Krasojezdkyně
Jojo Moyes
V zapadlém koutě Londýna učí bývalý špičkový drezúrní jezdec svou vnučku Sarah tak, jak to sám kdysi dělal v elitní jezdecké škole ve Francii. Když však do jejich života zasáhne katastrofa, čtrnáctileté Sarah nezbyde nic jiného, než aby se životem protloukala sama…
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
The Horse Dancer , 2009
více info...
Přidat komentář
No musím říct že jsem měla co dělat abych knihu neodlozila, ale po té půlce už to začalo mít nějaký spád zajímavosti a napětí .. jsem ráda že jsem nevzdala i když velký happy end tak i krásné uvědomění.. autorku mám moc ráda, doufám ale že další knihy budou vic od začátku čtivé
Na začátku knihy jsem měla pocit, že knihu odložím a přesunu se k jiné. Dala jsem jí o něco víc stránek než pověstných 50, protože Jojo, a nelituji. Kniha se mi nakonec moc líbila. Možná to chtělo na konci méně happyendu, ale co už...
Kniha se mi moc líbila, i když si nedokážu představit , jak někdo na koni jede z Londýna až do Francie a ve Francii dalších 500 km. Ale to že si to nedokážu představit neznamená, že to nelze provést. Byl jinak moc hezký a oddechový příběh se šťastným koncem.
Kniha se mi popravdě nelíbila. Nesedl mi styl vyprávění autorky (je to má první a zřejmě i poslední kniha od ní).
Některé pasáže se mi zdály opravdu mimo realitu, hlavně cestování s koněm do Francie.
Myslela jsem, že knihu nedočtu.
Pro mě je to nejslabší kniha od autorky. I když jsem měla chuť na nějakou oddychovku, tak mě knížka příliš nezaujala a byla na můj vkus až příliš mimo realitu...
Tato má velmi oblíbená autorka mě opět nezklamala. Je prostě výborná vypravěčka. Tato kniha je citlivě a dojemně podaný příběh, při kterém párkrát slzička ukápla a ačkoli to není žádná červená knihovna, najdete tu lásku na všechny způsoby. Lásku, pro kterou se člověk vzdá vlastní rozjeté kariéry a země, v níž žil (prarodiče Sarah), láska vnučky k dědečkovi, láska ke zvířecímu kamarádovi, láska k jezdectví, láska mezi skoro exmanželi, o které ale dlouho nevědí....A Sarah a jejímu koníkovi snad musí každý fandit od začátku do konce. Velmi pěkný čtenářský zážitek. V knize se ukazuje autorčina velká láska ke koním, což je prostě úžasné.
(SPOILER)
Nemůžu si pomoct a musím dát plný počet. Ještě na začátku knihy jsem si nebyla jistá, že vůbec dočtu. Přiznávám se, že jsem první čtvrtinu váhala, jestli se přemůžu číst dál, protože mi vadila Natasha jako jedna z hlavních postav.
Spoilery jisté!
Teď jsem samozřejmě ráda, že jsem váhání přetrvala. Příběh je strhující. Emoce jsou tak skvěle popsané a vystižené, že si neumím představit, že by se to dalo napsat líp. Osud Sarah je tak pohnutý a dojímavý, její talent jsem jí celou dobu záviděla, protože to je něco, co mě chybí :) a když jsem se v čtvrté čtvrtině dozvěděla celý příběh Nany a Papyho, tak mě z toho bolelo u srdce a jeho smrt mě upřímně zasáhla!
Rozhodně si od autorky přečtu i další knihy, vážně mě chytil její styl a cit vystihnout emoce a popis chování postav. Top! :)
Sarah má se svým dědečkem společnou vášeň pro drezuru koní. Dědeček jí má co učit, sám kdysi býval vyhlášeným drezurním jezdcem. Šťastné chvíle v koňském sedle skončí nečekaně rychle a Sarah se najednou musí vypořádat se zcela novou životní situací.
Autorčiny knihy mám moc ráda. I tento příběh má velmi pěkná místa. Pasáže věnované koním jsou velmi autentické. Hra koňských svalů v pohybu nebo pohled smutných koňských očí si vás nadobro získá. Samotný příběh by si možná zasluhoval větší spád. Především první polovina je zdlouhavá, bez zásadního dějového posunu. Někdy ale i pomaleji plynoucí příběh má své kouzlo. Ideální oddechové čtení.
Mno, měl jsem co dělat, abych ve čtení pokračoval a dočetl až na konec. Trilogie s Louisou se mi líbila víc.
OBSAHUJE SPOILERY.
Útočící na city, jasně, co jinýho JM umí žejo.
Mě spíš překvapuje, že dědek, kterej Sarah neodpustí ani proběhnutí se s děckama a jen na ni štěká povely jak na koně, ji nenaučil ani za cokoliv poděkovat. On, sám tak vydrezúrovanej, by ji měl naučit, že musíme dodržovat nějaká pravidla, viz ta škola, a nějaké chování k lidem okolo sebe, a ne ječet na ně jak nějaká pouliční fena z ghetta, jak to dělá ona, ne? Na to je moc malá, takže by jí přilítla jedna zprava zleva, děcko neděcko. Otřesnej parchant. Pak je jasněže zmetkem i ten kůň a rozkope a rozhrabe a zničí všechno okolo sebe. Takže proto mi jí nějak tak líto nebylo.
Ta manželská linie mě tam absolutně nebrala. Od sebe ještě nejsou, ale dělaj jako že jo, a zároveň ne. Ona ho jakože ze života odšvihla, a přitom má doma všechny jeho věci. Štve ji jeho přítomnost, a přitom na něj pořád po očku čumí a žárlí.
Narážky na oooootřesnej systém, kterej zachází otřesně s chudinkama dětičkama opuštěnýma, ani nekomentuju. To asi měla agitovat Jojo jinde.
A sweet end? ...hnus. Příliš. JM je prostě otřesná.
Vážně by luxusní právnice končila tak, že bude chodit na veřejnosti SPOILER !!! páchnoucí zvratkama a sra**ama svýho mimina i s manželem??
A proč by ona, luxus nána se zlatou kreditkou, kterou si mohla dát vystavit znovu, neměla mít peníze??? To jsem ňák nepobrala. Školný určo nestojí miliony žejo. KONEC. Sorry.
Takže jedna hvězda za vždy nice obálku. Toť vše.
Tak to byla konina, nad kterou by kroutil hlavou i žokej Váňa. Je to romantický sci-fi paskvil s ponaučením, že pubertálním sirotkům z ulice je lepší pořídit jako mazlíčka morče či jiné malé zvířátko, bude se jim s ním snáze cestovat a pěstouny to finančně nezruinuje :D
Kniha se mi moc líbila - na začátku jsem nechápala jak to spolu všechno souvisí, ale moc se mi to líbilo.
Příběh byl zajímavý a čtivý od začátku do konce. Bohužel ale negradoval tak, jak jsem očekávala a konec mi přišel odfláknutý, až moc přeslazený. Jinak báječná knížka na odreagování.
Já ubírám hvězdičku za ten konec - na mě to bylo trochu moc. Asi jo, hezké konce mám radši než ty otevřené, ale kdyby to skončilo v tom bistru, kam si holky došly promluvit, asi by se mi to líbilo víc. Ten zbytek byl super. Autorka úplně jasně a krásně vystihla propast, kterou mezi sebou mohou vytvořit rodiče a děti, když se ale vůbec navzájem neposlouchají a neznají. Možná by to mnoha rodičům otevřelo oči. Celé to bylo dobré, zbytečné a zpackané vztahy (které opět zkolabovaly pouze na vzájemné nekomunikaci), nepochopení, strach, tvrdá výchova a nevyřčené pocity. Já ty emoce s nimi cítila. Nicméně v porovnání s Dívkou a Posledním dopisem, kde se příběh prolíná s historií, mi to přišlo trochu slabší.
Tahle knížka byla jedním slovem nádherná. Vzbudila ve mně tolik emocí - u některých pasáží jsem brečela, někdy jsem nadávala na nesmyslné chování hlavních hrdinů anebo jsem se prostě jen usmívala jako sluníčko. Tak či tak to byla jízda.
Autorka je prostě kouzelnice. Každá její kniha vás naprosto vtáhne do příběhu a psychicky vás rozhodí. U této knihy jsem se nemohla dočkat toho vytouženého konce, kdy do sebe všechno zapadlo jako kousek skládačky. Epilog mě zahřál u srdce a dílo jsem dočetla s úsměvem. Usmívám se vlastně ještě teď, když tohle píšu. Nikdy jsem čekala, že mě kniha, která se celá točí kolem koní, bude tolik bavit. Teď už autorka na Le Cadre Noir nalákala i mě.
Nenadchla.. Na začatku jsem se nemohla začíst a pak už mě jen neustále štvala Natasha a pak i Conor.
Škoda. Autorka má lepší díla, ke kterým se ráda vrátím
Knihu jsem precetla snad jednim dechem. Vtahla me od sameho zacatku do sveho deje a je to takova ta spravna oddechovka, jako ostatni knizky od autorky. Kdo ma rad jeji knizky, tak velice doporucuji.
Štítky knihy
koně láska pěstounská péče rozvod romantika právníci náhradní rodinná péče thrillery pro ženy prarodiče a vnoučata
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Na knížku jsem se těšila, ale zklamala mě. Po pár kapitolách jsem jí musela odložit, protože jsem jen očima projížděla řádky, a ve finále se stejně vůbec nesoustředila na to, co se tam píše. Zkrátka mě nebavila.