Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Knížecí život Karel Jan Schwarzenberg v tomto knižním rozhovoru, jehož podstatná část vznikla už na konci roku 1989, vzpomíná na své předky, zejména na ty, kteří už od poloviny sedmnáctého století žili trvale v Čechách. Pokouší se definovat roli šlechty na konci dvacátého století, hovoří o své rodině, přátelích a zajímavých lidech, s nimiž se v životě setkal. Kromě rodové historie se kniha věnuje působení Karla J. Schwarzenberga v roli kancléře prezidenta Václava Havla. V dodatku z roku 2008 se zamýšlí nad rolí českého politika v postmoderním světě, nad svým působením ve vládě premiéra Topolánka a obecně hodnotí stav české politiky v prvním desetiletí 21. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85278/karel-jan-schwarzenberg-knizeci-zivot-85278.jpg 446
Žánr
Literatura faktu, Literatura česká
Vydáno, Portál
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život

Přidat komentář
pinar
07. srpna

Bohužel jsem nedokázala dočíst, ztratila jsem se v množství šlechtických rodů, nebavilo mě to. Jsou tam zajímavé intra do historie, např. jak čeští šlechtici podporovali českou státnost, ale celkově se mi knížka nelíbila, nedočetla jsem do konce.

Kryštofka
23. března

Pozoruhodná osobnost. Není to jen tak obyčejný rozhovor. Je to také lekce z historie. Živá a poutavá lekce pro mě jak stvořená - mým slabým místem jsou jen povrchní znalosti dějin naší země. Kníže mě bavil hodně, jeho vzdělanost, široký záběr, to, že stojí nohama pevně na zemi, životní energie, morální kredit. Nebavil mě těžkopádný úvod, tazatel, který skákal z jednoho tématu na druhé a často i zpět. V souvislosti s odpověďmi mě napadalo tolik doplňujících otázek a velmi často to skončilo useknutím a skokem na úplně jiné téma. Škoda.


Chvatěrubský
24.06.2018

Kniha je zajímavá a čtivá, pan Schwarzenberg je nejspíš slušný člověk, ale některé jeho názory mě bohužel vysloveně urážejí. Např.:

Budeme si muset přiznat selhání v roce 1938 a selhání v roce 1968. Je třeba přijít na to, co nás vedlo k tomu, že jsme se vždy v rozhodném okamžiku zachovali zbaběle.
Legionáři (v roce 1918) stát nevybojovali; bylo to tehdá v zájmu spojenců.
To, co jsme dělali v roce 1945, odsun Němců, bylo mnohonásobnou vraždou (neboli vůči sudetským Němcům je kolektivní vina z pohledu pana Schwarzenberga nepřijatelná, ale zároveň odsuzuje chování Čechů v rámci české kolektivní viny!).
Naše české heslo je zfalšované, protože Johlín z Vodňan řekl: Pravda boží vítězí! V roce 1918 jsme si z toho to slůvko "boží" vyškrtli.
Základní vlastností české politiky za první republiky byla úžasná malichernost v chování vůči Němcům; prostě jsme Slováky i Němce zlobili, škádlili - typické symptomy nezralé vůdčí vrstvy.
Maršála Radeckého by všude jinde slavili jako národního hrdinu...
Nacionální socialismus je náš český vynález. Sotva jsme my tuhle hloupost přivedli na svět, s opičí snaživostí se objevila v pohraničí a později v Německu. Edvard Beneš pak tuto stranu přejmenoval na Volkssozialistische Partei; nacionální socialismus je nejdůležitější český vynález tohoto století (!!!? mimochodem je to lež: německou nacionálně-socialistickou stranu založil jako první v roce 1896 Němec Friedrich Naumann, později autor známé Mitteleuropy...).
Za Rakouska si to Češi prohráli během padesátých a začátkem šedesátých let (19. století). Čechům nebylo jasné, co opravdu chtějí.
Edvard Beneš v roce 1938 nezůstal ani pevný, ani statečný.
Druhá strana české tragédie je dána rokem 1918, kdy všechna šlechta z politického českého dění vypadla.
Masarykovi s jeho emigrantskou organizací se podařilo přesvědčit svět, že by měl být československý stát, a pak to selhalo v roce 1938, 1948 a 1968. Československá republika nám tak trochu spadla do klína, Čechům chybí tradice si svou věc vybojovat.
Zaslepenost českého politického vedení (v roce 1938) je vskutku pozoruhodná. Proč si Beneš nepřipustil myšlenku, že by ho mohli spojenci nechat padnout, je nepochopitelné. Celá jeho politická koncepce byla založena jen na cizí pomoci a neměl rozpracované žádné alternativy, ba si je předem, a priori, odřízl. Domnívám se, že v tom hrála rozhodující roli jeho ješitnost. Beneš vlastně nebyl politicky dospělý, spoléhal pouze na druhé. Ani jsme se nepokusili s Uhry vyjednávat a vztahy zlepšit. Že jsme (v roce 1938) nechali padnout bez mrknutí oka Rakousko, a tím se obnažili z jihu, to je velmi podivné. Už v ten okamžik jsme se ocitli v očividném nebezpečí. (!!!? - tohle opravdu myslí pan Schwarzenberg vážně?)

Po přečtení těchto "moudrých názorů" jsem rád, že se pan Schwarzenberg nikdy nestal českým prezidentem. Bohužel i jeho zásluhou se stal v roce 2013 prezidentem Miloš Zeman.

madonna6956
06.11.2017

Velice čtivá a poutavá kniha. Karel Schwarzenberg poutavě vypráví o svém rodu, o historii a o svém životě.

Dáma s hrnstjm
02.04.2015

Krásné vzpomínky, krásné myšlenky. Zajímavé čtení o životě člověka, který se politikem už narodil.

Pirkaf
29.01.2013

Škoda, že si tuto knihu nepřečetlo víc lidí. Pak by třeba nevěřili všem těm nechutným lžím a nemusela být promarněna ta obrovská šance vrátit prezidentskému úřadu důstojnost.

Doporučujeme

Tichý dech - Zápisky českého lékaře z Afriky a Haiti
Tichý dech - Zápisky českého lékaře z Afriky a Haiti
Návrat Krále Šumavy
Návrat Krále Šumavy
Reportáž psaná na oprátce
Reportáž psaná na oprátce
Krvavé jahody
Krvavé jahody

Štítky

knížata Schwarzenbergové

Autoři knihy

Karel Schwarzenberg
česká, 1937
Karel Hvížďala
česká, 1941

Kniha Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život je v

Přečtených56x
Čtenářské výzvě4x
Doporučených1x
Knihotéce32x
Chystám se číst27x
Chci si koupit4x