Kořist
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458306/bmid_korist-jrO-458306.png
4
1272
384
Ve svém novém, samostatném románu servíruje oblíbená hororová autorka Darcy Coates svým čtenářkám a čtenářům mrazivý příběh dvaadvacetileté dívky jménem Eileen, která se ztratí během pěšího výletu v odlehlém lese Ashlough. O pět dní později je na břehu blízké řeky nalezen její fotoaparát obsahující podivné snímky, které byly vyfoceny až po jejím zmizení. Eileenin bratr Chris chce věřit tomu, že je jeho sestra stále naživu, a tak se krátce poté, co se policie rozhodne ukončit vyšetřování, domluví se svými čtyřmi kamarády a společně utvoří pátrací tým, jehož cílem je pročesat tajuplný les i jeho okolí a ztracenou dívku najít. Avšak čím víc se vzdalují od frekventovaných turistických stezek, tím podivnější stopy nacházejí. Postupně si začnou uvědomovat, že v lese nejsou sami… a že Eileenino zmizení nebyla jen nešťastná náhoda. V tu chvíli je však na útěk už příliš pozdě…... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
Hunted , 2018
více info...
Přidat komentář
První román od této autorky, který není plný duchařiny. Vtáhl mě od první stránky a nedal se odložit. Narozdíl od jiných jejích knih, působil uvěřitelněji a reálněji.
Mladá vysokoškolačka Eileen se během své dovolené, ztratí beze stopy v hlubokých lesích. Policie je skeptická, a po několika dnech případ uzavře s tím, že po takové době už je stejně nejspíš mrtvá. V těchto lesích, se totiž občas lidé ztrácejí.... Její bratr Chris, se však s tímto závěrem nehodlá smířit. Dokud zbývá i poslední jiskřička naděje, bude svou sestru hledat. Ať už živou, nebo mrtvou. Společně se třemi přáteli, vyrážejí po jejích stopách do tajemných lesů v horách. A tam horor teprve začíná....
Musím říct, že už někde od začátku jsem měla jakousi teorii, jak to se zrůdou v lesích vlastně je. I když vzhledem k předchozí autorčině tvorbě, jsem se neubránila myšlenkám, zda to přeci jen nebude i zde trochu "para" ;-) Přesto byl konec pro mě překvapením. Tohle jsem nečekala. A to by nesměla být Darcy, aby kniha neměla i svůj "skoro" happyend....
Určitě doporučuji k přečtení, protože to prostě byla paráda!!! :-)))
Od autorky jsem četla jen jednu další knihu. Přestože byla hodně naivní, byla mnohem lepší než tato. V tomto příběhu mě nesedla jména (hrdinů i míst), styl byl trochu kostrbatý, celkově se to nečetlo nijak zvlášt dobře. To, jak byl popsán netvor, bylo až směšné. Je to škoda, kdyby nebyl tak detailně popsán, příběhu by to rozhodně prospělo. Rozuzlení bylo dost očekávatelné a rychle odbyté. Celkově je to hodně tuctová a zapomenutelná kniha.
Kniha je určite pútavá, no žiadny horor. Od autorky som čítal pútavejšie knihy. Vykreslenie lesa ako hororového prostredia je naivné. Celkovo je dej napínavý, no niektoré pasáže budia úsmev (ťahanie motúza po lese).
Skvělá knížka na letní večery při bouřce. To se prostě četlo nejlíp! Zajímavě zvolená zápletka, prostředí hlubokých lesů, kde byla KOŘIST lovena, bylo parádní. Líbila se mi gradace děje i celkem překvapivá pointa. Závěrečná stránka knihy se mi zaryla do paměti asi nejvíc!
Tady to děvče má psaní v krvi. Člověk ví, že si zítra nebude pořádně pamatovat, o čem kniha byla, ale stejně ji nemůže odložit, dokud nedočte poslední řádek. Trochu mi to připomíná styl Nory Roberts, ale v jiném literárním žánru. Rychlá jízda bez zanechání hlubšího dojmu. Nemohla jsem přestat číst a to jsem si myslela, že mám čtecí krizi ;)
Kořist mi po přečtení nepřipadá jako horor, ale spíše jako detektivka. Na rozdíl od duchařin, které už jsem od Darcy přelouskala se tady u mě neobjevil vůbec pocit strachu, nebo mrazení v zádech, spíš u mě zavládl znepokojivý pocit. Přes trošku volnější začátek knížka nabrala zhruba od poloviny pěkný spád a udržela mě v napětí, i když jsem také zhruba od poloviny tušila, jak to dopadne. Líbila se mi délka, nebo spíš krátkost kapitol a vyprávění z pohledu vícero postav, jen by Darcy nemusela utnout kapitolu vždy v tom nejnapínavějším :-D. Od duchařských domů je to od autorky určitě posun, ale pro mě zajímavým směrem a pokud podobných knížek přibude víc, ráda si je přečtu.
Paráda!!!! Žádný zdlouhavý začátek - již první strana vás ihned vtáhne a drží až do samotného konce!
Dobrá atmosféra, velmi zajímavé postavy. První pětina se sice trochu táhne, ale pak vás to chytne a nepustí. Mám rád tyhle "lesní horory" a Kořist mi dala to, co jsem od ní očekával. Problém mám tak hlavně s koncem. V několika komentářích jsem tady četl, že rozuzlení je super. Já bohužel zhruba od poloviny knihy věděl, jak vše skončí, takže se žádný "wow efekt nekonal".
(SPOILER)
Nejdřív klady - kniha vás opravdu vtáhne rychle do děje. Odesejpá to, žádná pasáž mě nenudila. Pořád jsem se bavila, každá kapitola vás nutí pokračovat. Postavy mají skvělé charaktery, každá z nich je něčím specifická a žádná nenudí. A pokud jdete vyloženě po hororech, tak já večerní čtení vzdala, protože jsem se docela bála.
Zápory - Pokud jste četli Les sebevrahů, tak máte pocit, že čtete nějakou další adaptaci. V některých pasážích se postavám dokonce dějí skoro až totožné věci. Je jasné, že něco se asi opakovat musí už jenom kvůli prostředí - pokud se v hororu ocitnete v lese, ztratíte se vždycky, jinak je to není horor. Ale některý detaily mi přišly až zbytečně obšlehnutý a přišlo mi, že se to dalo vymyslet líp.
POZOR SPOILER
Pokud čtete detektivky pravidelně, tak bohužel i vrah je vám jasný od samého začátku, stačí být pozorný čtenář. Kniha vám moc ani nenabází možnost, že by to byl někdo jiný.
Pokud jako já tedy odmítnete přítomnost vlkodlaka. Pokud ne, výběr se zvyšuje na dva možné pachatele.
Když se pak ke konci ukázalo, že to doopravdy bylo tak jednoduché, docela mě to zklamalo.
Ale abych nebyla tak přísná - kdybych tuhle knihu četla před Lesem sebevrahů, hodnotím ji líp právě kvůli výběru vraha. Nesnáším ty horory typu "Hory mají oči" ala vyvražďovací rodinky.
Příběh je zajímavý a napínavý až hororově mrazivý. Když jsem byla na samém začátku, říkala jsem si, že to chtělo ještě více zatahat za nitky a příběh rozpracovat do psychologického hororu. Postupnou četbou jsem si říkala, že tohle je pravý horor, ale chtělo to čtenářovo napětí více prodloužit, vyrýsovat prostředí, udělat ho temnějším. Myslela jsem si, že popis nestvůry hned na začátku je ukvapený, a že se tím akorát docílí omezení čtenářovy představivosti, vůle proniknout do tajemna. Ne. Lepší horor jsem dosud nečetla. Tak moc jsem se vžila do hlavních postav, sdílela s nimi dobrodružství, prohry. Zvláště jsem se sžila s hlavní hrdinkou. Když se před vrahem ukryla, zastavila jsem dech a ani jsem nedutala, abych ji neprozradila. Ke konci jsem řekla "Pane Bože, takové rozuzlení!" Kniha vás nenechá v klidu, v noci blik lampička a vy čtěte dál. Je to jako textilní guma, natáhne vás to, vymrští a zase přitáhne. Pro mě tato kniha byla ladná píseň, která mi připomněla Zpěv Susannah. Darcy Coates jsem dosud měla spojenu se starými, zejména viktoriánskými domy. Ne, tohle umí lépe, tato kniha se opravdu povedla, toto je horor, nejen duchařina. Doporučuji všem fanouškům hororu a thrilleru. Jednoznačně skvělé!
Tak tohle byla bomba! Přečteno za 3 dny. Už dlouho jsem nečetla knížku, která by mě takhle děsila a naskočila mi husí kůže hned po pár stránkách. Kapitoly vždy končí tak, že prostě musíte číst dál a dál. Nedá se přestat.
V noci jsem z toho nemohla usnout a říkala, jsem si, že do lesa už asi nikdy nevkročím. A ten konec jsem absolutně nečekala! Moje první setkání s autorkou ale rozhodně ne poslední.
Do hororu ma kniha daleko.Poradne napeti chybi.Az poslednich 100 stran se neco zacne dit.Trocha mrazeni..
Mix Záhady blair witch a knižního Rituálu. Ale jo, čte se to pěkně.
Kapitoly jsou krátké, jen jejich ukončení v tom nejnapínavějším a přeskočení k jiné dějové lince je občas teda na prášky. :D Moje první kniha od Coates mě rozhodně hodně navnadila na její domy. :)
S touto knihou jsem si po dočtení jaksi nevěděla rady. Ono to je totiž strašně čtivé a napínavé, ale zároveň je tu dost věcí, které jsou pro horory typické...
Začněme tím jednodušším - postavami. Todd mi byl od začátku nesympatický, protože hned na začátku v podstatě bezdůvodně o všech prohlásil, že je to banda idiotů a odešel hledat Eileen sám. Chrise a jeho kamarády jsem si docela oblíbila, zejména Annu, protože bez ní by v lese nepřežili ani jednu noc.
Jak už jsem říkala, je to čtivé, příběh není nějak složitý a nad knihou určitě nestrávíte mic času. Je to jednoduše napsané, atmosféra je docela strašidelná, ale ne zas nějak moc, takže i když jste velcí strašpytlové jako já, tak s tím nebudete mít problém.
A teď se dostáváme k věcem, které mě docela vytáčely. Hlavně myšlení postav. Je noc, se čtyři přátelé v lese hledají svou ztracenou kamarádku, kterou pravděpodobně zabilo nějaké monstrum, které teď jde i po nich, a proto by i navzdory zraněním, které někteří utrpěli měli pokračovat a ještě k tomu se rozdělit, že? Achjooo
I přes tyto věci kniha nebyla špatná, ale jestli chcete pořádný horor, tak toto ne...
Hodně povedená kniha. Ze začátku jsem (asi hlavně s ohledem na věk hlavních hrdinů) měla strach, jestli v rukou nedržím jen nějakou pubertální beletrii, ale byla jsem velmi rychle vyvedena z omylu. Darcy Coates jsem doposud znala jen z jejich duchařských děl, ale rozhodně se neztrácí ani na poli - řekněme - reálnějšího hororu. Kniha skvěle graduje, přeskakování na jednotlivé postavy prostřednictvím kapitol (které jinak spíš ráda nemám) je tady dovedené k dokonalosti, napětí postupně houstne a ve chvíli, kdy se objevuje i první mrtvý, jeden začíná tušit, že tady už slunko nejspíš nezasvítí. Konec jsem z jedné poloviny uhádla, vyřešení problému mě nicméně překvapilo, za což palec hore. Jako bonus budiž započtena jedna neklidná noc, kdy jsem ve snu před něčím utíkala lesem.
Nemůžu si pomoct a Kořist musím porovnat s Lesem sevbevrahů, který jsem četla dříve. Spojit obě knihy, jednalo by se o vynikající dílo. Takhle jsou obě knihy průměrné. Co má jedna kniha, té druhé chybí a naopak. V Lese sevbevrahů byla tajuplná, mrazivá atmosféra, která těžila především z neznámého zla. V Kořisti podobu zla známe v podstatě od prvních stránek, čímž byli čtenáři ochuzeni o strach z neznámého, který v hororech hodně funguje. První dvě třetiny se tak velmi táhly, nudné popisy a bloudění postav v lese mě doslova uspávaly. Nejen, že se vůbec nebudete bát (ono v podstatě není čeho), nečekejte ani hororovou atmosféru. Ani samotný les nepůsobil vůbec zlovestně. Postavy ploché, dialogy mezi nimi působily šroubovaně, zejména Anně jsem nevěřila ani nos mezi očima. Celou knihu zachránil až konec, který překvapil a některé nelogičnosti se jím vysvětlily. Také Carla překvapila. Závěr knihu zachránil. Naopak v Lese sevbevrahů konec vše totálně zazdil.
Úžasná, napínavá kniha, kterou budete mít problém odložit. Darcy Coates je moje oblíbená autorka a opět nezklamala! Doporučuji všem, kteří mají rádi kvalitní knihy, jejichž konec je nepředvídatelný.
Štítky knihy
Kalifornie pro ženy lesy horory duchové a přízraky zmizení lidí
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Souhlasím s komentáři, které tuto knihu přirovnávají spíše k detektivce. To však není vůbec na škodu, příběh je napínavý a jste zvědavi jak to celé dopadne. Konec mě překvapil, ale některé události byly lehce za hranicí uvěřitelnosti.