Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272889/bmid_kafe-a-cigarko-267-272889.jpg
4
1697
425
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
Kniha se nedá přečíst naraz.Četla jsem ji skoro dva měsíce. Je to milé,vtipné a oddychové čtení.3 kapitoly denně a dost. Celkově jsem od knihy čekala víc. Pokud hledáte to "víc",doporučuji zajit na Listovani touto knihou v projektu Lukáše Hejlika.
Přečetla jsem jen pár stránek a nudila jsem se - nezaujal mě ani obsah ani styl psaní. Pokračovat ve čtení by pro mě byla ztráta času.
Do knížky jsem jen nahlédla, pročítala letmo, asi bych si ji nepořídila právě pro to "jednorázové použití". Blog jsem naopak četla už dříve s velkým nadšením, pravidelně, vždy v práci u oběda. Co mě ovšem mrzí - proběhla cena Magnesia Litera a padly příspěvky. Asi už definitivně. Tím se u mě - ať je jinak jaká je - "Saša" dost podkopala...
Jedna z dalších knih, která má anotaci slibující něco, co čtenář v knize rozhodně nenajde... Humor jsem v knize nenašla skoro vůbec, sem tam v podobě malých pousmání... Nic nového z hereckého světa jsem se také nedozvěděla, jelikož herci jsou taky jen lidé a můžeme si domyslet, co v jakých situacích dělají... Kniha má veliké promo, které vede k obrovskému zklamání... To už ani nemluvím o naprosto nepraktickém formátu knihy... Jediné, co zaslouží opravdu pomyslný "palec" nahoru jsou ilustrace Honzy Hofmana, které mě bavily z celé knihy snad nejvíc, byly vtipné a originální, doplněné o napodobeniny známých českých celebrit... Je mi líto, že mé hodnocení je tak nízké, ale na mě byly povídky příliš strohé a skoro nic neříkající, ale věřím, že člověku, který přečte knihu ročně tato kniha udělá radost...
Knihu jsem si pořídil až po nějaké době od uvedení. Musím však říct, že mne trochu zklamala. Jednotlivé zápisky tvoří celek, který je učesaný. Ovšem jen málo z nich je vtipných tak, že bych se za břicho popadal. Pokud mají zápisky něco poodhalovat, tak v podstatě neodhalují skoro nic. Musím říct, že jsem se knihou trochu "pronudil". Asi jsem opravdu čekal více legrace, on je tam jen humor.
Kafe a cigárko :-) vtipné, sebeironické vyprávění z hereckého zákulisí. Je to opravdu knížka, při které si dáte (nebo alespoň chcete dát) nohy nahoru, do jedné ruky kafe a do druhé cigárko. Jelikož já čtu bez cigárka, tak jsem měla alespoň volnou ruku na otáčení stránek :-D pohoda na vás dýchá z každé stranky :-)
Vtipná,ale podle mě se dosti věcí opakuje.
Oceňuji,že si Maruška umí udělat legraci sama ze sebe.
Kniha se mi moc líbila. Je to spíš čtení pro holky, ale já si jí taky užil.V polovině mi trochu docházel dech. Zdálo se mi, že se některé věci opakují.Ale jinak vtipné, svěží.
Do podtitulu bych připsala aneb Příliš mnoho Marie Doležalové. Jako blog je to možná zábavné, vtipné, ale na knihu, kterou přečtete během pár dní, je toho prostě moc. Stále se opakuje totéž podle jednoho schématu - póza milého nejistého trdla prostě omrzí dřív, než se dostanete do půlky knížky. Za mě lepší 2*.
Blog Kafe a cigárko jsem objevila po vystoupení autorky u pana Šípa. Byla jsem nadšena. Moc mě bavilo, přečíst si každý týden úsměvný příběh, zamyšlení ze života mladé herečky. S nadšením jsem šáhla po knize a těšila se na večer kdy budu mít konečně klid a čas. A tady nastal první zádrhel, formát. Knížka se vleže moc dobře nečte a text ve dvou sloupcích nebyl taky (aspoň pro mě) dobrá volba. Číst jednu povídku za druhou mě brzy přestalo bavit. Chyběl mi časový odstup blogu. Do půlky knihy jsem se trápila a ve druhé půlce jsem si asi už zvykla, nicméně knihám o herectví se budu chvíli vyhýbat :-). Nakonec jsem byla ráda, že už je konec!
Za mě čtyři hvězdičky, první za nápad a odvahu, druhá za blog, třetí za obal a čtvrtá?, nebylo to zas tak špatné, četla jsem horší :-)
Ps. Ideální kniha do autobusu či MHD, jedna povídka do práce, jedna z práce :-)
velmi mile, usmevne, odpocinkove citanie napisane nevtieravou formou, velmi osviezujuce ... doporucujem :)
Do knížky jsem se začetla z čiré zvědavosti a také díky Čtenářské výzvě, neb se mi hodí do kategorie knih napsaných českým autorem....
Ze zvědavosti proto, že jsem občas nakoukla na blog a s úsměvem na rtech přečetla deníčkovský záznam. Po pravdě, pokud bych u toho zůstala, udělala bych asi lépe. Mile napsaná, občas úsměvná pozastavení se nad běžnými situacemi. Ale pro knihu mi tato forma nevyhovuje, přeskakuje se zde z jednoho na druhé, bez ladu a skladu. Dočetla jsem. Především proto, že nemám ve zvyku od rozečtených knih odejít, ale některé z kapitol jsem spíše v rychlosti prolétla, jen abych případně o něco zásadního nepřišla... no, nepřišla :(.
Ale knížku nezavrhuji, to určitě ne. Jako oddychové čtení si jistě své čtenáře již našla i najde.
** 1/2
Knihu jsem nejdřív poznala na LiStOVáNí ( scénické čtení) v podání Barbory Jánové a Gustava Haška. Bylo jako vždy výborné. Potom jsem s velkou chutí knihu sama doma přečetla a během jednotlivých částí blogu vzpomínala na Listování.
Perfektně jsem se bavila. Sice to není kniha, kterou přečtete na jeden zátah, ale pro spestření cesty v mhd vřele doporučuji :)
K této knize jsem se dostal náhodou. Zaujalo mne, že ji napsala osoba, která není ve světě "celebrit" až tak dlouho, věkově ode mne celkem blízká, takže mně zajímalo, jaké názory bude mít tato na pohled skromná a ještě filmovým či divadelním světem tak moc neovlivněná osoba. Zároveň i podtitul knihy ...aneb Historky z hereckého podsvětí... je víc než slibný.
Ze začátku se kniha zaměřovala hlavně na hereckou profesi obecně, herecká povolání a také na někoho jiného, než je samotná autorka. To mě bavilo, protože jsem se poutavým způsobem dovídal, jak to u filmu chodí z neznámého pohledu od člověka, který působil takovým docela skromným dojmem.
Když se však pozdějc kniha točila více o autorce, už zábavná příliš nebyla. Blogy nečtu a ani tahle kniha to rozhodně do budoucna nezmění. Přišlo mi to už jen jako v knize zmiňované "tlachání dvou kamarádek" a literárně nuda. Při kapitole o cigaretách ve mne už pak autorka ani dojem skromné herečky rozhodně nebudila. Přišlo mi to jako: já jsem teď "Paní Herečka", tak je přece jasný, že musím kouřit - herci to tak dělají všichni (mimochodem - smýšlení klasického kuřáka - ten si vždycky důvod najde..). Nebo při dalších dvou kapitolách o tom, jak dopadlo barvení vlasů? Ne, opravdu mě nezajímalo, jak ono barvení dopadlo. A že pak měla nějaké pupínky? Tohle má být v knize, která má podtitul Historky z hereckého podsvětí?? Za mě teda rozhodně ne..
Bohužel ani ty doplňující (asi) vtipné kreslené komixy, mě příliš nezaujaly.
Celkově bych to viděl jako pokus o tématicky zajímavý počin, který byl zábavný hlavně ze začátku, ale ke konci už tomu docházel dech.
Lepší 2*.
Štítky knihy
humor české ženy divadlo blogy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kafe @ cigárko |
| 2018 | Jeden kopeček šmoulový |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2021 | Fejetony do kabelky |
| 2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Celkem vtipná, sebeironická kniha od autorky, kterou mám ráda. Celkově se to četlo dobře, akorát byla asi chyba to číst celé najednou. Pak už mi přišlo, že se leccos hodně opakuje a to mě začínalo i nudit. Nicméně jestli vyjde pokračování, určitě si knihu nenechám ujít.