Jablko

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Povídky ze světa Kvítku karmínového a bílého. Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/241168/jablko-tGQ-241168.jpg 4.1180
Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Argo
Orig. název:

The Apple (2006)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (52)

Kniha Jablko

Přidat komentář
Daisuke
08. července

Jablko jsem si cíleně vybral jako "úvod" ke Kvítku; přece jen se mi nechtělo z knihovny tahat devět set stránek tlustý špalek, jen abych zjistil, že mě Faberovo psaní moc nebere. Přes autorovo ujištění, že se dá číst i bez znalosti Kvítku, mě proto nemile překvapily spoilery v předmluvě; tím hůř, že v samotném textu už jich moc nebylo.

Svůj účel Jablko nejspíš splnilo - Kvítek si pořídím a přečtu, i když už mám prozrazený konec. Samostatně ale kniha moc nefunguje, je to takový nášup pro čtenáře Kvítku, který nabízí náhled do budoucnosti (a občas minulosti) hlavních postav. Některé povídky jsou lepší, jiné jsou slabší a několik se dá označit spíš za nastřelené obrazy bez zápletky. Napsané to je sice hezky, ale kniha to je kratičká a, upřímně - i trochu zbytečná... Obávám se, že tady hlavní motivace autora byla ta ekonomická.

Madluska
01. června

Od autora jsem zatím nic jiného nečetla, ale nevím, jestli se na tom něco změní... Má smysl pro detail a atmosféru, ale povídky mi celkově přišly trochu zmatené a tak nějak nanicovaté. Jako by psal prostě proto, aby na tom papíře něco bylo. Anebo mě to prostě jenom minulo. Ať tak, či tak, vráceno do knihovny a zapomenuto.

Nifredil
24. dubna

Úžasná atmosféra a skvěle vykreslené dobové reálie. Je to taky neuvěřitelně čtivě napsané, zvládla jsem to přečíst za jedno odpoledne a večer, nicméně nějak to postrádalo to strhnutí, které přinesl kvitek. I tak výborná četba a rozhodne můžu doporučit. Minimálně dvě povídky si rozhodne budu pamatovat, spis 3. Proste fajn doplnění ke kvítku.

Finn69
21. dubna

Ten otevřený konec Kvítku mě nakonec donutil pořídit si i tuhle sbírku, musel jsem prostě aspoň rámcově vědět, jak to se Sugar a Sofií dopadlo :)
Co jsem potřeboval, to jsem dostal, a k tomu ještě pár věcí navíc. Hodně se mi líbila závěrečná "Mohutná postupující horda žen v moc velkých kloboucích", pak ještě třeba "Clara a Krysí muž". Zbytek povídek mě až tak nezaujal, četly se ale hezky všechny.

Vojslava
07. března

Návazná knížka na oblíbený Kvítek se nedala přečíst pomalu a prakticky ani nemohla zklamat. Užila jsem si aluze a odkazy na výchozí dílo, spoustu věcí připomněla a aspoň trošičku mi knížka odpověděla na otázku "A jak to bylo dál?" Ostatní už musí dotvořit fantazie, ale díky autorovi aspoň za toto!

Acamar
18.12.2018

Mé čtvrté čtenářské setkání s Michelem Faberem, a poprvé mírné zklamání. Ne kvůli tomu, že se o postavách z Kvítku nic moc dalšího nedozvíme a setkání jsou jen takovým letmým závanem vzpomínky, ne kvůli tomu, že by to bylo špatně napsané (naopak, dá se to shltnout na posezení)...jen to na mne téměř celé působilo jako poměrně bezobsažná úlitba čtenářům (nakladatelům?). Až na poslední povídku, ta mne opět uchvátila. Škoda.

aktijnov
25.10.2018

Musím se přidat k ostatním. Ta zvědavost, co se stalo s postavami z Kvítku, byla tak obrovská, že jsem musela sáhnout po této knize. Zvědavost sice úplně uspokojena nebyla, ale nevadí. I tak mě čtení potěšilo...

ziriant
07.05.2018

Jak už psali někteří níže, snažila jsem se k této knize přistupovat jako k chuťovce navíc a neměla jsem přehnaná očekávání co se týče nároků na formu i zjištění dalšího osudu hlavních postav z Kvítku. Proto jsem byla mile překvapena. Faberův styl psaní mám ráda a i když u mě forma povídky už z principu nemám moc velkou šanci stát se srdcovkou, čtení se mi líbilo a jsem ráda, že jsem si v rámci jakéhosi sběratelství tuto knihu pořídila.