Syndróm E
Franck Thilliez
Komisař Sharko série
< 3. díl >
Horúce leto, dovolenková sezóna práve začala, ale dvom francúzskym policajtom však behá mráz po chrbte. A rozhodne nie je žiadnym príjemným osviežením. Lucie Henebellovej, poručíčke z Lille, uprostred noci zavolá jeden z jej priateľov. Prosí ju o pomoc, pretože oslepol potom, čo si pozrel anonymný krátky film z päťdesiatych rokov, na ktorý náhodne natra&l v pozostalosti fanatického zberateľa filmov. Komisár Franck Sharko z Nanterre sa postaví od svojho stola, za ktorým vytvára psychologické profily vrahov, aby šiel na sever Francúzska preskúmať päť zmrzačených tiel, ktoré našli bagre stavebnej spoločnosti. Mŕtvoly nemožno identifikovať, nielenže nemajú ruky, sadistický vrah im vylúpol oči a ukradol mozgy. Vyšetrovanie Lucie Hebellovej a komisára Sharka spojí záhadný „syndróm E“. Pri pátraní po jeho pôvode, prejavoch a následkoch sa francúzski policajti dostanú do výskumného laboratória neuromarketingu v Belgicku, stretnú sa zoči voči s káhirskou chudobou a túžbou žiť čo najdôstojnejšie, ako aj s temnou minulosťou kanadského sociálneho systému. Franck Thilliez vo svojom deviatom románe konečne dovolil, aby sa hrdinovia jeho predchádzajúcich kníh poručíčka Lucie a komisár Sharko stretli a spoločne sa pustili do vyšetrovania nesmierne komplikovaného prípadu. Na Syndróm E nadväzuje román Gataca a voľným pokračovaním je román Atomka. „Syndróm E presahuje hranice klasického kriminálneho románu a prináša desivé psychologické mystérium so skutočne šokujúcim rozuzlením.“ (Post Gazette) „Bravúrny príbeh, ktorý väčšina čitateľov zhltne na posedenie.“ (Publishers Weekly)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2013 , Artforum (SK)Originální název:
Le Syndrome E , 2010
více info...
Přidat komentář
Originální téma, jen byla docela fuška neztratit orientaci ve velkém množství brutálně zavražděných a v různých prostředích a zemích. Nechat vyšetřovatele trpět psychickými potížemi mi už připadá jako povinnost, kterou dnešní autoři poctivě dodržují.
Tak tu máme další duo ztroskotaných detektivů – on přišel za hrůzných okolností o ženu a dítě, přičemž aktuálně trpí přeludy; ona se zas samojediná stará o dvě dcery, z nichž jedna leží momentálně v nemocnici. Už na ty osobní dramata, co zasahují do vyšetřování, začínám být notně alergický. Navíc je celá ta psychologická anabáze jednoho i druhého pro potřeby zápletky zbytečná.
Naštěstí nemůžu říct, že by spisovatel Franck Thilliez vystavěl děj románu jen na těchto chatrných základech. Pro Syndrom E si naopak vybral velmi podmanivé téma a rovnou se přiznám, že motivu záhadného filmu, po kterém divák oslepne, jsem propadl od prvního okamžiku. Ostatně celé to pátrání po vzniku inkriminovaného snímku a historii podprahových manipulací pomocí pohyblivých obrázků je vykresleno parádně, včetně poznatků o davovém šílenství napříč moderními dějinami. Jen to závěrečné moralizování o škodlivosti počítačových her, a také vynucený potitulkový cliffhanger, mi řemeslně připadli naprosto samoúčelné.
Co se týká soukromých životů detektivní dvojice Sharko-Hunebelleová, je tenhle díl zatím asi nejtemnější a nejdrsnější psycho. A film, po kterém se může oslepnout... to aby si člověk dával sakra pozor, jaké DVD si pustí a co si kde stáhne!!
Opět kvalitní příběh s originální zápletkou a spoustou odborných vědeckých zajímavostí - jak jsem už psala dříve, takový Rollins po evropsku. Což rozhodně neznamená, že "pro chudé", možná právě naopak.
Tu hvězdnou pětku dávám tentokrát naprosto po právu.
Tak tohle je opravdu originální kousek, který se četl úplně sám a za poslední dobu nejlepší kniha, co jsem četla,.. Dlouho na mě čekala v knihovně, teď si ovšem musím pořídit i další, doporučuji
Skvělé,moc se mi to líbilo.Jde o velmi zajímavý příběh a dostaneme dost inrormací z vědeckého oboru.
Tomuto francouzskému thrilleru se nedá upřít vcelku originální zápletka ze světa sběratelů starých filmů a temná atmosféra ještě zvýrazněná šíleným vyšetřujícím komisařem. Někdy ve třetině knížky jsem byl docela nadšen a už se těšil, jak se brzy pustím do dalších dílů s komisařem Sharkem.
Bohužel, zhruba od poloviny jdou atmosféra i zábava prudce dolů. Vše se zvrhává v jakési konspirační teorie a závěrečné rozuzlení mě už vlastně vůbec nezajímalo.
Mimochodem, francouzských detektivek čtu naprosté minimum, ale toto je už druhá, kde se tvrdí, že za brutálními vraždy mohou počítačové hry. To je to ve Francii běžný názor?
Psychothrillery čtu ráda, ale nesmí být moc brutální. Tato kniha však brutální je a i přesto se mi moc líbila. Přečetla jsem ji jedním dechem.
Není to prvoplánová a jednoduchá detektivka, ale povedená. Hlavní hrdinové jsou skvěle napsaní. Jen mi chybí předchozí díl série, pro dokreslení pár detailů by byl potřeba. Třeba se dočkáme. A rychle na Smrtící DNA - hezky otevřený konec nám Thilliez nechal.
Dost dobrá záležitost! Chvílemi, hlavně ke konci, už jsem byla tak trochu zamotaná a zmatená, ale stejně mě to moc bavilo! No a Sharko je prostě super charismáč :-D
Asi mě nemine pokračování...
Není to vůbec špatný počin, zajímavé téma, slušně zamotaná příběhová linie, ale ne přehnaně. Za mě byla skvěla egyptská vložka, krásně popsaný život v Káhiře. Oba hlavní aktéři rovněž celkem sympatičtí, i když Sharco je trochu přehnaný. Každopádně čtivé, napínavé, doporučuji a za mě čtyři hvězdy :-)
Docela skousnutelný knižní hamburger. V něm obsažená brutalita nerve čelisti tak jak přechozí Krvavý anděl.
Další z autorů kteří tak jako J.Deaver píší dokonale promyšlené knihy kde do poslední chvíle neklesá napětí ani zvědavost!
I když se v knize objevilo par hluchych míst (zdlouhavé popisováni) nic mi nezabránilo dat příběhu 5 hvězdiček Za me top spisovatel
Namet z nezvykleho a zajimaveho prostredi. Jen doufam, ze realita neni horsi nez imaginace autora.Nemam rada otevrene konce.
Štítky knihy
Kniha Syndróm E je v
Právě čtených | 9x |
Přečtených | 720x |
Čtenářské výzvě | 34x |
Doporučených | 42x |
Knihotéce | 315x |
Chystám se číst | 260x |
Chci si koupit | 35x |
dalších seznamech | 8x |
(SPOILER) Tohle je právě ta knížka, po které jsem si řekla: a dost. Thrillerů, ze kterých mi bylo trochu šoufl, ale ocenila jsem u nich originální zápletku, sympatickou hlavní postavu či způsob vyšetřování, jsem přečetla desítky. Jednou ale muselo přijít to, že dobrý nápad (tady vše kolem starého filmu a odkrývání jeho tajemství) bude v mých očích přebit úchylností a hnusem (duševně nemocný a traumatizovaný vyšetřovatel překračující hranice zákona i morálky, brutální vraždy, někdy až panoptikální, takže v důsledku vedou k vypátrání vraha – proč by to dělal?, slovní pitvání toho všeho, vypjatost scén,… Všeho nadmíru).
Smiřuji se s tím, že jsem se thrillerů přesytila. Moje chyba, že něco s nechutí čtu a pak o tom píšu negativně, přestože podle anotace dokážu odhadnout nebezpečí pro svůj žaludek. Možná ne navždy, ale na nějaký čas zkusím jít jinou detektivkovou cestou, méně osázenou kusy těla, prošlápnutou duševně normálními vyšetřovateli. Hvězdičku navíc Syndromu E za to, že mě nakopl k tomuto závazku.