Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See , 2014
více info...
Přidat komentář
Krásně se čte, autor vládne nesmírně nádherným jazykem, na knize je znát ta touha vybrousit ji k dokonalosti. Podobně jako tatínek Marie-Laure cizeluje modely míst, kde žijí, aby jeho slepá dcera mohla v této plastické mapě dotyky brouzdat a naučila se pak sama chodit do reálných ulic. Člověka při čtení úplně popadá chuť ohmatat si její svět, snaží se cítit, myslet, vnímat jak ona. Příběh útočí opravdu na všechny smysly, skorem jsem slyšela šumění a skřípání, když německý sirotek Werner ladí rádia.
Vytkla bych jednu věc a to konec, utnula bych ho dřív a nechala smysly v napětí, byla bych ráda za nedořečené, do tohoho příběhu by mi to krásně pasovalo. Ten doslovný závěr mě trochu rmoutil, ne pro jeho obsah, ale pro jeho nadbytečnost. Čekala jsem emocionální bouři a ta se nedostavila, zavál jen lehoulinký vánek, jak kdyby autorovi na závěr došla energie. Skoro dokonalý model, akorát ty domky na konci ulice jsou trochu pochroumané.
Druhá světová válka očima německého dorůstajícího chlapce v Hitler Jugend a osud francouzské slepé dívenky, která vyrůstá v Paříži a je nucena s tatínkem odjet do Normandie, kde hledají azyl u strýce dívky. Příběh děvčete je úzce spajtý s povoláním jejího otce, který před útěkem z Paříže obdržel od svého nadřízeného, ředitele Muzea, kámen, drahokam, o který se zajímá německá SS.Kniha, příhěh dětí, Francouzů, Němců je velice čtivý.
I když je kniha z válečného období, nelíčí podrobně žádné krutosti, jak tomu někdy bývá. Autor mistrně rozkrývá několik životních příběhů, které se v jedné chvíli protnou. Sama trošku píšu, ale něco takového bych asi v životě nezvládla. Klobouk dolů, pane Anthony.
Člověk by čekal, že kniha o válce bude neskutečně depresivní a smutná, já z ní mám ale tak krásný a pozitivní pocit... Je úplně vymazlená, užíváte si každou větu, každé slovo! Pro mě kniha roku a jistě předčí i ty něj knihy z předešlých let...
Výborná kniha, velmi zajímavé příběhy, velmi emotivní konec... nevím, co víc dodat. Snad jen - přečtěte ji, stojí to za to..
Tato kniha je opravu nádherná, právem vlastní Pulitzerovu cenu, čte se sama, dokáže pohladit i napnout smysly
Krásna kniha. S napätím som prežívala strach a radosť Marie-Laury. Na jazyku som cítila chuť sladkého broskyňového kompótu, s ktorým sa rozdelila s "nepriateľom".Síce som bola sklamaná, že kniha neskončila happyendom, ale taký je proste život :) Nie vždy je plný slnka a duhy. Knihu odporúčam a za mňa dostáva 5*
Je mi naprosto jasné, proč tato kniha získala Pulitzerovu cenu. Tato kniha je skvost! :) více v mé recenzi
Tenhle příběh vám zbystří smysly... doslova vás provoní všemi možnými pachy... uslyšíte hudbu života i smrti... ucítíte pod rukama osudy všech vám blízkých...
Úplně nový pocit vnímat okolní, mnohdy krutý, svět očima slepé dívky... která nevidí všechnu tu hrůzu okolo sebe... nádherně vykresleno a nejeden moment vám vezme dech!
A nenudí ani druhý příběh německého chlapce, který je hozen do nemilosrdného víru nacismu...
Navíc ta úžasná francouzská atmosféra, která se nad neveselými lidskými osudy vznáší... Mon Dieu!
A možná bych taktéž vynechala poslední kapitoly, které tomu malounko ubraly to bolestné reálno...
Kratší kapitoly přímo křičely naléhavostí... a ten jazyk pohladil mou čtenářskou duši... a ta obálka je skvostná a... a... a... a prostě stojí za přečtení!
Nádhera. Velký podmanivý příběh s krásným jazykem a dojemnými osudy. Nejdřív jsem si myslel, že jediné, co budu moci vytknout je menší čtivost, což je dáno tím kultivovaným jazykem a občas hlubším zamyšlením nad vším možným, ale nakonec jsem se od toho od půlky vůbec nemohl odtrhnout.
Možná je to jen můj problém, ale vzhledem k tomu, že jsem byl tak netrpělivý, jak to celé dopadne, tak jsem v posledních 50 stránkách už vypouštěl všechen text s výjimkou vět, ve kterých byl děj. Což je určitě škoda, ale u mě to prostě jinak nešlo.
Teď vím, že bude těžké se do nějaké jiné knihy začíst, protože mi ty ostatní budou připadat jen jako slabý odvar.
Krasna kniha, plna barev, zvuku a vuni. Jen ty kapitoly z let 1974 a 2014 uz mi pripadaly navic.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Čtení, které si člověk užije. Osobně jsem si však ale odnesla z jeho čtení více otázek než odpovědí.