Když v ráji pršelo
Jan Otčenášek
Autor pojmenoval svého Adama a Evu Petr a Ludmila. Oba jsou pražáci a objevují pozemský ráj v drsné šumavské samotě, kam se rozjeli teoreticky hledat štěstí, prakticky budovat útulnou hospodu, kde by se každý cítil jako doma. Od prvního dne jim osud klade do cesty překážky, ale to jen posiluje jejich životní spojenectví ...
Přidat komentář
Mé dojmy z knihy jsou opět úžasné. Autor řeší problematiku, která se nás všech rozhodně týká. Chceme prchnout. Utéct. Všeho se vzdát a zmizet z normálnosti a otravnosti každodenního života.
Jen tak koukám, co lidi čtou, a objevím tuhle knížku! Je to tak dávno, co jsem ji četla. Hned si ji dávám do seznamu budoucí četby. Mám zkušenost, že po mnoha letech znovu čtená kniha "vydá" úplně nový příběh. Už se nemůžu dočkat.
Čteno u moře....trvalo mi to třošku dýl než jsem předpokládala. Jsem si vědoma, že je to klasika,ale prostě na mě je asi klasika moc filozofická :) Jinak příběh pěkný, jen ta rozjímání a debaty o .... jsou na mě prostě dlouhé :)
Další z knih mého dospívání :-). Četla se dobře, i se většinou líbila, jen místy to haprovalo. Dnes by se mně četla mnohem lépe, byla jsem na ní asi moc mladá. Bohužel jí nemám ve své knihovně, patřila do knihovny mé babičky. V poslední době si na ní často vzpomínám (odstěhovali jsme se z velkoměsta na do hor), když vyjdu před dům, koukám na les před sebou a ono prší a prší :-).
Jééé, to je kniha, kterou jsem hledala!
Pořád jsem přemýšlela, co to je za knihu, která mě tak zaujala!
Zaujala mě a moc, moc se mi líbila.
Takže děkuji.
Děkuji Vám, co jste mi ji připomněli.
Děkuji.
Jako . . .
Dávám palec nahoru Vám všem . . .
Knížka mě velmi překvapila. Je čtivá a hezky napsaná. I když na konci knihy jsem se zalekla, že to skončí špatně :(, ale nakonec vše dobře dopadlo.
Velice mě udivuje, že se kniha nelíbí takové spoustě čtenářů. Na druhou stranu, na podobný román musí mít člověk slinu a náladu. A já ji měla. A knihu jsem si neskutečně užila. Jeho popisy myšlenkových pochodů a pocitů hlavních hrdinů zbožňuji, je mistr slova a jeho slovní zásoba je medově krásná. Celou dobu jsem si lámala hlavu s tím, jak může muž spisovatel tak dobře znát vnitřní pochody mladé ženy, ale on to prostě zvládl brilantně. Jan Otčenášek se mi líbí čím dál tím více. Když v ráji pršelo je román, který mě, jako čtenářku, uspokojil po všech stránkách.
Názvem mi důvěrně známá, obsahem neznámá kniha. To samé spisovatel, registrovaný již v čítankách, leč mnou dosud nečtený. Tímhle počinem si zabezpečil přízeň – barvité nakládání s jazykem, stylistika kdesi mezi ironií Frýbové a trefností Loukotkové, příběh zasazený do přírody vykreslené poutavě, takříkajíc na dohmat. I deníková chronologie má svůj půvab, byť některé zápisky hlavní hrdinky balancují mezi zarputilostí a naivitou. Naproti tomu některé pasáže jsou na dobu, kdy kniha vyšla (1972), docela otevřené. 40/15
Sáhla jsem po knize díky vysokému hodnocení, do té doby jsem znala pouze Otčenáškovy židovské a válečné romány, které mám moc ráda. Zpočátku se mi lehkost a lehkovážný tón vypravěčky zamlouvaly, postupně mi ale spíše lezly na nervy. Místy až "husičkovské" Ludmilino vynášení Petra do nebe a jeho opěvování jsem postupně začala přeskakovat. Je to oddychová četba, i přes popisy vážných situacích velmi idylická.
Městský pár vydávající se za živobytím do divokým hor Šumavy je groteskní námět sám o sobě, autor jejich zápolení s přírodním živlem i mezi sebou samými popisuje velmi nadneseně a vtipně. Nicméně někdy byl můj smích spíše křečovitý a v množství metafor a přirovnání by se jeden skoro utopil.
Kniha mě naprosto dostala, jednak tím, jak moc jsem se v některých chvílích v Ludmile viděla (opravdu může nějaký muž takhle pochopit ženské vnímání?) a jak moc jsem se při čtení bavila.. Ale také proto, že ač se zdá, že je kniha o úplně obyčejném tématu, tak je v ní ukryto mnoho.. Lu s Petrem odjeli do pustiny a zdá se, že se museli vzdát spousty vymožeností a pohodlí, ale ukáže se, že díky tomu našli něco mnohem, mnohem cennějšího..
Nejdříve jsem se do knihy nemohla začít, ale pak jsem osobitému stylu Ludmilina vyprávění přišla na chuť a od knížky jsem se jen těžko odtrhávala. Doporučuji všem, kteří sní o tom, že se odstěhují do nějaké samoty na Šumavě nebo v Pošumaví.
Čtivý, jednoduchý poetický příběh mladého páru, který se rozhodne vyměnit svůj život v rušné Praze za samotu na Šumavě.
Nevím, ale nemůžu si pomoct, knížka mě moc nezaujala, na příběhu není snad ani nic zvláštního, prostě dva lidi, kteří se mají rádi a chtějí si na šumavě zprovoznit hotel...
Jedna z knih, na které z mládí ráda vzpomínám, bylo léto, prázdniny, sluníčko..., pohoda a knížka k ní rozhodně přispěla.
Štítky knihy
Šumava láska zfilmováno člověk a příroda
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Kniha Když v ráji pršelo je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 909x |
Čtenářské výzvě | 90x |
Doporučených | 47x |
Knihotéce | 307x |
Chystám se číst | 187x |
Chci si koupit | 21x |
dalších seznamech | 5x |
Knihu velmi sráží zbytečné psychologické rozbory, hlavně ta poslední představa Lu, která se nakonec nestala, zbytečně sráží hodnotu této knihy