Jak katolická církev budovala západní civilizaci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Cílem autora, amerického konzervativního historika, není nabídnout čtenáři dnes tak obvyklý zjednodušující obraz působení katolické církve v dějinách, který se dosud traduje v některých učebnicích a médiích. Woods před čtenářem odhaluje plastický a v mnohém překvapující pohled na období, v nichž se pokládaly základy toho, co chápeme pod pojmem vyspělá civilizace. Výsledkem Woodsovy práce je čtivě zpracovaný soubor poznatků, který přináší nejen pozapomenuté skutečnosti, ale především nově nahlíží mnohé dějinné souvislosti. Doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem s odkazy na odbornou literaturu a bohatým rejstříkem odkazů se tato publikace může stát zajímavým zdrojem informací pro zájemce o studium historie. Stále více historiků, filosofů a kulturních antropologů totiž zjišťuje, že současné vymoženosti jako vzdělávací a zdravotnický systém, právní stát, mezinárodní právo, teorie svobodného trhu, zachování antického dědictví, kulturní i hospodářský rozmach a nakonec celková humanizace společnosti jsou jen těžko představitelné bez přínosu křesťanství a působení katolické církve. Woods před čtenářem odhaluje plastický a v mnohém překvapující pohled na období, v nichž se pokládaly základy toho, co chápeme pod pojmem vyspělá civilizace....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29981/big_jak-katolicka-cirkev-budovala-zapad-Qy4-29981.jpg 4.134
Žánr:
Náboženství, Literatura naučná, Historie

Vydáno: , Res Claritatis
Originální název:

How the Catholic Church Built Western Civilization, 2005


více info...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Jak katolická církev budovala západní civilizaci

Knišíl
22.12.2021

Zajímavá popularizační publikace, která si hned na začátku jasně vytyčí motivace a cíle. Skutečně se jedná o dílo, které je možná až příliš jednostranné, ale zase jedná se populární literaturu, která se snaží napravit určité ustálené chybné představy o katolicismu viz např. typická argumentace špatnosti skrze neblaze proslulou a mytizovanou inkvizici, přitom právě naopak člověk odsouzený ve středověku byl ještě za inkvizitora rád.

K čemu se tedy chci dostat, kritizuje-li někdo knihu kvůli tomu, že vyjmenovává spíše pozitiva, která nám katolická historie dala, asi nečetl úvodní slovo, kde jasně autor říká, že právě o tomhle kniha bude. Leckde jsem byl překvapený, například jsem nevěděl o roli katolických mnichů ve vývoji zemědělství a metalurgie, podobně například jsem nevěděl o tom, že původcem mezinárodních lidských práv jsou španělští mniši, kteří reagovali na zacházení s americkými indiány apod.

Autor se snaží svůj text stavět na pevných základech a odkazovat na odbornou literaturu. Pro ty, kterým se kniha zdála až příliš "demagogická" doporučuji si přečíst něco "těžšího", věřím, že tam bude vše lépe vysvětleno. 200 stran je jenom 200 stran a vzhledem k cílům autora se jedná o publikaci, která může laikům, kam se též počítám, napravit některé zjednodušené závěry vůči Církvi.

Citát, který mě zaujal a mluví za vše:

"Právě proto katoličtí duchovní vůdci nabádají své penitenty, aby až budou mít příště chuť na koláč, snědli mrkev; ne proto, že jíst koláč by bylo špatné, ale proto, že zvykneme-li si zkáznit svou vůli v případech, kdy o morálku nejde, jsme lépe připraveni pro chvíle pokušení, kdy se skutečně musíme rozhodnout mezi dobrem a zlem." (s. 169)

Drohtnian
27.06.2021

Autor vycházel z předpokladu, že dějiny západní civilizace jsou příběhem úspěchu, protože jsme dosáhli vrchol technického pokroku. V tomto směru, ano, Církev v konečnému důsledku přispěla, že lidstvo dnes může s minimální námahou psát komentáře na mobilu a zároveň sedět na toaletě, která se po zmáčknutí jediného tlačítka uvede do čistého stavu. Autor ale úplně opomenul odpovědnost Církve jako pečovatele o krásu duší. Ano, jsme dědici křesťanství a pokud se Církev podepisuje pod technogenní úspěchy Západu, musí se podepsat i pod fiasko duševní péče Západu. Myslím, že Ježíš nás chtěl naučit žít opravdovou přítomnost, ale místo toho jsme známí tím, že jsme ukotveni v chaosu myšlenek, ideologií a kategorických názorů. Dokonce si pleteme lásku s nátlakem: "Máš nesprávný názor na posmrtný život? Budu se modlit za tvé obrácení."
Pokusím se ještě popsat, kde se autor dopustil jednostrannosti. Když Frankové šířili křesťanství, nemělo to mnoho společného s křesťanstvím dnes. Je nutné vzít v potaz že Alkuin a Karlova renesance čerpala bezvýhradně ze sv. Augustina. Sv. Augustin byl původcem myšlenky pekla jako fyzického místa s fyzickým a věčným utrpením, predestinace (nebe jen pro pozvané), nadřazenost celibátu, nadřazenost mužů (neprovdaná žena, na rozdíl od muže, není stvořena na boží obraz). Dále Augustin obhajoval šíření křesťanství válkou a dědičný hřích (sex je hřích a proto miminka jsou zplozeňata ďábla).
Barbaři Frankové tak kromě válek získali další nástroj, aby v konečném důsledku šířili feudalismus a zotročili jiná etnika. Je nutné si vzpomenout jaké intriky a vězení prováděli sv. Cyrilovi a Metoději. Nešlo o šíření evangelia, ale o nastolení náboženství strachu a poslušnosti franskému feudálovi anebo jeho biskupovi, mnohdy jeho příbuzného. (Doporučuji Život Konstantina a Metoděje z 9. století a Johna Romanidisa: Frankové, Římané, feudalismus a nauka)
Mohli bychom vyvinit Svatý stolec, který se snažil zůstat nezávislý od vlivu Karlovců. Ovšem svatý stolec se uchýlil k falšování dokladů (Konstantinova Donace), na základě kterých si nárokoval nadřazenost nad Franky. Dočasně si tímto vyřešil politické problémy, ale bohužel předznamenal velké rozdělení mezi Východem a Západem. Tradičně byl papež vnímán jako první mezi rovnými, teď nově se papež prohlašoval za prvního mezi nerovnými v neprospěch nic netušících patriarchů. Falešný původ Konstantinovy Donace byl potvrzen i samotným Vatikánem v 19. století, ale papežského primátu se i přesto ještě nevzdal.
Nikoho nesoudím, ale stejně nikoho nesvatořečím.


Freiherr
23.07.2020

Kniha podává stručné informace o vlivu římskokatolické církve na rozličné obory lidského působení. Vzhledem k velkému záběru se autor nemohl vyhnout zjednodušování, ale domnívám se, že čtenáři představil "v kostce" alespoň nejdůležitější informace.
Na druhou stranu panegyrický a apologetický styl psaní i mě, zarytého katolíka, často iritoval. Dle mého názoru by přínos Církve svaté celé civilisaci vynikl lépe v porovnání s "přínosem" ostatních světových náboženství.

boxas
07.06.2020

Je zajímavé, jak se polarizovaly komentáře k této knize. Buď obdiv, nebo zatracení. Já se přikláním (i když s výhradami) k první skupině. Autorovi čtenář nemůže vytknout snahu přiblížit církev dnešku a to je možná v této době nejrůznějších vlivů, extrémismu a různých odstředivých tendencí to nejpodstatnější.

Hobo
26.07.2018

Na čem jiném by evropská civilizace stála než na křesťanských základech?
Osobně bych velmi přivítal, kdyby Candide byla konkrétnější a uvedla alespoň několik příkladů, v čem je kniha tak strašně tendenční, dezinformační a neobjektivní.

martunka
07.06.2018

Rozhodně musím uznat, že západní civilizace stojí na křesťanských základech.

Erik77
11.05.2017

Excelentná kniha. Konečne autor, ktorý poukazuje na pozitívny odkaz katolíckej Cirkvi a aj na to, že zanechala nezmazateľnú stopu v dejinách ľudstva. Nie osvietenci ale katolícka Cirkev položila základy vedy,práva,techniky,školstva,morálky a pod. A tu je môj odkaz prekaždého veriaceho katolíka: Každý kto pre vami bude spochybňovať to čo Cirkev priniesla svetu, odporúčte mu prosím tuto knihu. Nech otvorí oči a nech sa nenechá zvádzať bulvárnymi a tendenčnými informáciami o katolicizme.

Petass
01.08.2018

Nedočetla jsem, nebudu hodnotit hvězdami, nemám chuť pokračovat, autor církev idealizuje a nepřipouští žádná negativa. Souhlasím s Candide a Stilico.
Hned v první kapitole autor uvádí, že knihu napsal, protože ostatní autoři o církvi píší jen negativně jako o zkažené instituci. Následně pak uvádí, že to není pravda např. zde: "Přesto nejnovější věděcká práce zásadně zrevidovala některé historické epizody, jež se uvádějí jako doklad zkaženosti Církve. Tak například dnes víme, že inkvizice nebyla zdaleka tak přísná, jak se dříve tvrdilo, a že počet těch, kdo před ní stanuli, byl řádově nižší než dříve přijímané přehnané odhady..." Citace mluví za vše... Byli jste někdy ve Velkých Losinách? Ještě dnes je tam cítit na každém kroku tíseň. I kdyby před inkvizicí stanul jen jeden člověk, nelze to takto bagatelizovat.

Dále už pokračuje popis kladných vlivů církve vytržených z celkového kontextu.
Neubírám církvi její vliv, naše kultura stojí na jejích základech, ale to jakým způsobem to autor předkládá... Každá strana má dvě mince a ukazovat jen jednu je vždycky špatně.
Pokud chce někdo popularizovat církev, měl by raději ukazovat činy, než psát podobné publikace. U nás je zářným příkladem např. pater Josef Suchár a Neratovské společenství. Měla jsem možnost se s ním osobně setkat a byl to jeden ze zásadních okamžiků mého života. Místo čtení této nešťastně sestavené knihy si raději udělejte výlet do Neratova, bude to mnohem přínosnější.

1