Děti těch druhých
Joanna Trollope
Joanna Trollope série
< 4. díl >
Příběh o nevlastní rodině, o mýtech, pravdách a pokusech vyrovnat se s minulými i přítomnými příbuzenskými vztahy. Román se zabývá stále častějším společenským jevem, nevlastní rodinou a z ní vyplývajícími přítomnými i minulými příbuzenskými vztahy a především chováním k dětem jiných lidí. Setkáváme se tu se ženami, představujícími různé typy mateřství: Nadine, svobodnou matkou, macechou Josií a samozvanou macechou Elizabeth. Poznáváme muže vychované v rozporu s náhledem na moderní otcovství: Matthewa, který musí žít se synem jiného muže v bezdětném manželství, Toma, zmítajícího se mezi vlastními tužbami a tím, o čem si myslí, že dluží své dceři. A co je nejdůležitější, potkáváme se s dětmi, malými, dospívajícími a dospělými, které jsou nuceny bojovat o místo ve vztazích, které si nezvolily.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OlympiaOriginální název:
Other people’s children , 1998
více info...
Přidat komentář
výborně napsáno, moc jsem z toho čerpala, když můj přítel dostal do péče 15 letou dceru. Nikdy jsem si nedokázala představit, že by to náš vztah mohlo rozbít, ale málem se tak stalo.
Príbeh ako z reálneho života. Autorka odviedla skutočne skvelú psychologickú prácu. Pri čítaní som si uvedomila, ako môžu rozchodom rodičov trpieť deti. Ani nie tak samotným rozchodom, ako tým, že presídlia do úplne inej rodiny s novými pravidlami. Muži v príbehu pôsobili slabošsky, ale ktorý z nich by chcel ublížiť svojim deťom alebo novej partnerke? Preto ich správanie pôsobilo tak nerozhodne. Ocitli sa medzi dvomi mlynskými kolesami a len ich to mlelo a mlelo. Rovno to bolo so ženami. K situácii pristupovali viac srdcom, ktoré dostávalo údery z každej strany. Niektoré vydržalo, iné zostalo roztrieskané na črepiny. A deti? Tie sa museli cítiť odstrčené a nemilované.
Skvelý príbeh. Ak máte možnosť, prečítajte si ho, neváhajte!
Moje první kniha od autorky a velmi milé překvapení. Knihu jsem koupila ve výprodeji a moc od ní neočekávala. Je ale velmi čtivá, lidská a ze života. Plná sobectví dětí, rodičů,.. A vše co někdy život přináší. Těším se na další tituly od autorky.
Skvělá knížka,u které jsem se neskutečně pobavila.Ani jedno hluché místo nebo spousta omáčky kolem.Vtipné,čtivé,dávám 5*.
Velmi čtivé, ale podle mně zrovna ne na odreagování, spíš mně rozčilovaly příšerné povahy některých postav a to že mně nejsympatičtější postava nevyšla z daného příběhu dobře, mám radši happy endy :)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století |
| 1999 |  Odkaz lásky |
| 1999 | Skandální láska |
| 2008 | Děti těch druhých |
| 2007 | Vášnivý muž |
Kniha Děti těch druhých je v
| Přečtených | 28x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 1x |
Číst tuhle knihu pro mne bylo, jako vydat se dobrovolně na cestu plnou výmolů. Vadil mi špatný překlad, spousta kostrbatých souvětí, hromada překlepů. Začátek působí nezáživně, neuvěřitelně, v množství postav se člověk ztrácí. Asi v tom, jak člověk obsah vnímá, hraje roli i jiný přístup k výchově dětí, který z knihy dýchá aneb - nechme spratky, ať s námi cvičí. Jsou to přece děti. Jsem pro empatii a vstřícnost, ale vše má své hranice. Děti mají své po.city, dospělí také.
Co se týká děje a charakterů postav. Jedny Vánoce ještě s bývalou rodinou a ty další už po rozvodu, svatbě a s novou rodinou? Matt má zájem o své děti a přitom je nechá trpět s jejich psycho matkou hladem a zimou? Asi jsem také ještě nepotkala až tak spratkovité dítě nebo až tak nezdravě tolerované, sobecké, dospělé dítě a už vůbec nechci věřit na ty neuvěřitelně tolerantní, rozumné, vstřícné a sebeovládající se macechy. Ano, vím, že je ve světě dost paradoxů a extrémů, ale tady se jich dle mého koncentruje až moc na jednu hromádku a kniha pak působí nereálně. A třeba samotná anotace. Co znamená - "Matthewa, který musí žít se synem jiného muže v bezdětném manželství" Syn jiného muže není dítě? Joahááá :)) A tak dál. Jednoduše mám pocit, že u téhle knihy někdo dvakrát nepřemýšlel.
Druhá polovina knihy pro mne byla snesitelnější, přesto má očekávání kniha nenaplnila a ve své podstatě mě ničím neobohatila.