Kto je bez viny
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362627/bmid_kto-je-bez-viny-SDC-362627.jpg
3
1089
1089
Sam a Clementine vedú príjemný, veľmi rušný život. Majú dve malé dcérky, Sam práve nastúpil do vysnívaného zamestnania, bohémska čelistka Clementine sa pripravuje na životne dôležitý konkurz. Ak existuje niečo, na čo sa môžu spoľahnúť, potom sú to práve oni dvaja a ich vzťah. Clementine a bezdetná účtovníčka Erika sú staré priateľky. Stačí jeden pohľad a nemusia si nič hovoriť. Ich vzťah je však dosť zložitý, Erika bezhranične obdivuje Clementine a tej to už tak trochu prekáža. Takže keď ich Erika na poslednú chvíľu pozve na grilovačku u susedov Tiffany a Vida, na ktorú sa chystá s manželom Oliverom, Clementine a Sam neváhajú. Susedia sú zaujímaví a milí ľudia, tiež majú dcérku, a tak veria, že spoločne sa budú cítiť príjemne. Ale niečo sa prihodilo. Prešli dva mesiace a oni si stále kladú otázku: Čo by sa stalo, keby sme tam nešli? A najmä: Čia je to vina? V románe Kto je bez viny sa Liane Moriartyová majstrovsky venuje základným otázkam života: manželstvu, sexu, rodičovstvu, priateľstvu. Ukazuje, ako pocit viny dokáže otriasť zdanlivo silnými vzťahmi a ako to, o čom mlčíme, môže byť silnejšie ako to, čo robíme.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Truly Madly Guilty
více info...
Přidat komentář
Já se nemohla rozhodnout, zda se mi to líbí nebo ne. Dávám tři hvězdy za jazyk, i když zde to nebylo tak úžasné, jak jsem u Liane zvyklá.
453 stran asi unavilo i samotnou autorku. Pořád jsem to chtěla odložit, ale člověk samozřejmě musel zjistit, co TAK HROZNÉHO se stalo (všichni ale žili, to mě uklidňovalo a zároveň jsme nemohla přijít na to, co by to mohlo být za hrůzu). A pak už jsem to věděla a opět jsem nenašla sílu to odložit, protože jsem zase čekala, co se Erice vybaví dodatečně po tom okně... Jak zemřel soused bylo více než jasné, ale vysvětlení bylo velmi poetické a smutné.
Velmi sympatické postavy manželů Vida a Tiffany, za to Erika protivná, Clementine unýlie obecná, a nechápu označení "nejlepší kamarádky", spíš na sebe tak nějak zbyly... po tom, co jim spáchaly jejich matky - jako ostatně vždy. Striptérka měla rodinu normální, a tím i ona byla naprosto normální a sympatická ženská. Vid byl jako roztomilé domácí zvířátko, hned jsme si zamilovala a toužila mít takového kamaráda, kolegu v práci nebo souseda ( na to, že by byl můj manžel, si nevěřím, až tak byl úžasně vykreslený :-)) )
Zatím nejslabší kniha autorky, ale přečetla jsem ji, takže špatná úplně není. A některá slovní spojení či myšlenky má brilantní. Ovšem SAFRAPORTSKÉ - našla jsem ho 4x bych tedy vyškrtla navždy ze slovníku.
Bohuzel jsem se nejako nemohla zacist, dej se hrozne tahnul a nemel moc spad..tema knihy zajimave,ale styl psani me moc nesedl..
Odpočinkové čtení. Dost mě iritovalo, že jsem v půlce knihy, a stále nevím, co se na tom zpropadeném grilování stalo. Mám ráda napětí, ale tady bylo zbytečně protahované. Jinak byla kompozice dobře promyšlená. Na muj vkus vic nakousnutych témat, která vyšuměla do prázdna (třeba hromadění).
Od této autorky jsem jako první viděla hrané Sedmilhářky. Její styl vyprávění mě zaujal a stejně tak jsem přistupovala k této knize. Příběh byl pěkný, ale úplně nemusím, když jsou postavy "přesycené" a mají příliš zatěžující minulost. A tady to tak bylo u každé osoby. Přijde mi to potom takové, aby bylo o čem psát. Takže kniha super, jen by nebylo asi nutné všechny postavy něčím "zatěžovat".
Já zřejmě úplně nepatřím k fanouškům Liane Moriarty, jelikož toto je druhá kniha v pořadí (četla jsem I Sedmilhářky), co jsem od ní četla a zhodnotila bych to tak, že neurazí, ale taky nenadchne. Příliš mi nevyhovuje její styl psaní, zatím nemám v úmyslu číst něco od ní něco dalšího.
Příjemné, oddychové čtení, kniha je určitě velmi čtivá, nicméně celou knihu vlastně čekáte hlavně na to, abyste se dozvěděli, co se stalo na tom grilování!
Kdysi jsem četla knížku Poločas manželství se nepíská..., což je (podle mne, která třeba nechápe umělecký záměr autorky:) dost velká ptákovina. Kostra příběhu žádná, násilně vložený feminismus, celkově zoufalství pro čtenáře. Ale bylo tam pár skvělých momentů, které se odněkud vynořily a zase odpluly, zjevivší se perly, výborné popisy situací, nálady i emocí postav. Pamatuju si je dodnes.
Jako když máte obraz, který je celkově fakt nepovedený, ale má v sobě záhadně pár mistrovských detailů.
Šílené výčitky nejsou tak špatné, i když jak už napsala spousta lidí níže, nejsou asi úplně nejpovedenější knížkou téhle řemeslně zručné autorky, co opravdu umí psát čtivé a svižné příběhy. Ale i tady se našlo pár extra povedených pasáží, které jsou hodně nadprůměrné a zapamatovatelné. Například vyvrcholení tajemného grilovacího večera. Výborné!
Slabší Moriarty než předchozí přečtené knihy...kniha je čtivá, o tom žádná, ale příběh příliš nezaujal.
Velmi dobře napsané. Dlouho jsem si lámala hlavu, co je těmi výčitkami, než je autorka konečně odhalila.
Čirá radost z toho, že jsem po DLOUHÉ době přečetla knihu (vlastně mi ji přečetl robot! - DÍKY za možnost "Číst nahlas") trochu zastínila fakt, že to není zrovna nejlepší Lianino dílo. Je to samozřejmě skvělý příběh, postavy jsou geniálně vykreslené (tak jak to u Liane Moriarty známe), tajemství je taky super a všechno je tak nějak správně, ale mně tam něco schází. Znáte ten pocit, když chcete něco vyjádřit a máte už to slovo na jazyku, ale nejde to říct? Tak takový mám pocit z téhle knihy. Říkám - je opravdu dobrá, ale... a tady chybí mi slova.
Takže hodnocení knihy má štěstí, že je to první "přečtená" kniha po dlouhé době, takže dávám 4*. Jinak bych to viděla na 3*. Tak či tak, je to příjemná oddechovka, která vás donutí přemýšlet nad tím, CO se krindapána mohlo stát na tom podělaném grilování?!
Ze začátku mě kniha příliš nebavila, ale jsem ráda, že jsem ji dočetla, protože druhá polovina a závěr super. I tak se mi ale jiné autorčiny knihy libily více.
...Zeptala se Ruby: "Chtěla bys přestat chodit do medových včelek a být každý den doma s maminkou?" Ruby se na ni podívala, jako když chtěla dobrůtku a dostala syrovou mrkev. "Ne, děkuji," odpověděla naprosto zřetelně. Takže tím byl tento způsob pokání zamítnut...
Kniha má složitou kompozici. Nejenže se často mění vypravěč, ještě se střídají časové roviny, takže doporučuji číst v co nejkratších intervalech, jinak budete mít v hlavě galimatyáš jako já. Každopádně opět funguje to, co Liane dokonale ovládá, totiž umění čtenáře napínat až do samotného konce. I když ta pointa pak ani tomu napětí neodpovídá. Tentokrát mě zaujalo téma , co všechno můžeme žádat ve jménu přátelství.
Po Sedmilhářkách jsem se na tuto knihu těšila. Jaj, to bylo zklamání. Nedokázala jsem se do toho příběhu dostat, postavy byly nesympatické, nerada ale odkládám knihy, tak jsem to dočetla. Čekala jsem, co že se stane na tom grilování, ale přišlo mi, že to autorka vzala nakonec s takovým klidem, nedokázala ve mě probudit tu hrůzu toho okamžiku. Prostě se nejde zavděčit vším a všem a mě bohužel tato kniha nic moc nedala. Snad najde ty správné čtenáře.
Nakonec volím v hodnocení střední cestu. První polovina knihy mě totiž až ukrutně nebavila, bylo mi vlastně úplně jedno, co se na tom zpropadeném grilování stalo tak záhadného, že se o tom pořád jen mlží. V druhé polovině už mi kniha přišla mnohem čtivější, autorka se začala víc zabývat nezdravým vztahem obou hlavních hrdinek. U Sedmilhářek mi tenhle koncept knihy vyhovoval, ale tady už to na mě působilo ohraně a neměla jsem žádné zvláštní potěšení z toho, že se příběh pomalu odkrývá. Dobrý oddech, ale celkově průměrné.
Sedí mi autorčin styl vyprávění, knihy se čtou sami - čas od času mám na přesně tento způsob náladu.
Otázka viny spisovatele vždy velmi přitahovala a myslím, že Liane Moriarty se ji zhostila se ctí. Co hlavního by si čtenář měl odnést (dle mého názoru) je, že je nutné společně mluvit, sdílet, být pravdivý - ne jen v rodině, ale i v širším společenství a především sám k sobě....a stále se učit odpouštět..... sobě, druhým...
Děj se hrozně táhnul, několikrát jsem měla chuť knihu odložit. Nakonec o celé knize ani není co říct a celé by se to dalo shrnout do dvou vět... Za sem tam malé překvapení dávám 2 *, ale hodně jsem se rozmýšlela...
Další kniha této autorky a opět podobná šablona-něco se stalo a autorka postupně rozkrývá tajemství...
Zde se něco stalo na grilování, všichni mají svá traumata a problémy a postupně se vše odkrývá. Byla jsem hodně zvědavá, co se vlastně stalo, což se čtenář dozví zhruba v polovině knihy.
Konec mi připadal už trošku moc přitažený za vlasy, kdy se vše vysvětlilo a skončilo jako v pohádce.
Celkově se mi kniha líbila a doporučuji k přečtení.
Za mě super. Souhlasím, že začátek byl hodně rozvláčný a zdlouhavý, ale pak to stálo za to. Chápu, že to bylo roztahané schválně, aby čtenář byl napnutý, účel to splnilo.
Štítky knihy
nevěra přátelství děti pro ženy rodina grily, grilování psychologické příběhy mezilidské vztahy kamarádky violoncello
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2016 |  Tři přání |
| 2017 | Šílené výčitky |
Také jsem z téhle knihy od Moriarty trošku rozčarovaná. Do půlky knihy jsem se nemohla začíst, zápletka mi přišla trochu moc protahovaná, a trošku mi začínají připadat autorčiny knihy jedna jako druhá (Sedmilhářky, Manželovo tajemství), hlavně stylem vyprávění a jeho strukturou. Mám zakoupenou ještě jednu knihu od Moriarty, tak doufám, že bude lepší než tahle, protože každý autor má nárok na slabší knihu. Jednu. ;-)