Kvítek karmínový a bílý ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235607/kvitek-karminovy-a-bily-235607.jpg 4.2683
Série:

Kvítek karmínový a bílý 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Historické romány

Vydáno: (ekniha), Argo
Originální název:

The Crimson Petal and the White, 2002


více info...
Nahrávám...

Komentáře (248)

Kniha Kvítek karmínový a bílý

Ozzy86
03.05.2020

Viktoriánský Londýn od spodiny po smetánku. Autorovi se povedlo zachytit toto období bravurně, nicméně pořád jde "pouze" o příběh kurtizány, bez hlubší nadstavby.

kleozpatra
25.04.2020

S Kvítkem jsem to měla tak, že některé detaily mě přiváděly na pokraj snesitelnosti a přiznávám, že jsem si musela čtení prokládat svižnější literaturou, a znovu se k němu vracet, protože prvně kdysi viděná čtyřdílná série s Romolou Garai byla něco tak úchvatného, že mě vlastně přivedla a udržela u knihy, kde se druhá polovina nakonec rozběhne tak silně a emocionálně, že už se od ní nešlo odtrhnout. Sugar se vlastně nezměnila, ona tou citlivou bytostí vždycky byla, jen podmínky, ty podmínky jí sevřely a určovaly, a Sofie pak byla jak pohled do zrcadla a živou vodou současně.


jejda.majda
07.04.2020

Když se na to podívám zpětně, nikdy bych si netroufla říct, že mě vůbec bude někdy bavit zrovna takhle napsaná kniha. Michel Faber se chtěl Kvítkem co nejvíce přiblížit rozsáhlým viktoriánským románům 19. století, ale svou knihu napsal v roce 2002. Na 917 stranách se odehrává příběh, který je vlastně naprosto jednoduchý a normálně by asi ani nepotřeboval tolik prostoru. Jenže to by pak nebyl ten román, který chtěl Faber napsat. Kniha je plná dlouhých popisných pasáží - pro mě věc, kterou většinou na knihách nemohu vystát - a přesto jsem se do knihy začetla hned po několika prvních desítkách stránek. Je tam spoustu odboček, které vedou do slepých uliček, nejdůležitější ze všech jsou jen 3 postavy a všechny ostatní tvoří jen takovou ,,nutnou výplň". Bavilo mě prozkoumávat londýnská zákoutí a hlavně prožívat příběh s dívkou na okraji společnosti. Ale kdyby nebyla karanténa, ještě hodně dlouho by mi trvalo, než bych si na tuhle bichli našla čas. Nehledě na to, že bych ji v běžném režimu asi brzy odložila, protože tohle je kniha, na kterou si prostě musíte najít čas.

StephenKingje
25.03.2020

Je málo opravdu dlouhých knih, které jsem si užíval od první do poslední věty a které bych nezkrátil ani o jedinou stránku. Kvítek karmínový a bílý je jedna z nich. Jedná se možná o nejkrásněji napsanou knihu, jakou jsem kdy četl. S takovou elegancí se Faber prochází ulicemi a pomalým, ale ani na vteřinu ne nudícím tempem, vypráví o životech všemožných (i nemožných) postav. Už před přečtením jsem Fabera hluboce jako vypravěče uctíval, tímto dílem se u mne však stvrdil jako jeden z nejlepších vypravěčů tohohle století.

P. S. - Tím koncem jsem byl nejdřív upřímně poněkud vyladěn, ale to nic nemění na tom, že je tahle kniha mistrovských dílem.

jxr
12.03.2020

Moc pěkná knížka. Hned na první stránce se čtenáře - návštěvníka ujme neznámá průvodkyně a zavede ho do nejchudších částí staré Anglie 19. století, kde započne příběh knihy. Stejně tak se tajuplná průvodkyně se čtenářem v těchto místech na poslední stránce rozloučí. Mezi první a poslední stránkou je však téměř 900 stran skvěle napsaného románu, který se zcela jistě stane klenotem jakékoli domácí knihovny. Osobně jsem získal 2. vydání z roku 2014 a tato objemná kniha mě ihned okouzlila svým krásně zpracovaným vzhledem, od grafických rostlinných ornamentů na vazbě i na každé straně oddělující jednotlivé části knihy, přes příjemné střídání černých a červených úvodních listů, po pěkně iluminovaná první písmena každé kapitoly. Postačí první odstavec, aby byl čtenář vtažen do příběhu, který bezespěchu poodhaluje osudy hlavních postav románu, především pak dívky Sugar, která je od dětství uvržena do beznadějného žití, ve kterém je zneužívána, co by prostitutka, svou vlastní matkou. Díky svému charismu a intelektu, především však hrou osudu, se vymaní ze spárů mravní a existenciální bídy a projde díky svému " zachránci " metamorfózou podobně jako motýl. Příběh čtenáři odhaluje těžkou dobu viktoriánské Anglie, velkou polaritu mezi chudobou a bohatstvím, nerovnoprávnost mezi mužem a ženou, ale i někdy až směšné podoby společenské etiky té doby.

Zyrit
01.03.2020

S Michelem Faberem jsem se seznámila při čtení Knihy zvláštních nových věcí a chtěla si toho od něj přečíst víc. Kvítek mě nezklamal, příběh hlavní hrdinky, kdy postupně získává jistou svobodu, zatímco jinou ztrácí, za to stojí. Vstane z bahna, aby jiným prošla a do jiného se vrátila. Postavy v příběhu mají jasné představy o výsledcích svých plánů, ale jejich představy se nakonec vždy ukážou jako liché a člověku je z toho nakonec smutno. Za přečtení kniha rozhodně stojí, byť jsou věci, které na mě působily mírně nadbytečně. Co bych přeci jen vytkla, je příliš otevřený konec, ačkoliv takových "otevřených konců" a spousty otázek je v knize víc. i to má své kouzlo.

Janadvorackova
09.02.2020

Jako jít po ulici a na chvíli být v kůži všech, které potkáte :).

Styl zvláštní. Musíte přijmout jiný způsob vyprávění, jinak se vám kniha líbit nebude. Ale jak do toho zapadnete a všímáte si detailů, najednou jste fakt... v kůži všech.

Líbily se mi ty přechody: "William je v kanceláři, jeho si teď všímat nebudeme. Nepůjdeme třeba za služkou? Ne, za tou ne. Co dělá manželka?"
Jako bych stála v předsíni, viděla hemžící se služebnictvo a osazenstvo domu a rozhodovala se, s kým pokecám :), koho si všimnu, komu vlezu do pelechu :).
Věta je jen v uvozovkách, nejde však o citát. Zhruba ale tak vyprávění plyne.

Ramiel
02.02.2020

Nějak mi připadá, že tato kniha má velmi dobrou reklamu, ale přitom nenabízí skoro nic. Přes devět set stran textu, a přitom tak málo děje. Tolik opakujících se myšlenek a pocitů... Kéž bych se už naučil odložit jednou rozečtenou knihu.

Eeli
01.02.2020

Tato kniha na mě byla příliš... Příliš naturalistická až nechutná (zejména v oblasti řemesla Sugar a dalších "ženských" záležitostech), příliš protahovaná (některé dějové linky poměrně zbytečné), příliš povrchní (o čem to tedy vlastně bylo?), příliš otevřený konec (jako by se opravdu ztratilo posledních pár stran či kapitola).
Jako komplex všech těchto "příliš" si to však tak nějak sedlo a nečetlo se to zle.
Ale velký román 19. století?

mats379
30.01.2020odpad!

K úžasně výstižnému komentáři čtenáře nazývaného Vojpa není co dodat. Nechápu, jak se někomu tato kniha mohla skutečně líbit, je příšeně nudná, zdlouhavá, nezáživná, přečetla jsem v životě stovky knih, i Jiráska, ale tohle se opravdu nedalo. Navíc ta snůška zbytečných vulgarit mně pila krev... Knihu jsem zahodila po 150 stránkách, kupodivu jsem ji neroztrhala, ale dala do knihobudky. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych se tak rozešla v názoru, jak s recenzenty, tak s normálními čtenáři. Díky, kolego Vojpo, že jste to tak nádherně napsal i za mě!!!

Pavla Macková
10.01.2020

Zajímavě napsaný příběh. Kniha měla spád. Jen ke konci mi to už přišlo poněkud natahované. Otevřený konec, také dobré. Sugar určitě vstupuje čtenáři do života. Jak se asi má ….?

Jho
18.01.2020

Tato kniha se nehodnotí lehce: na jedné straně vah bude dokonale zvládnuté spisovatelské řemeslo - autor vás přenese do viktoriánského Londýna s takovým mistrovstvím, že přímo cítíte pach každé ulice, slyšíte jeho ruch a máte pocit, jako byste to panoptikum postav sledovali pohyblivou kamerou umístěnou velmi blízko, až v intimní zoně dané postavy.
Na druhou stranu tato kamera někdy v čtenáři budí pocit ve stylu: "ukážu vám to jen proto, že můžu; dokážu přece snímat v tak vysokém rozlišení a s tak dokonalým podáním barev a kontrastů, že každý můj záběr, i ten nejbanálnější, bude pro diváka nekonečně zajímavý."
Příběh jako takový nebyl zcela bez zajímavosti, ale nakonec vyzněl do prázdna a nic hlubšího ve mně nezanechal. Knihu jsem si pořídil, protože ji přecházela pověst "velkého románu". Na to, aby této pověsti dostála, je ale zkrátka příliš přízemní.

sgjoli
31.12.2019

Tato kniha je rozhodně zajímavou sondou do společnosti viktoriánského Londýna a celkového přerodu společnosti v Anglii. Chudí vs. bohatí, rozbíjející se Londýn vs. chudé části města, rozvíjející se průmysl vs. konzervativci a zkostnatělí pánbíčkáři. To vše to najdete. A hlavně příběh dvou lidí, kteří za každou cenu chtějí uniknout svému osudu. Kniha jako celek mne bavila, ale musím tomu bohužel vytknout délku, která podle mne byla na škodu. Je to příliš zdlouhavé a v hlavně v prostřední části jsem měla dojem, jako by celá kniha stála na místě a nic pořádného nepřinášela. Ale jinak to byl pro mne zajímavý a nevšední čtenářský zážitek. Nicméně je třeba říct, že to nebude čtení pro každého. Zvlášť asi ne pro ty čtenáře, kterým v knihách vadí explicitnější sexuální scény a sexuálně motivované vulgarismy, pro ty autor rozhodně nejde daleko.

petr_
27.12.2019

skvělý příběh

Ctenar1202
15.12.2019

Bylo to skvele, uzasne a obohacujici cteni.

jant02
10.12.2019

Když jsem si vybíral knihu, kterou bych si od Fabera přečetl jako první, do Kvítku se mi vzhledem k jeho tloušťce nechtělo. Zvolil jsem Pod kůží a byla to láska na první pohled. Po přečtení Knihy zvláštních nových věcí, která byla úplně jiná, avšak neméně čtivá a měla v sobě ještě hlubší poselství, jsem se pouštěl do Kvítku bez veškerých obav. Mazlil jsem se s ním téměř měsíc a mohu říct, že mi za tu dobu docela přirostl k srdci.
Na tomto barvitém, pestrém až opulentním skupinovém portrétu se mi líbilo, že na první pohled se zdá jako by jednotlivé postavy neměli mnoho společného a víceméně se jen míjeli. Jenže při pohledu přes drobnohled vidíme, že jejich aury (nebo aurory :-)) sebou vzájemně natolik prostupují, až to s nimi smýká.
Další věc, kterou hodnotím velmi kladně, je Faberovo (ne)ukončování příběhu (což je zřejmě vlastní většině jeho knihám). Nechává čtenáři možnost pokračovat ve vyprávění podle svého momentálního rozpoložení. Bylo mi opravdu zatěžko loučit se. Sugar, Emmelína a hlavně Agnes (má nejmilejší) mi budou moc chybět. Samozřejmě také Henry a Sofie.
Velice příjemný literární zážitek.

Enforcer
22.11.2019

Jediným problémem této knihy je přestřelená délka. Jinak jde o zajímavé až feministické vyprávění z viktoriánské éry. Z doby, kdy byly bohaté a urozené ženy účelově vychovávány k tuposti, a proto je kdejaká prostitutka intelektem a všeobecným přehledem předčila. Vždy mi připadalo, že ženy ve viktoriánských románech jsou úplně blbé, po přečtení Kvítku už vím, proč tomu tak je.

los
08.10.2019

hmmm, a já se tak těšil... nedotažené a ploché vyprávění; šablonovité charaktery, nevěrohodné zápletky, prostě takové lepší béčkové čtení, limonáda pro primárního čtenáře

zpočátku jsem četl se zaujetím, ale s každou kapitolou to jde níž a níž, zprvu dobře rozvržené motivy se postupně ztrácejí, nebo si přímo odporují; jednání postav je v druhé polovině tak nevěrohodné, až mi bylo trapně

Faberovi se prostě dobře promyšlený román při realizaci rozpadl pod rukama; jako by ten závěr napsal někdo jiný, nebo musel být změněn v průběhu/závěru psaní

iiiccc
19.09.2019

Hned od začátku je román velmi čtivý, chytne a nepustí. První krize přišla přibližně po 300 stranách a periodicky se vracela přibližně po každých dalších 150. Příběh samotný mě opravdu bavil. Líbil se mi "vzestup" Sugar i Williama i životy dalších postav. Navíc se mi líbilo přesné vykreslení toho, jak se z adorované milenky stane doslova kus hadru, jakmile se začne chovat jako manželka. Čtení kvůli příběhu samotnému, doporučuji, ale pokud očekáváte rozuzlení a konec, jaký se sluší a patří, nedočkáte se.

Mudry
05.09.2019

Nechci říct, že se mi kniha nelíbila, to bych lhala, ale ....... S první cca třetinou jsem musela trochu bojovat a když mě příběh konečně pohltil, přišel konec ("nekonec"), který podle mého po přečtení tolika stran musel zklamat snad každého.

Peťulka3
04.06.2019

Ubírám jednu hvězdičku za ten konec. Pro mě je prostě nedotaženej.

veronika1928
18.05.2019

Krásný a krásný a krásný ????

Finn69
15.04.2019

Už po pár prvních stránkách budete ve špinavých ulicích viktoriánského Londýna jako doma, ta doba a prostředí je vykreslená neuvěřitelně živě a realisticky. Na někoho to může být místy trochu moc naturalistické, trošku jako by to psal Charles Dickens spolu s Henry Millerem, nečekejte romantiku, Faber jde občas opravdu "na dřeň". Navíc je to krásně napsané a moc pěkně se to čte.
Ale ve druhé polovině vyprávění hodně ztrácí tempo, celé se to tím jaksi rozplizne a rozostří. Docela mě také rozladil závěr. Nic proti otevřeným koncům, ale když už dočtete tisícistránkovou knihu, jste rádi, když vás někam zavede.
Čekal jsem od Kvítku po skvělé první polovině románu asi o trošku víc, než jsem nakonec dostal.

letadlosknihou
22.02.2019

Když člověk překoná počáteční odpor k syrovým popisům prostředí londýnských prostitutek, když se přenese přes to, že text je plný vulgárních slov, tak to je prostě brilantní kniha. Ani ty vulgarismy nejsou samoúčelné - prostě jen dokreslují celkovou atmosféru viktoriánského Londýna.

anena
17.01.2019

Skvělý překlad Viktora Janiše.

3 ...