Konec civilizace
Aldous Huxley
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3643/bmid_konec-civilizace-gjN-3643.png
4
1636
274
Snad nejznámější kniha anglického autora a filosofa. Jedna z nejpozoruhodnějších knih science fiction tohoto století, jejíž děj se ve větších či menších detailech realizoval. Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši. Ač napsaná v roce 1932, je stále aktuální i v době, kdy se klonování živých tvorů stává skutečností.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , MaťaOriginální název:
Brave New World , 1932
více info...
Přidat komentář
Po Orwelově 1984 další kniha, která na mě velmi zapůsobila a k jejím myšlenkám se budu stále vracet.
Tato kniha je spíše popisem civilizace budoucnosti, já nenašel ani začátek, ani konec. Z mého pohledu je prakticky bez děje. Popis je sice dobrý, ale dosti nudný.
Super kniha.Po prečítaní som bol dosť smutný ale našťastie tiež môžme ujsť na svoj maják.
Po knize jsem sáhl, protože se jedná o další distopickou záležitost, ala Orwell, kterého mám velmi rád.
Kniha začíná velmi slibně a dost znepokojivě. Popis procesu tvoření/rození nových lidí. Krásně si projdeme exkurzi s pracovníkem centra. Skvělá byla část, která popisovala predestinaci, neboli určité nastavování lidí, aby se chovali jak bylo třeba.
V další části mě kniha docela přestala bavit, určitě jsem si z ní odnesl nějaké myšlenky. Přesto čtivost šla dost dolů.
Postava divocha a celkově jeho smýšlení je určitě téma k diskuzi. Argumenty, které představil jsou na místě.
Celkový dojem z této knihy je pro mě zklamání. Odnesl jsem si ní jen drobečky, škoda.
Celkové hodnocení 35%
Konec civilizace odhalil některé skutečnosti, které se opravdu naplnily - týká se hlavně zábavy a náboženství. Klíčový rozhovor s Divochem je velmi silný: i já chci nemoc, bolest a utrpení spíš, než ten krásný bezproblémový svět plný debilů závislých na somě.
Poprve jsem četla v půli 80. let. Od té doby jsem se ke knize nevrátila, protože jsem se toho poselství bála.
Na druhé přečtení už to není taková síla - člověk stárne a nevnímá potom už tak dramaticky...
Tahle kniha se mi od Huxleyho líbila asi nejméně, ten konec jsem nějak nepobrala.
Huxley v Konci civilizace předběhl svou dobu. Toto se děje dnes. Od somy kterou dnes všichni nosíme po kapsách a říkáme ji smartphone, až po pocitová kina, kterým dnes říkáme 4D kina. A to ji napsal v roce 1932!
Génius.
Děsivá vize budoucnosti, ve které se lidé rodí pouze obskurní metodou "dekantace", jsou pak "predestinováni" a pomocí "hypnopedie" naprogramovaní jako stroje. V kastovní společnosti jsou její příslušníci nesvobodní jedinci bez jakýchkoliv citů. Brr... tak tohle je opravdu silná káva.
Dystopický román renomovaného autora klade nemálo otázek k zamyšlení. Například: nestávají se některé popisované jevy realitou současné doby? Hédonismus, povrchní mezilidské vztahy, častokrát na bázi virtuální (sociální sítě), rostoucí drogová závislost zejména u mládeže - to jsou nelichotivé projevy úpadku naší civilizace.
Jinak kniha je napsaná mistrovským způsobem a staví se do jedné řady s klasickým Orwellovým dystopickým románem "1984".
Doporučuji!
Brutálně přesné zobrazení konzumní společnosti, ale Huxley stejně jako Orwell není tak dobrý spisovatel a tak jsou postavy občas trochu ploché.
Zajímavá kniha, neuvěřitelné, že tak stará!!! Trošku tam poznávám dnešní dobu, hon za štěstím a zážitky už začal...pro někoho smysl života... děti se zatím odkládají jen do pozdějšího věku, ale nevime, kde to skončí. A co teprve ty dnešní sportovní aktivity, kdy obyčejná chuze není IN, je třeba hůlek??? Nebo na jízdu na kole, potřebujeme drahý obleček a kolo za desetitisíce??? Nebo je to jen tlak byznisu na to, aby se utrácelo, protože chovat se jinak než spotřebně by přece nebylo etické... Možná, že tato sci-fi není tak moc sci-fi...
Tak jsem se kladnými recenzemi také nechala zlákat ke Konci civilizace. Po pár stránkách mi došlo, že tuhle knihu jsem už kdysi dávno četla, jediné, co mi z ní ale zůstalo v paměti, byl postup "výroby" dělníků: snížení dávky kyslíku během vývoje plodů. Už to mě mohlo varovat - kdyby se mi býval román líbil, určitě bych si z něj zapamatovala víc. Nelíbil se mi ani napodruhé. Důkladně je v něm propracovaný a popsaný civilizovaný svět, plný hojnosti a jednoduché spokojenosti. Je skutečně v lecčems podobný naší současné společnosti. Samotný děj ale nestojí za zlámanou grešli a hrdinové románu se chovají jeden jako druhý nelogicky. Pravdou je, že román je hodně starý a proto je na místě trocha shovívavosti, ale naivita autora není, bohužel, dobou vzniku románu omluvitelná. Vždyť v té době vznikly i takové knihy, jako Marťanská kronika nebo Den trifidů, a sci-fi romány Karla Čapka už měly na krku několik křížků...
Z téhle knihy mám silně rozporuplné pocity. Místy výborné, místy logika lehce pokulhává.
"Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích."
"Zkrátka," pravil Mustafa Mond, "požadujete právo být nešťastný."
"Tak tedy ano," pravil divoch vzdorně, "požaduji právo být nešťastný."
"Chci se dívat v klidu na moře," pravil. "Při tom zatraceném rámusu z toho člověk nic nemá."
"Ale ta písnička je pěkná. A já se nechci dívat."
"Ale já já chci," trval na svém. "Připadá mi," zaváhal a hledal vhodný výraz, "jako bych byl více sám sebou , víš-li, co mám na mysli. Více svůj, a ne jen součást něčeho jiného. Nikoli jen pouhá buňka sociálního organismu. Nepociťuješ to také, Lenino?"
Huxley dokázal vytvořit celý jiný svět, který stojí na jiných hodnotách než ten náš, a přesto s ním má společného víc, než bychom si přáli. Dokázal sepsat myšlenky, které jsou dnes aktuálnější než kdy dřív. Všechno popisné a filozofické zvládl bravurně. Některé části jsou zajímavé i literárně - jedna z počátečních kapitol, kde se v každém odstavci střídají různé roviny vyprávění, se mi opravdu velice líbila. Přesto mi jedna věc velice vadí - vývoj postav, který je překotný, nelogický, nevysvětlený. Co se stalo s Bernardem? A proč John reagoval tak, jak reagoval? Vysvětlení mě sice napadá, ale mám pocit, že jde o pouhou mojí konstrukci, kterou nic konkrétního nenaznačovalo... škoda, plastičtější postavy by tomuto příběhu daly úplně jiný rozměr.
To opravdu nemá žádný vydavatel "koule" dát tomuto mrazivému, vizionářskému dílu příhodnější český název než tradiční slabomyslný "Konec civilizace"?! Musíme zbytečně přicházet o tu úžasnou ironii?! Osobně se kloním k názvu "Báječný nový svět" nebo "Krásný nový svět", ale možná někdo vymyslí něco daleko lepšího, ačkoli dvojsmyslnost původního názvu těžko v češtině dokážeme vystihnout.
Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 1998 někdy před sedmi lety nebo tak, ale doma mám na repete to z roku 2011.
Tahle kniha se pro mě stala základem snad všeho (čteno před My). Na začátku jsem četla a říkala si: "Hmm, a co jako?", ale potom? Ten konec jsem uznávám nepobrala, ale od toho máme rereading.
To asi není spoiler. Mě se líbil víc ten původní konec...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie alternativní historie zfilmováno 20. století anglická literatura konzumní společnost rozhlasové zpracování přelidnění kritika
Autorovy další knížky
| 2011 |  Konec civilizace |
| 1996 | Brány vnímání |
| 2001 |  Ostrov |
| 1970 | Raněný slepotou |
| 1998 | Šedá eminence |
Nebylo to špatné. Začátek plný různých popisů fungování fikčního světa byl pomalejší a budil ve mě velké obavy, že Huxley bude přesně kopírovat formuli dystopického žánru. (Nevýhodou pro mě bylo, že Konec civilizace není první kniha tohoto žánru, kterou jsem četl.)
Příběh šel nakonec trochu jinou cestou a jeho sdělení bylo možná trochu víc filozofické než třeba v 1984.