Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy – Brevíř milostné poezie od Máchy ke Šrámkovi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Výbor milostné poezie, v němž editoři nabízejí nejvýraznější texty předních českých básníků v rozmezí více než jednoho sta let. Knížka předkládá jednotlivé fáze vztahu muže a ženy tak, jak je zachytil Mácha, Erben, Neruda, Hálek, Heyduk, Zeyer, Sládek, Vrchlický, Sova, Bezruč, Březina, Hlaváček, Toman, Dyk a Šrámek. Výběr textů Marcela Turečková a Jan Macháček....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/68_/68683/kdo-vam-tak-zcuchal-tmave-vlasy-bre-Szt-68683.jpg 4.428
Žánr:
Poezie
Vydáno:, Dokořán
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy – Brevíř milostné poezie od Máchy ke Šrámkovi

Přidat komentář
Terry11
30.09.2018

Ja ráno touze řekla jdi,
Snad potká tě, snad uvidí.
Večer přišla, mlčela
A kazdou noc mi umřela.

Kdysi jsem si koupila tento svazek v píseckém antikvariátu. Mam ho v knihovne nadosah a čas od času si v něm listuji či ověřuji, ze si urcitou báseň ještě dobre pamatuji. Je to výběr nádherných básní, skoro každá se mě něčím dotýká. Škoda, že jsem ve škole tehdy poezii tak přehlížela. A přitom jsme měli skvělou profesorku. Asi to chce víc rozumu, aby člověk porozuměl emocim.

Péťa1950
21.06.2018

Sbírka obsahuje to nejlepší z naší milostné poezie. Naprostou perlu už vybrala nefernefer. Sbírku často otevírám, lék na nynější dobu.

nefernefer
07.02.2018

Naprostá klasika, která se nikdy neomrzí a toho, kdo má rád poezii, nemůže zklamat.

„Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu − ale v duši věčný máj,
šel vichřicí − však slyšel zpívat kosy,
šel pouští − a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, co stojí u dveří a prosí.“

Jak já mu rozumím. :-)

Damato
10.12.2017

Dostala se mi do rukou jak kniha, tak audio , takže jsem dnes dopoledne u žehlícího prkna koukala na zasněžené kopce, poslouchala paní Maciuchovou, pana Ráže , pana Lukavského a další a hezky si u toho žehlení snila a poslouchala tuhle milou sbírku. A snad poprvé jsem litovala, že už mám prázdný prádelní koš a protože můj vztah k žehličce není ani vášnivý, ani platonický, řekla bych, že spíše lehce nenávistný( ale ta mrška ví, že ji neopustím, protože ji potřebuji), tak jsem zavřela přehrávač, uklidila žehličku a odpoledne jsem si uvařila kotel čaje a zalezla s knihou do vyhřátého křesla. Asi nejsem první, kdo přišel na to, že poezii si má číst každý sám a pak teprve poslouchat audio. Když čtete neznámou báseň, sami si ji zakomponujete do svého mozku, zatímco , když čtete báseň, kterou jste slyšeli od jiného interpreta, přejímáte jeho intonaci a to už pak není to pravé ořechové. Ale rozhodně je tahle kniha - i audio- supr čtení a jsem moc ráda, že jsem ke knize našla cestu. Taky se vám zdá, že poezie nějak poslední dobou není v kurzu čtenářů? Ale pro naši škodu, dá se díky ní vyjádřit jakákoli , ať už kladná nebo záporná emoce a my tím, že jme poezii trochu zanedbávali přicházíme o moře krásných zážitků.

zeleny.puntik
26.07.2013

Antonín Sova, Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy

Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.

Ó, proč tak pozdě? řek ́ jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,

mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou,
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou, -

že do daleka odplout chci kams na zelené ostrovy
a zdvihám vlajky na stožár a bílé plachty, lanoví.

Vás tenkrát zjara čekal jsem ... V obzoru modrý zvučel jas.
Já napjal struny z paprsků, by echem chyt ́ se v nich váš hlas.

Nuž rcete, kde jste tenkrát byla? A pod jakými zeměpásy?
Nuž rcete, čí jste jaro žila? Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Kde horké noci zpívaly vám v okna otevřená?
Má duše marně toužila tím tichem uděšená.

A teď! k dy nevzpomněl jsem snad, vše se tu chystám zanechat,
na plavbu bych se vydal rád, proč jdete vadnout na můj sad?

Pro nás tu slunce nehoří a nevýskají pohoří.
Nám nikde louky nevoní, zpěv nezní v našem pomoří,

chci odplout sám a poslouchám podzimu pohádkové hlasy, -
jdu hledat Nové království.
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Renik
26.01.2012

Milostná poezie se líbí každému kdo miluje, je zamilován nebo i jen tak pro porozumnění fenoménu láska.


Kniha Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy – Brevíř milostné poezie od Máchy ke Šrámkovi je:

v Přečtených45x
v Čtenářské výzvě2x
v Doporučených3x
v Knihotéce16x
v Chystám se číst31x
v Chci si koupit8x
v dalších seznamech1x