Jak voní tymián
Marcel Pagnol
Jak voní tymián série
>
Vzpomínky na dětství, školní a gymnaziální léta strávená v Marseille a o prázdninách v nedalekých provensalských kopcích na začátku století. Bez sentimentality a s lehkou ironií líčí drobné příběhy, radosti a smutky dětství, chlapecká přátelství i první lásky. Kniha má tři díly Tatínkova sláva, Maminčin zámek a Čas tajemství.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
Souvenirs d´enfance , 1957
více info...
Přidat komentář
Tuhle knížku tak úplně neodkládám, jen podsouvám pod kopec dalších milých a laskavých, abych na ní mohla často narážet. Jó dětství, jó Provance, jó prázdniny, ty zažité okamžiky neuvěřitelných let, to jsou barvy které nezevšední, to jsou verše které si člověk může recitovat stále dokola se vším všudy. Je to zvláštní vyjádření respektu, byla jsem neuvěřitelně svěže a mile poučena malým chlapcem, který směle korigoval každé tragicky nelogickýé slovo pronesené ve světě dospělých...což se zajímavě měnilo.
Při čtení na vás dýchne teplo, láska a obdiv tehdy malého Marcela k jeho rodičům.
A samozřejmě vypíchnu Provence. Ten kraj nejde opomenout.
Moc dobře se to četlo a ještě nějaký čas potom ve mě zůstal nepopsatelnej, jakoby teploučej pocit dobra. Krásná kniha
Provoněnou Provence dávkuji po kapkách. Babí léto trvá jen okamžik. Podzim se rozloučí lezavým větrem a holými stromy. Nastoupí zima ... a to velmi dlouhá zima. Vitamín C dokáže mnoho, ale všelékem není. Nech se tedy unášet hřejivou poetikou Marcela Pagnola. Vidíš. Za těmi temnými mraky vykukuje jaro.
Bravurně napsaná vzpomínka na dětství, na překrásnou vonící Provence, kde rostou nejvoňavější levandule, borovice a tymián.
Tahle kniha voní tymiánem, dětstvím, dobrodružstvím a prázdninami; ale taky steskem po prázdninách, který byl v dětské mysli tragédií největší. S proudy deště které přinesl konec pro mě parádně dlouhých francouzských prázdin a nutnost odjezdu zpátky do města, jsem natahoval spolu s hlavním hrdinou...
Doprostřed krásných vzpomínek se též vkrádá vzpomínka na šok, kterým mě spisovatel vyhodil z krajiny dětství rovnou doprostřed reality, když poskočil v osudech hrdinů knihy o pár roků vpřed, a prozradil, kdy kdo z nich zemře. Tahle kniha je pro mě o lásce k životu, k lidem a nádherné krajině, a náznakem smutku z jejich ztráty...
Jedním slovem – nádhera. Krásné vzpomínky z dětství, kouzelně napsané. Zamilovala jsem si všechny postavy. Zejména se mi líbili první dvě části (odpouštím i závěr druhé části, který mě velmi rozzlobil a rozčílil, ale … to je život). U poslední části je dost vidět, že je vydaná po autorově smrti a že jí nestihl upravit. Některým pasážím chyběla ta lehkost předchozího textu. Ale i tak knihu řadím mezi své zamilované, ke kterým se ráda vrátím.
Detstvo, spomienky, priateľstvá, prvá láska a nádherná príroda. Príjemné pohladenie v čase, keď nám leto akosi neprichádza. S knihou máte chuť cítiť tymián a vrátiť sa do čias bezstarostnosti vlastného detstva. Je to nenásilné, úsmevné a veľmi pohodové čítanie, ktoré určite nikoho neurazí. Občas dokáže vykúzliť úsmev, občas dokáže dojať a už navždy sa pri zmienke o tymiáne vynorí vo vašej mysli.
"Byla to vuně neznáma, vuně temná a hutná, která mi prostoupila hlavu a pronikla až do srdce. Byl to tymián, ktorý roste v hrubém písku garrigue. Těch několik trsu mi sestoupilo vstříc, aby malému školákovi zvěstovalo, jak mu v budoucnu bude vonět Vergilius."
Půvabnéi humorné popisy slunné Provence z pohledu malého kluka. Většinou se budete smát a občas se dojmete.
Kouzelný je kraj středomořské garrigue, provoněný tymiánem, rozmarýnem a levandulí, časem příletu žluv a kvíčal, sluncem vyprahlých vápencových strání porostlých pichlavým kermesovým dubem a pokroucených kmenů halepských borovic, do kterých si hnízdo tesá hloupý strakabloud. Magické je tajné místo mezi skalami, kde chladná voda vyvěrá, z kopce na kopec přeletí klouzavým letem bartavelle (orebice) a záhy se ztratí v houští janovce a všude kam se podíváš jsou staré, již napůl uschlé olivovníky v jejichž listí cikády si zpívají věčnou píseň léta. Když procházím tou snivou a tajemnou krajinou mládí, opojen apsintem - což není žádný pernod - tak slyším volat sladkým hláskem Augustinu ,,Marceli! Paule!! Josefe!!!"...
V části Čas tajemství chlapci udolají žlutého hada se zelenými arabeskami, který po změření dosahoval délky 3,20 m. Sám jsem vášnivý herpetolog a tak jsem se pochopitelně začal pídit po tom, který evropský had by mohl dosáhnout této délky.
Dospěl jsem s pomocí odborné literatury a internetu metodou indukce k závěru, že nejdelším druhem hada obývajícím území Evropy, je štíhlovka kaspická (Dolichophis caspius), jejíž nejdelší jedinec měřil údajně 301 cm. Podobným druhem je štíhlovka východní (D. jugularis), která může též dosáhnout délky až 300 cm. Oba tito hadi však nejsou zbarveni zelenožlutě a na území jižní Francie se nevyskytují.
Nejtěžší evropský druh hada je snad mírně jedovatý užovkovitý had šírohlavec východní (Malpolon insignitus), jenž obývá oblast od Istrie přes Chorvatsko na jihovýchod. Tento druh hada může (dle vědeckých údajů) dosáhnout max. délky 260 cm a hmotnosti až 3 kg, ale rovněž není zbarven žlutě se zelenými skvrnami. V jižní Francii žije podobný druh, šírohlavec ještěrčí (M. monspessulanus), ale ten dosahuje délky pouze do 200 cm. S trochou fantazie by se snad dalo tvrdit, že někteří jedinci jsou opravdu zbarveni zelenožlutě.
Závěrečná dedukce tedy vypadá takto:
1. autor knihy délku hada nadsadil.
2. autor knihy mluvil pravdu a délka hada je dosud evropským rekordem.
3. tento druh hada nepochází z Evropy.
4. překladatel knihy nebo tiskaři udělali chybu.
,,Toť vše, doktore Watsone. Co to bylo za druh hada, však pro mne už asi navždy zůstane neobjasněným tajemstvím, drahý Marceli."
Kouzelné poetické dílko. Knížka je plná slunce a voňavých bylinek. Stačí jen zavřít oči a nadechnout se.
Jedna z mých letitých lásek, nádherně, čistě napsaná kniha....Četla jsem ji mnohokrát a pokaždé je pro mě jiná, nová... Úžasná na všechny smutky života, vždycky potěší... Léta si ji s sebou beru do nemocnice, když už tam musím :)
Pohodová a oddychová kniha, která vám dokáže nastínit krásný obraz krajiny Provence, a života v ní. Čtení, které potěší svojí psanou pohodou a skvělým vyprávěním.
Moje nejoblíbenější kniha ze všech, co jsem kdy četla. Kouzelný příběh dětství, mistrně i poutavě sepsaný. Ještě jsem nečetla krásnější a emotivnější popis Provence!
Štítky knihy
zfilmováno Francie Provence dětství svět očima dítěte francouzští spisovatelé
Autorovy další knížky
2001 | Živá voda |
1975 | Jak voní tymián |
1992 | Tatínkova sláva |
1999 | Dívenka s tmavýma očima |
2002 | Boží tajemství |
První jsem viděla film, který mě oslovil a tak jsem se na knížku opravdu těšila - nezklamala mě. Poetické vyprávění o dětství, stráveném v milovaném kraji Provance. Krásný jazyk, vtipné příhody a i ty "nevtipné" jsou podány s takovou grácií, že z nich má člověk dobrý pocit. Kdybychom všichni tak uměli pohlížet na své dětství a "rodnou hroudu"..