K čemu jsou zbraně
Iain M. Banks (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427087/bmid_k-cemu-jsou-zbrane-ch5-427087.jpg
4
22
8
Muž, který má rád zbraně, štvaný démony vlastní minulosti. Muž, který je sám o sobě nejúčinnější zbraní. Násilím brání dalšímu, snad horšímu násilí. Psychopatický robot, který rád řeší problémy svým vlastním, brutálním způsobem. Ti oba patří do "Zvláštních okolností“, tajné výzvědné služby Kultury. Kultura, společnost strojů a lidí, řízená stroji a lidé zde žijí v naprostém dostatku. Nebezpečí číhá venku za hranicemi vlivu Kultury, ze strany sousedních „primitivnějších“ společností. Oddělení „Zvláštní okolnosti“, tajná výzvědná služba Kultury, má za cíl sledovat okolní soustavy, zkoumat společnosti, které tam žijí a případné hrozby eliminovat dříve, než budou moci Kulturu ohrozit. Agenti Zvláštních okolností mají za úkol společnosti infiltrovat a učit se od nich a sbírat informace. Kultura po Zakalwem žádá další práci. Vysílá jej vyhledat dávného učitele a mentora do politicky nestabilní hvězdné soustavy a zverbovat ho do jejích služeb. Platba, kterou Zakalwe požaduje, je setkání se ženou, ke které ho silně poutá jeho záhadná minulost.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Planeta9Originální název:
Use of Weapons , 1990
více info...
Přidat komentář
Je to spíš na silný 4, ale dávám plný počet, abych trochu zvednul jinak docela nízké hodnocení téhle klasiky. Asi tím, že zas až tak neholduji sci-fi a za top autory považuji P.K.Dicka a Waltera Tevise (tj. autory píšící převážně v 60. až 80. letech) tak mě tahle pozdně osmdesátková záležitost bavila. Relativně pomalé tempo, barokizující styl se spoustou vsuvek upomínající na Dunu a gotická atmosféra - to především v těch částech, kde se děj odehrává v těch podivných hradních sídlech a jiných fortifikačních místech. Pro mě byly nejsilnější ta místa, kde je to sci-fi tak nějak v pozadí a v popředí je psychologie a drobnokresba jednotlivých charakterů. V tomhle je Banks mistr. Tam kde se pouští do akce, to mě bavilo nejmíň, nevím jestli je to překladem, ale to byl často pěknej bordel a kolikrát jsem ani nevěděl, co se děje. Ale patří to k příběhu, který je o různých podobách konfliktu.
Celkově 88% s tím, že tak 10% je z určitý nostalgie po tomhle hutnym a často až literátskym stylu. Tohle není klasický scífko, tohle je scifárna pro fajnšmekry a pro ty, co místo e-cigarety vytáhnou starou dobrou dýmku. Přesně taková tahle kniha je (a tak nějak předpokládám, že i celá série), jako mocný potáhnutí z bytelný dýmky. Doporučuji.
Líbí se mi, že cyklus Kultura má zatím každý díl jiný než předchozí. U Zbraní mi delší dobu trvalo, než jsem se správně začetl. Sledujeme několik časových linií, které se týkají hlavní postavy Zakalweho, ale jak to tak bývá... postupně se všechno začne dávat dohromady. Doufám, že další díl této série vyjde dříve. Od Planeta9 kupuji vše, ale bohužel jejich knihy mají jednu jedinou vadu - korektury. Hrozné množství chyb, které kazí dojem z jinak pěkně udělané knihy.
K čemu jsou zbraně patří k nejoceňovanějším románům z cyklu Kultura, byť ze všech možných nominací proměnil jen jedinou. Je to dáno zejména tím, že na Iana M. Bankse žádné škatulkování neplatí. I zde se nám do rukou dostává kniha, od které možná nedostanete přesně to, co byste rádi. Naopak, Banks nabízí mnohem víc!
Více v recenzích.
Na třetí díl Kultury jsme se docela načekali, a dostali jsme nakonec něco trošku jiného, než jsme čekali. V kulisách space opery ze vzdálené budoucnosti se tu před námi postupně odkrývá dlouhý a bezútěšný život Zakalweho, jakési živé zbraně ve službách Kultury. Zakalwe putuje tam, kam ho jeho šéfové pošlou, bojuje za toho, za koho mu řeknou a neptá se, příliš, kdo je v právu. Za to se mu dostává věčného mládí a bohatství, ne však štěstí.
V hlavě mu běží záblesky vlastní minulosti. Scény z dětství se střídají s válkami, chvíli jsme na dekadentním večírku Kultury, chvíli v chatrči či jeskyni na primitivní planetě, vždycky to však končí v jednom a tom samém okamžiku dávno v minulosti...
Až tak nějak do poloviny se mi to zdálo hodně roztříštěné a nevyrovnané, pak se mi ale všechno začalo pomalu spojovat a nakonec jsem si to fakt užil. Dávám čtyři plnotučné hvězdy a doufám, že brzy vyjdou i zbývající díly.
Bankse jsem si dal do oblíbených. Nedokázal jsem se do děje ponořit jako u Hráče, ale své kouzlo příběh/příběhy mají. Každé jeho dílo z Kultury je pro mě skvělé. Ani na tom moc nepoznávám dobu, přeci jen je to třicet let staré, což na jednu stranu není moc, ale na druhou...jen mi to pořád kazí překlad a korektura. Není to tak hrozné jako u Fléba, ale i tak jsem zde našel několik vět, které jsem si musel přečíst několikrát abych vůbec pochopil co tím kdo chtěl co říci. A pak klasické chybějící uvozovky a tak...Je to škoda. Ale jak píši skoro všude Planetě9 fandím a držím palce s dalším vydáváním knih, které nejsou pro každého. 4*
Lepší než utahaný Fléb, ne tak dobré jako nedostižný Hráč. Zakalweho příběh se čte dobře a příjemně odsýpá, ale chybí mu ten tah napjatého očekávání věcí příštích. Je to docela škoda, protože počáteční/závěrečné odhalení je sice vcelku odloučené od hlavní linie, ale je brutální i působivé zároveň. Židličku si budu pamatovat.
Z toho co je dosud vydaný v češtině je to jasně nejslabší díl Kultury. Má skvělé pasáže, někdy kus moudrosti, ale to hlavní tak nějak pokulhává. Ten příběh o žoldákovi prostě nechytne a to je problém. Přesto je to pro fanoušky série povinnost, protože přidává další střípek k mozaice.
Kniha K čemu jsou zbraně je v
| Přečtených | 28x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 58x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Nevím, zda bych už na začátku tuto knihu neodložila, kdybych si někde nepřečetla, že konec je fakt bomba.
Nejen, že strašně dlouho netušíme KDE jsme, nevíme ani KDY jsme. Naštěstí brzy zjistíme KDO jsme a tak můžeme vesele číst dál.
Asi tak po sto stranách mi došlo, že KDE jsme, je vlastně také nedůležité, protože se tam s největší pravděpodobností nevrátíme. Jen bylo potřeba poznat hrdinu.
Jo, a konec byl tak překvapivý, že mi vlastně nevadilo, že hrdinova mise nemá konce.
Také jsem v knize objevila pár myšlenek hodných zamyšlení, bojový dron byl fakt sympatický chlapík a kniha, přesto že je součástí série, funguje jako samostatný příběh.