Jediná bytost

kniha od:


Koupit

Jižní Čechy, jaro 1937. Mladý strážmistr Jan Zatloukal slouží na četnické stanici ve Lhotě nad Lužnicí. Jeho strýc je nejbohatším sedlákem v okolí a Zatloukal tajně doufá, že po něm zdědí největší statek v okolí. Teprve potom se bude moci oženit a založit rodinu. O šest let později jsou všechny jeho plány v troskách. V lesích u Lhoty seskakují čeští parašutisté vysazení z Anglie a právě Zatloukalův strýc je na seznamu těch, které mají kontaktovat. Napínavý příběh zachycuje osudy lidí na českém venkově během konce první republiky, druhé světové války i událostí po únorovém převratu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/63_/63693/jedina-bytost-63693.jpg 3.631
Žánr:
Literatura česká
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Jediná bytost

Přidat komentář
vlkcz
01.12.2016

Pokud odhlédnu od některých nepravděpodobných míst (hezky shrnul Boby 17), tak jako studie charakterů docela dobré. Bohužel literárně trochu pokulhává, ale kvůli překvapivému závěru jsem ochoten leccos přehlédnout.

Boby17
26.07.2016

Mám velké obavy, že příběh se takto nemohl odehrát. V roce 1943 mám pochybnosti o pytlačení brokovnicí a také o dlouhodobém ukrývání Lídy po lesích. Německý represivní aparát fungoval až moc dobře.
Dále mám výhrady k popisované výzbroji četníků (str. 36-38). Před válkou používali karabiny vz.33 a po vzniku protektorátu dostali zastaralé karabiny Mannlicher M95. Takže otázkou je, proč četníci měli fasovat armádní pušky vz. 24? Tyto zbraně ve skutečnosti pro své ozbrojené síly zabavili Němci. Navíc četníci své zbraně měli, takže pro koho byly určeny tyto pušky navíc? Také mám za to, že granáty četníci měli naposledy k dispozici za mobilizace 1938.
Popisované ponechání vozíku se zbraněmi na dvoře přes noc bez dozoru (str. 60-61) je prakticky vyloučené i v době míru, natož po událostech v Lidicích a Ležákách v roce 1942.
Řepka olejka se nesází, ale seje (str. 59).
Letoun s "protianténním zařízením" (str. 96, 107) měl asi mít goniometrický zaměřovač ilegálních vysílaček. Nejsem si ale jistý, zda takové letadlo vůbec existovalo.
Na závěr poznámku ke statku prohranému v hospodě v kartách. I v době protektorátu byl pro vznik vlastnictví k nemovitostem nutný zápis v pozemkové knize a k tomu byla potřeba listina. Takže v knize chybí větička, že Karlowitz navštívil příslušný okresní soud a nechal si zde, na základě předloženého dokumentu, statek úředně zaknihovat.

magnolia
26.11.2014

Byla jsem trochu zklamaná, takové ponuré, bez naděje. Ale autorovi dávám ještě šanci.

kusma
17.07.2014

Styl vyprávění na mě působil tak ospale, znuděně, melancholicky... Knihu jsem v průběhu čtení viděla tak na tři hvězdičky. Po přečtení dávám pět... A mám chuť si to celé přečíst znovu.

Merlinit
02.05.2014

Nenápadný, leč velmi dobrý příběh. Jeho kvalita není dána ani tak jazykovými schopnostmi vypravěče, prostředím, či strhujícím dějem, spíš civilností a uvěřitelností.

evci
30.04.2012

Ze začátku mě kniha příliš nebavila, ale jakmile jsem se dostala přes prvních pár stran, najednou jsem ji musela číst, dokud nebyl konec. Doporučuji tuto knihu všem, koho alespoň trochu zajímá téma druhé světové války.