozřejmě ji nemohu vychválit jako Pýchu a předsudek, ale i tak jsem s ní velice spokojená. Čtivý příběh mě rychle pohltil a já jenom žasla nad představou, že by někdo mohl milovat člověka, od něhož byl odtrhnut, po tak dlouhou dobu, jak to dokázala Anna. Dál se mi líbila její příkladná a nejspíš i trochu přehnaně ušlechtilá povaha, ale přeci jen myslím, že takováto hlavní postava je jednou ze znaků Austenových knih. Líbil se mi kontrast povahy Anny a jejího otce a sestry.
Určitě doporučuji, je to zajímavé čtení, které určitě nezklame a taková milá oddechovka od náročných textů.

Lessana
15.08.2018

Oproti mojim obľúbeným od autorky (Pýcha a predsudok, Emma) ma toto dielo oslovilo podstatne menej. Pôsobilo na mňa, akoby bolo napísané rutinne, podľa overenej šablóny. Avšak postavy neboli natoľko vierohodne vytvorené, aby som s nimi prežívala ich radosti a bôle. Nezostala mi v hlave po prečítaní nijaká ako typ alebo osobnosť. A to, že príbeh od začiatku smeruje k jednoznačnému vyvrcholeniu, by vôbec neprekážalo. Len tie okolnosti, ktoré k nemu viedli, ma akosi nedokázali strhnúť a zaujať.
Ale na tom, že si rada kedy-tedy prečítam niečo od Jane Austenovej, sa nič nemení :).

1