Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392228/bmid_jeden-kopecek-smoulovy-U0S-392228.jpg
4
380
120
Dětství, to jsou hlavně prázdniny, babičky a dědové, videopůjčovny, tamagoči nebo Kačeří příběhy. Aspoň pro nás, děti devadesátek. Každá rodina má své příběhy a tohle jsou zápisky té mojí. Jsou to vzpomínky, nad kterými se usmívám a sem tam se i dojmu. Třeba nad tím, jaký to bylo retro, kdy se seznámili naši. Tahle kniha je napůl moje a napůl skvělé ilustrátorky Elišky Podzimkové. Díky jejím ilustracím se kniha nečte, ale prožívá a nasává všemi smysly!... celý text
Přidat komentář
Popis života v 90. letech. Pro někoho, kdo to zažil, je tato kniha totálně nezajímavá a ztráta času. Není napsaná ani nijak zajímavě nebo humorně.
Ano, je to knížka na prohlížení, ne tolik na čtení. Ale moc hezká. Paní Maruška je mladší o necelých 10 let, tak se naše dětství maličko potkávalo, ale pro mě přece jen byly typické osmdesátky, takže něco bylo spíš pro mě už velká moderna :-) Ale ta nálada, jaké je to být u babičky a dědy, jaké to je být (ne)zamilovaná, ..., ta určitě nezáleží na tom, jestli jste byli dětmi v sedmdesátkám, osmdesátkách, devadesátkách nebo jste mileniáni. Určitě tato kniha ve vás vyvolá hezké vzpomínky na dětství.
Vybrala jsem si v rámci čtenářské výzvy...takové neurazí, nenadchne čtení...určitě bych se ke knize znovu nevrátila...nicméně oceňuji reálné fotografie ze života herečky a vcelku povedené zpracování...
Maruška je moje srdcovka a tahle knížka (jak je napsáno vzadu na obálce) “se nečte. Ona se prohlíží, prožívá a nasává všemi smysly.”
Moc pěkné zpracování, za to třetí hvězda... Nicméně, pro mě asi moc dlouhé... Ráda zavzpomínám, a to jsem ještě o pár let starší ;), ale spíš radši se sestrou..., s rodiči..., s kamarády... "pamatujete.., jé, to jsme měli taky..." Tady jsem se na konci musela přemlouvat, abych dočetla...
Čtení jsem si moc užila - je to jako by Vás slova a zážitky někoho jiného dokázaly teleportovat do dětství. Nevím, jak se to Marušce Doležalové podařilo, ale při čtení o její rodině jsem zároveň četla o své rodině. Někdo by řekl, že jde o banální biografii, přesto jde v tomto případě o víc - o oslavu rodiny, šťastně prožitého dětství, věcí, které nás formují a ani si to neuvědomujeme, protože je bereme jako přirozenou součást života. Maruška píše pravdivě, tak jak to cítí a to z ní dělá velkou spisovatelku. Její text dokáže chytit za srdce a probudit silné emoce. Měla by se pustit do psaní románu, myslím, že by měla úspěch:-)
Pět hvězdiček, abych tu trochu vylepšila hodnocení. Jinak za 4. Kniha je autobiografická, je dobré k ní tak přistupovat. Spousta z vás píše, že je to spíš kniha pri rodinu. A ano, ale taky je to kniha pro nás ostatní, kteří v devadeskách žili. Spousta příběhů a příhod mi připomenula moje dětství. A to považuju za hlavní přínos
Líbilo se mi zpracování knihy a "všeobecné" pasáže, které mi připomněly mé dětství. Jak už tu ale někdo psal, asi by bylo lepší vytvořit to jako dárek pro svou rodinu...
Pro nás, co vyrůstali v 90. letech je to docela hezká vzpomínka na dětství, u které si člověk může říkat taková ta klišé jako "Jo, přesně... To bylo něco." Ale jinak čistý průměr.
Skvělá poutavá, zajímavá, oddychová a humorná kniha. Knížka se žije. Na každé stránce na vás dýchne nějaká fotka nebo ilustrace. Marie Doležalová umí psát zábavně a to nám s úspěchem dokazuje i v tomto titulu. Nemohu než doporučit, protože tu si prostě musíte přečíst.
Vzpomínkové, retro, nostalgické, úsměvné, hřejivé čtení. Krásně zpracovaná kniha i po stránce vizuální.
Kniha mě moc mile překvapila. Krásně napsané a pěkne ilustrované kresbami i fotografiemi. Moc pěkně jsem si zavzpomínala na své prarodiče, rodiče i dětství svých dcer. Myslím, že každý by si měl stvořit takovou vzpomínkovou knihu.
Asi spíš pro rodinu ... Určitě krásný dárek pro rodinné příslušníky, ale pro obecnou veřejnost, čtenáře už to tak zajímavé není.
Krásně zpracovaná kniha o "devadesátkách". Při čtení mě dostala vlna nostalgie a krásně jsem si na některé věci zavzpomínala. Rovněž ani ilustrace od Elišky nemají chybu. A jak se píše na zadní straně knihy, tak platí, že se tato kniha jen nečte ale prohlíží se.
Maruško, krásně napsané. Líp bych si nezavzpominala. Sice jsem dítě ještě z dřívější doby :-) ale i tuto část jsem prožila a myslím, že s dost stejnými prožitky. A pokud nebyli stejné, možná jsem si je jako dítě přála.
Moc pěkný čtenářsky odpočinkový počin.
Krásné a dojemné. Bylo to jako cestovat v čase, moc pěkná odpočinková záležitost.
Štítky knihy
česká literatura Československo vzpomínky rodina dospívání dětství 90. léta 20. století české povídky babička Šmoulové
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kafe @ cigárko |
| 2018 | Jeden kopeček šmoulový |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2021 | Fejetony do kabelky |
| 2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Jako dítě devadesátek jsem si tuhle knížku moc užila. Ač cizí vzpomínky a cizí příbuzní, jako by člověk tak trochu vzpomínal i na to svoje dětství a ty svoje příbuzné, které tehdy bral jako samozřejmost a dnes mu proklatě chybí. Tak jeden kopeček šmoulový na vás, Maruško.