Hráč

Hráč https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412425/bmid_hrac-dBn-412425.jpg 4 49 13

Kultura série

< 2. díl >

Kultura – společnost lidí a strojů – už dala světu mnoho velkých hráčů. Jedním z nich je Jernau Morat Gurgeh, Hráč, pán každé herní desky, přemožitel počítačů, stratég. Znuděný úspěchem odcestuje do kruté a neskutečně bohaté Azadské říše, zahrát si jejich slavnou hru. Hru složitou jako sám život, jejíž vítězové se stávají císaři. Vysmívaný, vydíraný, takřka zavražděný Gurgeh přijímá pravidla hry a výzvu svého života, která téměř nepochybně skončí jeho smrtí... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Sci-fi

Vydáno: , Planeta9
Originální název:

The Player of Games , 1988


více info...

Přidat komentář

Malarkey
28.03.2024 4 z 5

Na rovinu se přiznávám, že po přečtení románu Pomysli na Fléba se mi do pokračování s názvem Hráč vůbec nechtělo. Naštěstí jsem ale přeci jen okusil a ocenil to, že autor pracuje s jeho vymyšleným prostředím, ale s naprosto novým příběhem. Hráč je totiž rázem úplně o něčem jiném.

Dobrý, trošku sarkastický námět, vypráví příběh hráče, který moc rád hraje hry. A jelikož je v nich jednička, dostane nabídku, která se neodmítá. Na pár odletět do jiné galaxie zahrát si místní galaktické šachy v boji o chod samotné planety.

Četlo se to hodně dobře, místy to tedy bylo zbytečně dost popisné, ale rázem mi to na sérii Kultura hodilo úplně jinej pohled. Jen teda škoda, že autor se s tím světem hodně vybláznil a tak je potřeba připravit se na to, že v tomto světě neexistují zřejmější pravidla a možné je tu doslova cokoliv. Hráč si ale své čtyři hvězdičky zaslouží a jsem rád, že mě nalákal na další příběh ze světa Kultury.

puml
02.11.2023 5 z 5

Asi spíš hodně silný 4, ale na sci-fi hodně dobré a tak dávám nakonec plný počet. Spolu se Zbraněmi zatím nejlepší díl Kultury. Krásně je tady vidět, jak Kultura manipuluje s protagonisty přesně tak, aby je dostala do pro sebe výhodné situace, aniž by ti o tom něco tušili. Ten herní příměr (s azadem jako hrou a Azadskou říší a Kulturou jako protivníkem) je takřka geniální. A i když jsem vůbec netušil, co že se to hraje, tak jsem hltal stránku za stránkou. Zároveň je román plný takřka esejistických úvah o povaze společnosti s místy až Orwellovským vyzněním. Silný příběh a právem opravdová klasika sci-fi v tom nejlepším slova smyslu. Užil jsem si to a to sci-fi zrovna moc neholduji. Tahle série od Bankse je ale setsakramentsky dobrá a má skvělou takovou až gotizující atmosféru. Doporučuji.


lampernaqui
08.07.2022 4 z 5

Po menší pauze jsem se znovu vrátil do světa Kultury. Tentokrát nás nečekají žádné velké akční přestřelky a kaskadérské kousky, kdepak. Tentokrát se veškeré napětí zaměří na jednu speciální hru, která řídí řád světa. A do ní se dostane hlavní hrdina, který má ze začátku jen radost ze hry samotné, ale postupně zjišťuje, že všechno je možná trochu jinak. U Fléba byla minimálně jedna pasáž, která byla zbytečně dlouhá. Tady se naštěstí nic podobného nekoná a Hráč si tak udržel nastavenou laťku.

B4LU
07.09.2021 5 z 5

Po delší době kniha, která mě opravdu oslovila. Střet dvou civiliazcí, který se neodehrává ve vojenské, nýbrž kulturní rovině je dosti atypickou myšlenkou na to, aby vzbudila mou pozornost. Hraní Azadu do určité míry připomene Enderovu hru (i různými intrikami) a já byl naprosto spokojený.

martin3420
17.03.2021 5 z 5

Paráda, Banks píše fakt chytlavě. Na rozdíl od různých mladých talentů a populárních sci-fi románů z poslední doby má Banks talent a super kvalitu.

Frankenstein_09
13.03.2021

Sic jsem knihu přečetl jako první knihu od Banksa (až poté jsem si šel přečíst Pomysli na Fléba) nic mi to na zážitku neubralo, možná naopak (faktu napomáhá i to, že knihy na sebe "přímo" nenavazují). Chybějící povědomí o Kultuře mě udržovalo v hladové zvědavosti po tom, co bude dál a která z domněnek se ukáže pravdivá.
Gurgeh (na Banksova divná jména si časem zvyknete) coby dobrovolně vyslaná šachová figurka je skvělá postava a myslím, že člověku bude velmi snadno blízký, coby člověk hledající výzvu.
Pokud jde o zmíněné povědomí o Kultuře, na rozdíl od Fléba se zde setkáte spíše s intrikami Kultury a naskytne se vám tak trochu hlubší pohled do jejího jádra, než v předchozí knize, což je pochopitelné, ale Fléba jsem si o to více užil, když jsem mohl porovnávat způsoby Kultury a Idiru trochu živěji.
Jako hráč her mohu "Hráče" pouze doporučit a stejně tak i jako čtenář, je to příjemné čtení a to i pokud se rozhodnete do "Cyklu Kultury" znovu nezavítat.

zdenda75
02.07.2020 2 z 5

Podle ankety v Sardenu nejlepší kniha roku. Mě to tedy moc nechytlo. Nevím, zda nějakou roli hrál fakt, že jsem nsakočil rovnou do druhého dílu. Zajímavé nápada, což o to, i když některé z nich jako by pocházely z šedesátých let. Docela zajímavý hrdina, kterému tu znuděnost životem věříte, ale čemu jsem prostě nevěřil, byl ten svět jako takový. Vážně mám věřit tomu, že hráči nějakých deskových her jsou ve světě, kde jsou lidé bohy nějakými celebritami?

cori
16.06.2020 3 z 5

Můj první příběh ze světa Kultury a četby rozhodně nelituji. Zajímavé téma o střetu dvou diametrálně odlišných společností, který se z hracích desek přenese do reálu. Hlavní hrdina byl hráčský génius, který však netuší, že je jen nastrčenou figurkou ve velké hře.

Finn69
16.04.2020 4 z 5

Jak mi "Pomysli na Fléba" evokovalo Neala Ashera, tak mi Hráč nějak připomíná Philipa K. Dicka. A to je taky můj oblíbenec, takže dobrý :)

RaptoR
07.02.2020 5 z 5

Ačkoli s trochou nadsázky můžu popsat Hráče jako jeden velký Kulturo-Azadský gameplay, spisovatelský um Braina M. Bankse mě opět nutil číst dál a dál. Kniha je jednodušší, bez zbytečného balastu kolem, abychom se mohli společně s Gurgehem soustředit pouze na hru. A ono to funguje. Přestože konec (respektive počínání Kultury) je trochu předvídatelné, neubírá to zážitku z četby samotné. Banks se opět nebojí kritiky společnosti, servíruje svébytný humor po troškách a díky tomu čtenáře chytne a nepustí. V recenzi na předchozí knihu jsem psal, že román Pomysli na Fléba mě dostal do kolen. Jsem neskonale rád, že díky Hráčovi na těch kolenou ještě chvíli zůstanu. Více v recenzi.

Ládja
04.02.2020 4 z 5

Komentář obsahuje možné spoilery.
Ať žije Azad...hra nad všechny hry.
Po dlouhé době kniha o které se mi zdálo.
Kultura mi začíná přirůstat k srdci a stejně tak styl autora. Je zajímavé sledovat, jak se lidé budou nudit, když nebudou muset nic dělat a všeho se jim dostane. Neexistence žádných zákonů, skoro žádného trestu člověk přichází o legraci ze života a z různých možností zábavy.
Opět jen škoda, že korektura není tak úplně dotažena do konce. V brožované knize za 449,- by to chtělo aspoň tu korekturu dotáhnout do konce, ale pořád je to lepší než v Pomysli na Fléba.
4* a autor jde do oblíbených

thorir
13.01.2020 3 z 5

Megalomanské galaktické vize z předchozího dílu jsou ty tam. Příběh se posunul a z událostí celogalaktického významu se a soustředí na jednoho zdánlivě nedůležitého protagonistu, muže, hráče všemožných her. Příslušníka poněkud dekadentní, přesto dominantní Kultury. Kultura je zde jednoznačně v roli klaďasů, dokonalá budoucnost lidstva, až podivně komunistická, nikdo nemusí pracovat a každý má vše co potřebuje, dokonalá progresivní utopie. Lidstva bez odpovědnosti, bez starostí – nekonečná party. Lidské společenství je řízeno umělými inteligencemi, ne však v dystopickém smyslu. Lidé jsou svobodní, umělé inteligence jsou stejně tak svobodné a mají svá nezcizitelná práva, např. svobodu rozhodnutí, právo na soukromí a vše další co běžně známe. Pouze Kontakt a zejména Zvláštní okolnosti si užívají trochu té staré dobré rizikové práce, pocitu zdrcující odpovědnosti, rizika neúspěchu, zranění a smrti. Protagonista je zverbován právě jednotkami Zvláštních okolností k turnaji ve zvláštní hře v Azadské říši, dále viz anotace. Azadská říše, jak už to bývá, je říše záporáků, zpátečnická, s dávno překonanou hierarchickou strukturou, materialistická a zejména utlačovatelská, zkrátka inkarnace zla v očích každého progresivce. Člověk by v ní skoro viděl jeden nejmenovaný západní stát současnosti.

Možná používám až příliš politický slovník k popisu „obyčejné“ SF knížky, jenže text a autor k tomu vážně svádí. Narážky na kapitalismus vs. komunismus, tradicionalismus a liberalismus jsou v textu „na každém rohu“. Tím neříkám, že je to špatná knížka. Autor je/byl známý progresivec, přesto umí psát a čtenáře zaujme. Příběh je zajímavý, protagonista si mě rozhodně získal. Části popisující hru a politickou situaci Azadské říše patří k vrcholům knihy. Samotný závěr je celkem jízda. Neméně zajímavé jsou některé nápady, zejména možné genetické modifikace lidstva.

Přes nepopiratelnou čtivost a celkovou zábavnost souhlasím s komentářem níže, předchozí příběh z univerza Kultury byl přece jen o kousek zajímavější.

DPS
09.01.2020 4 z 5

Tak jako Pomysli na Fléba byl spíš dobrodružný pirátský příběh ve sci-fi hávu, tentokrát tu máme napínavý politický thriller kombinovaný s psychologickou sondou do duše hlavního hrdiny. Jeho přerod během knihy není zrovna nepředvídatelný, ale i banální situace a motivace podává Banks tak neskutečně silně a expresivně, že nezbývá než smeknout.

Proti první knize je Hráč celkově přeci jen o něco slabší, jeho závěr má ale sílu atomové bomby a stále jde o vysoce nadprůměrné dílo.

"text obsahoval SPAM a byl odstraněn"

Štítky knihy

intriky hry střet civilizací a kultur sci-fi

Autorovy další knížky

Iain M. Banks (p)
skotská, 1954 - 2013
2018  80%Pomysli na Fléba
2002  80%Líc a rub
2003  75%Most
2004  88%Vraní ulice
2019  84%Hráč

Kniha Hráč je v

Právě čtených2x
Přečtených64x
Čtenářské výzvě5x
Doporučených4x
Knihotéce55x
Chystám se číst30x
Chci si koupit19x
dalších seznamech1x