Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5721/bmid_jozova-hanule-zu1-5721.png
5
1719
308
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Nádherný příběh, krásně popisně podán, vyjadřující rozpor toho co člověk v životě skutečně potřebuje oproti tomu k čemu ho současná (byť už dnes trochu historická doba) vede. Knihu jsem nejdříve četl (největší zážitek), pak viděl film (tak dejme tomu) a nyní ještě jednou jsem si po letech poslech audioknihu (také nebyla špatná). Je škoda, že paní Legátová dostala chuť se s námi podělit o své moudro a náhled na svět tak pozdě a moc toho po ní nezbylo.
Jedna z mých nejmilovanějších knih, ke které se ráda opakovaně vracím. Škoda, že už autorka nic dalšího nenapíše. Kniha je snad ještě krásnější než film, a ten byl opravdu mistrně zpracovaný. Kniha je sice nevelká rozsahem, ale co slovo - to perla. Poezie v próze.
Příběh mě naprosto uchvátil. Knihu jsem si vybrala k maturitě a musím říct, že je to jedno z nejlepších děl v mém maturitním seznamu četby.
Člověka podobného Jozovi jen tak nepotkáte.
Je to zkrátka perla.
Příběh a hlavní hrdinka se mně líbily víc než ve filmu Želary, který byl podle ní natočený.
(SPOILER)
Zvláštní a zároveň zajímavá a smutná knížka. Na tuhle knížku jsem narazila díky Čtenářské výzvě. Je to knížka o něčem, i když vlastně skoro o ničem. Je to vlastně o tom, že nechcete měnit svůj život, ale musíte. A když ho změníte, tak se vám ten změněný život zamiluje a chcete v něm zůstat.
Děj téhle knížky byl zajímavý, Želary byly zajímavé, ale vadilo mi, že tam vlastně nebyla žádná cílová zápletka. Taky bylo celkem těžké zvyknout si na autorčin styl psaní. Každopádně, ty postavy jsem si zamilovala. Joza byl strašně fajn a zbožňovala jsem ho. Hana byla taky super postava a vyhovovalo mi, že ten příběh vypráví. Když se to tak vezme, tak tam vlastně byla přímá řeč strašné málokrát. Připadalo mi, že ta láska mezi Jozou a Hanou byla tak zvláštně až hezky popsaná. Ale strašně moc jsem jim to přála. Ten konec mě ale dostal. Netušila jsem, že to dopadne takhle. A co se týče ostatních postav, tak Lucka mě ze začátku štvala, ale potom už nebyla tak špatná. Richard mě hodně štval, hlavně na konci, ale i na začátku. No, co víc dodat. Taková smutná, melancholická, ale moc krásná knížka. Má v sobě hloubku. Želary jsem si pustila po přečtení téhle knížky a musím říct, že se mi film líbil víc. Zatím nejlepší česká kniha, co jsem četla.
A jak říká Hanule: ,,Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí."
Po znovu přečtení po několika letech mě kniha utvrdila v tom, že právoplatně patří mezi mé nej. :)
Po Želarech (knize) jasná volba. Příběh je tentokrát z pohledu lékařky, tedy ženy velmi inteligentní a zvyklé na pohodlí města.
Naprosto mě uchvátila svou přímostí a dojala Jozou, kterému se měla Hana po svatbě podle nepsaných pravidel cele (a nerada) oddat, ale on ji nechal být a byl k ní něžný.
Škoda, že paní Legátová už nenapíše další příběhy...
Překvapilo mě, kolik hloubky se dá najít na tak málo stranách textu. "Jednoduchost" vesnického života a poznání jeho krásy kontrastovalo s dnešní uspěchanou dobou a motivací lidí věčně se za něčím hnát, aniž by člověk to štěstí, které zažívala Hanule, našel.
Zpočátku pro mě bylo těžké zvyknout si na stručnost jazyka. A asi jsem zhýčkaná moderní dobou, která všechno prvoplánově servíruje, takže jsem si někdy lámala hlavu nad tím, jak jsou některé náznaky míněny...
Nerada čtu knihu, když jsem předtím viděla film. Po knize jsem šáhla díky čtenářské výzvě. Krásná kniha... několik rovin ke čtení.
,,Proč je mezi lidmi tolik zla!" povzdychla jsem si. Nebyla to otázka.
Lucka odpověděla.
,,Protože neumějí žít"
Verdikt mě rozjitřil a zmátl. Luštila jsem ho jako kryptogram.
Umím žít já?!
Doporučuji přečíst každému.
Tak to byla nejlepší česká novela, jakou jsem kdy četla! Od začátku až do konce mě strašně bavila, a když jsem dočetla poslední stránku, nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím, že to takhle opravdu dopadlo (nechci nic prozrazovat...).
Eliška (Hana) je sama o sobě bezvadná postava, která toho musela hodně vytrpět, ať už to byl odjezd do úplně cizího kraje, svatba s cizím mužem nebo vnik Rusů na území ČR.
Uvědomuji si, že větu, kterou zamýšlím znovu napsat, píšu skoro u všech mých přečtených knížek, ale u této knihy to platí dvojnásobně: Opravdu doporučuji přečíst!!!
A co se týče filmu Želáry s úžasným hereckým výkonem Aňy Geislerové, také doporučuji zhlédnout! Stojí za to! Jen mě trochu irituje, že film pojmenovali Želáry místo Jozova Hanule. Pak to člověka mate...
Tak to jsem nečekala. Tohle podle mě beze zbytku splňuje termín "krásná literatura". Závažný námět (vlastně hned několik rovin, kromě té protektorátní, na první pohled zřejmé), krásný jazyk, krásné charaktery, sem tam lehounký vtip, navíc čtivost. Jenom mi z konce bylo hrozně smutno, tak jsem si to po té skoro až idylce vážně nepředstavovala (moje chyba - neměla jsem zapomenout, o čem vlastně čtu...).
Některým knihám tu vytýkám, že pro mě kloužou po povrchu, šetří detaily a tím si nevytvořím hlubší vztah k postavám, místům, situacím..Tady je to přesně naopak. Je to tak niterné, hluboké a silné, že mnou, knihou vyvolané pocity, prostupovaly až do morku kostí. Možná spíš než do Želar, to ale moje nitro zaválo do mé srdeční krajiny..Tam, kde mám vztah ke každému stromku či kameni, tam, kde vztahy s lidmi jsou tak opravdové, že opravdovější ani být nemůžou a tam, kde cítím, že jsem jako Hanule své srdce odevzadala a ať já chodím kdekoliv, ono bloudí v těch luzích a hájích. V krajině mých Želar..
Jako první jsem viděla film a ač se mi libil, na knihu nemá. Nepředpokládala jsem, že mě vyprávěný příběh znovu takto vtáhne do děje.
Doporučuji!
Nádherná knížka s dechberoucím tempem. Snad poprvé mi nevadilo, že jsem první viděla film a až poté četla knižní předlohu.
Nádherná kniha.
Donutila mě přemýšlet.
Donutila mě ji neodložit až do samotného konce.
A konec... Ten mě velmi zabolel.
S jistotou můžu říct, že je to jedna z nejlepších knih české literatury.
Jen nechápu, že jsem na ni narazila tak pozdě. Ono asi všechno má svůj čas.
Rozhodně ji chci mít ve své knihovně. ❤️
Útlá knížka, v níž autorka dokázala velice osobitým a poutavým stylem, který si mě jako čtenářku okamžitě získal, zachytit vše podstatné, a to nejen kus historie, krásu nedotčené přírody, charakter obyvatel odlehlé horské vesnice, ale především neobyčejný životní příběh Hanule, jehož původcem byla náhoda, přičemž skutečnost, že se jedná o náhodu šťastnou, se ukazuje po malých krůčcích.
Nádherná kniha. Prostý příběh plný něhy a životních moudrostí. I štěstí se člověk musí naučit...Poslouchala jsem audioknihu s paní Vlasákovou a byl to moc krásný zážitek. Škoda, že to není pohádka se šťastným koncem...
Krátké, krásné, výstižné, chvílemi jsem se i zasmála. Spisovatelka nezatěžuje zbytečnými detaily ale i přes tu stručnost mám celý příběh i s těmi detaily jako na dlani.
Nerada čtu knížku, když už jsem viděla film. Tady jsem udělala výjimku a jsem moc ráda. Přijde mi, že vyjadřování autorky je takové úsporné a strohé a přitom řekne úplně všechno. Hlavní hrdinka na začátku moc sympatií nevzbuzovala, působila trochu povýšeným dojmem, co nad obyčejnými lidmi a jejich životem ohrnuje nos. Možná ale byla jenom vyděšená z nenadálého vývoje svého života, odlišného prostředí a sňatkem s cizím člověkem. Má štěstí, že to je právě Joza, který je sice jednoduchý, ale zato hodný. A tak se začne postupně měnit Hanulčin pohled na Želary a postupně se naučí je i Jozu mít ráda. Děj filmu je trochu odlišný, ale patří k těm několika málo, který se mi líbí stejně jako knížka. Přece jenom může paní Legátová popisovat krásu prostředí jak chce, ale obraz je obraz. A nesmím zapomenout na herecký výkon paní Adamové, která Lucku zahrála naprosto úžasně.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Kniha Jozova Hanule je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 2 560x |
| Čtenářské výzvě | 393x |
| Doporučených | 273x |
| Knihotéce | 335x |
| Chystám se číst | 557x |
| Chci si koupit | 116x |
| dalších seznamech | 16x |
Tahle útlá knížečka mě naprosto uchvátila. Nemá cenu to okecávat, tohle se musí přečíst, je to jedna z knížek, která zanechá pořádný dojem.