Křižovatky
Wm. Paul Young (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166295/bmid_krizovatky-ZAz-166295.jpg
4
255
65
Anthony Spencer je sebestředný bezcitný boháč, pyšný na své „úspěchy“ v práci, kde se ho všichni bojí, i v rodině, kterou chladnokrevně rozvrátil. Po úrazu hlavy se octne v kómatu na JIP. Jeho tělo leží bez hnutí obklopeno přístroji, jeho mysl se však probouzí v krajině, která zrcadlí Tonyho dosavadní život – zarostlá a nehostinná, opuštěná. Až na toho, který se rozhodl Tonyho nikdy neopustit a pomoci mu nalézt sílu, způsob a především důvody, proč se změnit… Stejně jako Chatrč (2007, česky 2009), kultovní kniha (celosvětově prodáno více než 18 milionů výtisků), v níž se tragédie smrti střetává s věčností božího záměru, jsou i Křižovatky určeny všem, kdo v kolotoči moderního světa hledají naplnění slov, jako je víra, láska a odpuštění. Vydání první.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Cross Roads , 2012
více info...
Přidat komentář
Ďalšia nečakaná pecka od Younga. Úprimne, v niektorých častiach sa mi to dosť ťažko čítalo v angličtine a musela som niektoré myšlienky čítať viackrát, aby som pochopila ;) Ale celkovo bol tento príbeh super. Je pravda, že som tiež dosť skoro odhalila ako sa kniha skončí, no napriek tomu bolo zaujímavé sledovať prerod človeka a uvedomenie si zlyhania vo svojom živote. Nie mnohí dostanú šancu napraviť veci, kým nie je neskoro, tak ako Tony. Respektíve si to uvedomia a priznajú, a aj sa snažia s tým niečo urobiť. Tento príbeh aj mne pripomenul to moje Ego, a že s ním ozaj treba bojovať. Po duchovnej stránke, môžem len odporučiť. AJ
Skvěle procítěné dílo, poukazuje na dění v dnešním světě. Mně jako nekřesťance přivodilo spoustu otázek. S postavami jsem se krásně dokázala sžít, určitě doporučuji, krásné k zamyšlení.
Tak nevím, co o téhle knížce napsat. Evidentně je plná krásných myšlenek, obrazů vnitřního světa a popisů pocitů a emocí, ale já jsem se nemohla začíst a nějak mi to připadalo celé hodně abstraktní, nemohla jsem se pořád ocitnout v tom vnitřním světě. Konec se dal vytušit už kousek za polovinou, takže žádné překvapení se nekonalo. Navíc je to hodně o Bohu, a to mi není tak blízké. Ale určitě zajímavá a neobvyklá knížka.
Fascinující! Skvěle zpracované!Tohle dílo vás zasáhne hluboko v mysli a ještě dlouho poté,co bude kniha založena zpět na své místo v knihovně, donutí vás přemýšlet a bilancovat a rekapitulovat svůj dosavadní život.
Díky Morsie a její recenzi http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/krizem-krazem-po-krizovatkach-775 jsem knihu dočetla do konce a jsem za to vděčná. Do 6. kapitoly jsem byla zoufalá a říkala si co všichni s tím světovým bestsellerem mají..... pak autor nechal do děje vstoupit Cabbyho, neskutečně čistého človíčka a já se zamilovala....a už se od knihy nemohla odtrhnout.
Krásná kniha, která není jen o příběhu. Přiznávám, dostala mě :-)))
Chatrč, Vánoční koleda, Vnitřní vesmír a Alenka v říši divů dejte to do křesťanského balení a vyjdou vám Křižovatky. I když jsem měl za začátku se vůbec problém prokousat první, druhou až pátou kapitolo. Důvod byl pro mě ten že do té doby to byla jen jiná verze Chatrče ale pak kniha dostala svůj vlastní styl a překvapivě zajímavý námět.Křižovatky nejsou zas tak silně náboženské jako byla Chatrč a tím si mě ta kniha na konec více méně získala.I když jsme tomu že začátku nevěřil tak knihu můžu doporučit.
Čekala jsem, že kniha bude podobná Chatrči, ale autor mě překvapil svou neotřelou fantazií. Sice určitá podobnost tam je, ale je mírně obměněna a jsou zde přidány nové inovace.
Příběh je plný zdánlivě bezvýchodných situací, krajina Tonyho duše je nehostinná a pustá, plná úpadku. Pozvolna se ale začíná všechno měnit, je to dlouhodobý proces, ale ukazuje, že každý člověk má svoji cenu a že nikdy není pozdě se změnit.
Setkání s Trojicí, alegorickými postavami i záhadným Jackem, kteří zářili tajemstvím v té snové krajině se prolínalo s postavami z krajiny reálné, které naopak byly tak lidsky uchopitelné, že si je člověk musel hned oblíbit, zvláště Maggie. Vlastně jsem si oblíbila i Tonyho. Závěr knihy je nádherně symbolický.
Přesto, že kniha neměla příliš mnoho stran, tak byla nesmírně hutná, plná zajímavých myšlenek,filosofických či teologických rozhovorů. Oceňuji odkaz na Lewise, který je mým oblíbeným spisovatelem.
Na můj vkus tu bylo moc nemocničního prostředí, což nemám ráda, ale i tak byla kniha příjemným zážitkem.
Asi Boha vidím a chápu jinak, jak tady napsal Babouš a nebo je to kniha na dlouhé zimní večery a potom snad budu k bezesporu hlubokým myšlenkám vnímavější.
Prvních asi tak 30 stran bylo hodně těžké přelouskat, nebavilo mě to, ale stálo to za to vydržet a pak to byla jízda. Super!
Jsem ráda, že v dnešní době bez ideálů a morálky, někdo dokázal napsat knihu s takovou hloubkou. Knihu, která může lidi navrátit k Bohu.
Tak tohle jsem nečekal. Po přečtení Chatrče jsem si na autora udělal ne příliš přívětivý názor, který však vylepšila tahle kouzelná kniha. Celé je to založeno na životě hlavního protagonisty v jakémsi limbu a jedné originální myšlence, kterou zde nebudu prozrazovat. Netvrdím, že příběh není trochu až hodně přitažený za vlasy, ale v duchovní/duševní/neviditelné rovině by mohlo být spousta spojitostí se světem, který autor vylíčil jako viditelný. Je to tak trochu na způsob C.S. Lewise.
Český překlad mi trochu vadil. (nevím jak to je v originále, ale např. slovní spojení uchechtla se mi po několikerém použití začalo lézt krkem).
K této knize jsem přistupovala bez předsudků, ale i očekávání a dobře jsem udělala. Dle mého mínění autor nevyužil obrovský potenciál, který mu takto načrtnuté téma nabízí.
Poměrně plytké vykreslení postav i vývoje děje podtrhl patetickým jazykovým projevem kombinovaným s až okatou familierností. Naopak radost mi autor udělal netradičně znázorněnými názory na křesťanskou víru a Boha, mnohokrát mne vyprovokoval k zamyšlení, ale nikdy slibnou myšlenku nedovedl k hlubšímu propracování, což je dle mého názoru veliká škoda. Nicméně některé myšlenky ve mně zůstavají a rozhodně mne obohatily.
Kniha se četla dobře, jen ten konec byl jasný už od poloviny knihy (Tedy síše od poloviny jsem doufala, že autor vymyslí něco, aby se vlk nažral a koza zůstala celá). Nelituji času stráveného nad knihou, má něco do sebe :)
Autor v této knize podrobně popisuje nejen cestu hlavního hrdiny, ale poutavě nás zavede i do osudů ostatních lidí, se kterými se setká (trochu jiným způsobem, než bývá obvyklé:)
Křižovatky (jak příznačný název) nás po prvních stránkách (které pro někoho mohou být až příliš podrobné a zdlouhavé) zavedou do zajímavých míst…nutí nás k představivosti a touze číst dál… a pak se to stává zajímavým, poutavě napsaným příběhem obohaceným o vtipné a nepředstavitelné situace, ale i smutné, které vás nutí k pláči.
Několik vět mi připadalo obzvlášť důležité si znovu připomenout:
…skutečné může být něco, co přitom vlastně ani neexistuje, kdežto pravda vůbec nezávisí na tom, co je skutečné nebo je to tak vnímáno.“
„Skutečné je to, čemu věříš i tehdy, když to, čemu věříš, neexistuje. Bůh ti říká, že odloučení není opravdové, že tě nic nemůže „skutečně“ oddělit od Boží lásky – žádné věci, skutky, prožitky, dokonce ani smrt nebo peklo, ať už si je představuješ jakkoliv – jenže ty věříš, že odloučení je skutečné, a tak si vytvoříš svou vlastní skutečnost založenou na lži.“
„Jakmile jednou vidíte, nemůžete to „odvidět“.
„Bolest nám možná připomíná, že jsme naživu, ale láska nám připomíná, proč žijeme.“
Trystan Owain Hughes
„Změna bez práce a bolesti, bez utrpení a bez pocitu ztráty je jen iluzí opravdové změny.“
„Co se týče bolesti“, řekl tiše, „je třeba hledat její kořeny.“
V tapisérii očekávání bylo vetkané vlákno strachu, že tu něco není správně; nejistota, která jako by přilepila jeho chodidla pevně na místě a odmítala je pustit.
A teď ta komická část:
…Právě dosáhla nejvyšší rychlosti, když se jí ulomil podpatek, což ji zcela neobřadně vymrštilo do vzduchu a do rozevřené náruče staršího sboru Clarence. Ten byl sice o nějaký centimetr vyšší, jenže ona zase byla o nějaké to kilo těžší, a tak se společně svalili na jednu hromadu, slušné způsoby i svatost ty tam. Clarence si vyrazil dech, Maggie dosedla obkročmo na něj, třásla mu rameny a ječela do tváře: "Jsem posedlá."
Příjemné čtení!
Některé knihy musí člověk číst v určitém věku, aby na něho patřičně silně zapůsobily. Stalo se mi to například u Steinbeckova románu Na východ od ráje, který jsem četla ve dvaceti a byla jsem z něj celá pryč. U téhle knihy jsem ten správný věk prošvihla. Jsem už asi moc okoralá a trošku cynická, takže jsem se nad některými pasážemi trošku ušklíbala. Dost mě iritovalo velmi americké oslovení "taťka Bůh" a taky jsem dost brzo odhadla, jak kniha dopadne. Přesto mě párkrát i vehnala slzy do očí a celkově se mi líbila.
Uf, to bylo! (myšleno v dobrém :)) Vůbec jsem si nemyslela, že mě tento román tak hluboce zasáhne, ale podařilo se mu to. U málokteré knihy mám dojetím na krajíčku, ale pan Young mě svým lidským příběhem dostal, až jsem si říkala, že to není možný, abych u knihy brečela jako nějaká cíťa. Ke konci jsem se musela hryzat do rtu a přemáhat své vnitřní pocity, abych byla chvílemi vůbec schopná číst dál. Ještě si musím celý příběh nechat projít hlavou, ale už teď vím, že na něj jen tak nezapomenu. Tak silný příběh plný lásky a naděje jsem už dlouho nečetla!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Chatrč |
| 2013 |  Křižovatky |
| 2016 | Eva |
| 2018 | Lži o Bohu, kterým věříme |
| 2013 | Chatrč - Zamyslenia na každý deň v roku |
Kniha Křižovatky je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 352x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 209x |
| Chystám se číst | 192x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 1x |
Velký příběh o duchovní proměně odehrávající se v mysli člověka na pokraji smrti? Inu, proč ne. Dějový rámec, ačkoliv na mě zprvu působil prvoplánově, neutralizoval veškeré mé antipatie k příběhům o životní filosofii. Škoda jen, že duchovnost, víra a filosofie citelně vytlačily děj na druhou kolej. V druhé polovině byl sice příběh dynamičtější, ale přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že jsou to jen rychlá odbočky. Hlavní úlohu v duchovní cestě hlavního hrdiny měla hrát zřejmě víra v trojjediného Boha, což se mi zpočátku moc nezamlouvalo. Po převedení křesťanských myšlenek do vírou nezasažené universalistické filosofie jsem to ale překousnul. Kladem i záporem - to záleží na úhlu pohledu - je široká svoboda interpretace, zejména závěrečné pasáže. Zkrátka a dobře, pokud si chcete přečíst něco odpočinkového, s přirozeně plynoucím dějem, Křižovatky nejsou nejvhodnější volba. Ideálně se mi jeví jako četba na temné zimní večery :) .