Inštitúcia
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443259/bmid_institucia-Y3U-443259.jpg
4
1086
1086
Únosy detí, o ktorých sa nikto nikdy nemal dozvedieť. Detí s nadprirodzenými schopnosťami, ktorých tajná misia nesmie byť prerušená. Sú odsúdené na smrť. Ale čo ak sa jeden článok v tejto mašinérii vzbúri? Uprostred noci, v dome na pokojnej ulici na predmestí Minneapolisu, ozbrojené komando potichu zavraždí rodičov dvanásťročného Luka Ellisa a chlapca naloží do čierneho terénneho auta. Operácia nezabrala viac ako dve minúty. Luke sa prebudí v Inštitúcii. Je v izbe, ktorá vyzerá ako jeho vlastná, ale nemá okno. Za dverami sú ďalšie dvere a za nimi ďalšie deti s mimoriadnym nadaním – ovládajú telekinézu alebo telepatiu. Slúžia neznámemu účelu a ich život nemá nijakú cenu. Luke vie, že nemá veľa možností, ako pomôcť sebe a svojim novým kamarátom. Vyberá si medzi veľkým a menším zlom – len nevie, ktoré je ktoré.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
The Institute , 2019
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsaná kniha, která nenudí a nutí k zamyšlení, které zlo je lepší. Moc se mi líbila a rozhodně doporučuji.
(SPOILER)
Vždy, keď som zobrala túto knihu do ruky, som rozmýšľala nad tým, čo znamená otázka: ,,Ktoré zlo je menšie?", na obálke knihy. Ani v polovičke príbehu som ju nevedela zodpovedať. Hovorila som si: ,,Ako ,,ktoré"? V knihe je predsa jediné zlo - na strane Inštitúcie ktorá unáša a mučí nevinné deti.". Postupne však všetko začalo dávať zmysel, no vysvetlenie ako také prišlo až v poslednej kapitole. Neskutočne pútavý príbeh v ktorom sa autom nebojí vytvoriť inštitúciu, ktorá obetuje tisícky detí pre dobro celého sveta.
Deti z Vegetparku mi pripomenuli tzv. roony z Cally, zo série Temná veža.
Příběh není strašidelný, spíš děsivý a to hodně. Pokud se děj týká malých dětí, člověk to tak nějak bere víc osobně. A kdo SK zná, ten ví, že ne všichni kladní hrdinové, ať už dospělí nebo děti, se ve zdraví dočkají konce příběhu, případně se ho nedočkají vůbec.
Špatné sny jsem z toho měla, to už je u mne tradice. Takže, doporučuji!
Dost autorů se v psaní upejpá, asi aby to moc nepobouřilo a lidi si neříkali, že jsou magoři. Ale King tímhle nikdy netrpěl, prostě si píše, co chce. A že jde o brutální týrání dětí (mimo jiné)? No a co. Tohle je jedna z mála knih od Kinga, u které mi bylo trochu fyzicky zle, asi právě kvůli těm dětem.
Trochu jsem si nebyla ale jistá překladem, jak kdyby pan Němeček občas překládal v polospánku (“... jedl mac a sýr...” prosim?).
Ale milý dětičky, predestinace, sexy dobrej policajt, venkov, a tak ... ANO!!!
Rozhodně jedna z lepších Kingových knih mezi těmi novými. Jasně nevyrovná se to klasice typu To, ale příběh je zajímavý a poutavý. Pro mě trochu podobné Stranger Things
Každoročně se ve Spojených Státech ztratí 800 000 dětí. Kdo by čekal, že tajný vládní program unáší nadané děti, kterým svými pokusy se snaží zlepšit jejich telepatické či telekinetické schopnosti. Luke se probere v Ústavu a jeho jediná snaha je uniknout a zachránit ostatní děti. Přijde mi, že King se v posledních románech již tolik nezaměřuje na klasické horory a i tohle výborné dílo mezi ně neřadím. Přesto je Ústav skvělý a napínavý román, který by za určitých okolností nemusel být nereálný.
Trošku jiná Kingovka, ale líbila se mi, i když pár výhrad bych měla. Určitě je to jiný styl psaní než Kingova starší tvorba.
Inštitúcia mi pripomína toho starého známeho Pištu Kráľa, ktorý začne so zdanlivo bezvýznamnou maličkosťou, s opisom osoby, ktorý zaujme, no potom sa pozornosť prenesie zase inam. A kým sa to celé prepojí... Téma mi pripomínala trochu Podpaľačku, aj tu ide o deti, ktoré majú určité telekinetické, či telepatické schopnosti. Onedlho sa vo výskumnom ústave ocitne hlavný hrdina, brutálne rýchlo a nečakane. No procesy, ktorým bol on, aj ostatné deti vystavené... nevedela som sa odosobniť. Ponižujúce, surové až príliš podobné mučeniu. Napriek tomu som knihu zhltla za chvíľu, lebo sa od nej nedalo odtrhnúť.
Moc jsem se těšil na novou buclatou kingovku. Bohužel žádné nadšení. Dočetl jsem se zatnutýma zubama , děj se vlekl a pro mne dost nezajímavý. Možná se bude líbit mladším čtenářům.
Pro mě je King jako návrat do příjemných bačkor, které dobře znám.
Ta blbost s plotem je vážně ujetá, uvidíte.
Ale jinak nemám moc co vytknout, byla to po dlouhé době knížka, kterou jsem si prostě musela koupit :) Hezké čtení
Řekl bych, že Ústav je takový Kingův standard, což ale, jak jeho přívrženci vědí, pořád znamená sakra dobré čtení. I když tentokrát trochu rozporuplné, zejména kvůli té supernaivní části s plotem (víc psát nebudu, ať nespáchám spoiler), kterou mistrovi opravdu neodpustím, kvůli trochu natahovanému konci a kvůli tomu, že kdyby se morální dilemata začala řešit dříve než bylo po všem, byla by ještě působivější. Jinak je to ale určitě dobrá kniha s několika nezapomenutelně hnusnými výjevy a s typicky sympatickými Kingovými hrdiny.
(SPOILER)
Podle Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti je ve Spojených státech každoročně hlášeno přibližně 800.000 pohřešovaných dětí. Většina se najde. Tisíce nikoli. Tak kde jsou ty, co se nenajdou? V Ústavu!
Někteří vážení čtenáři reklamují, že je nový King nevyděsil. Přitom je to o pokusech na dětech, jak z dílny Anděla smrti v Osvětimi - já vyděšený jsem! Vyděšený a potěšený, jak Mistr opět mistrovsky zpracoval svoje oblíbené téma mimosmyslového vnímání!
Navzdory drobným problémům (pomalý rozjezd, příliš mnoho recyklovaných motivů) je tohle kniha, v níž peklo je skutečně peklo. Zvracím a tleskám.
(SPOILER) Kniha je dobrá, ale King už napsal lepší (a bylo jich dost). Nápad skvělý, zpracování bylo slabší, než se dalo čekat. Děj byl pomalý, ale ani popisům postav se autor moc nevěnoval. Jako pro mámu se mi těžko četly scény z Ústavu, kdy se dětem stýská, také chování zaměstnanců k dětem a testy na nich. Takové věci umí King popsat mistrovsky, takže z nich mrazí. Bohužel útěk Luka z ústavu byl velký úlet. Něco tak naivního snad ani autor nemohl vymyslet. Tři čtvrtiny knihy byly pomalé, spíš utahané. Ke konci se děj rozběhl, trochu chytil jiskru, bohužel toho bylo málo na to, co autor umí. Hodnotila bych 3,5 *, na 4 to bohužel není.
Kniha sa mi čítala vážne dobre. V podstate viac ako 600 strán som zhltla za dva dni, naozaj som sa od knihy nemohla odtrhnúť. Hlavné postavy mi prišli zaujímavé a sympatické, len škoda, že Tim sa tam nevyskytoval trošku viac. Bála som sa totiž, že detskí hrdinovia mi budú liezť na nervy, ale nestalo sa tak, naopak, prirástli mi k srdcu a veľmi som im držala palce, aby sa im z Inštitúcie podarilo dostať. Občas mi prišla kniha trošku zdĺhavá, ale dalo sa to zvládnuť. U Kingových kníh mám väčšinou problém s koncami, ale koniec tejto knihy sa mi páčil a vôbec by mi nevadilo nejaké voľné pokračovanie.
Asi bych měla začít tím, že jsem fanoušek už několik let. Hrdě sbírám knihy a nestačím se divit čím mě ještě překvapí. Nutno dodat, že mezi prací a školou, nezbývá moc času na četbu knih, ale i tak se snažím to dodržovat. Tuhle knihu jsem si koupila a za pár dní jsem je přelouskala i přes všechny časové překážky. Naprosto mě nadchla, od první stránky jsem hltala a chtěla vědět víc. Pro mě naprostá bomba a jen bych chtěla říct: Děkuji mistře.
Tak předně, pokud jsi fanoušek mistra, je to povinnost a nezklame tě to.
King umí psát dětské hrdiny ( to víme) a jejich interakce s dospěláckým vesmírem. A tady se dosytosti vyřádil .
Gradace děje je vynikající, zkracující se kapitoly blíže konci a i častější skoky mezi lokacemi/hlavními postavami mě hnaly dopředu, ale zase nevytvořily napětí k hlodání nehtů.
Na to se s Kingem známe dlouho a tušila jsem směřování příběhu i samotný konec.
Napříč knihou se táhne jeho rukopis, oblíbené lokace, odkazy na jeho díla, černý humor, krásně napsaní nenávistihodní záporáci a naopak klaďasové, u kterých lituješ, že existují jen na papíře.
Mrzí mě ale prosakující korektnost ze stránek u jeho posledních výtvorů, jakoby moc často zařazoval zbytečně zpátečku, když mu nejvíc sluší jízda na plný plyn .
Od Kinga toho moc načteného nemám. U předchozích knih mi přišel jako skvělý vypravěč, ale každá byla o pár desítek až stovek stran delší, než bych považoval za ideální, ke konci už jsem vždycky ztrácel pozornost. The Institute mě v tomhle příjemně překvapil – ačkoliv se děj odehrává na malém prostoru, kde by slabší autor čtenáře rychle začal nudit, nadšení mi tentokrát vydrželo až do poslední stránky. A příběh rozhodně stojí za to.
Slabučký King, kde ho v podstate je možné spoznať len v siahodlhej dejovej expozícii a nekonečných opisoch. Postavy sú až trestuhodne tuctové a ten potenciál, ktorý sršal z premisy, v nej aj ostal. V Inštitúcii je všetko fádne, dej je nevýrazný, nepríliš originálny, strašne naťahovaný a v závere aj nelogický a antiklimatický. Po dlhej dobe som mal veľkú chuť na novinku majstra hororu, po ktorej som však sklamaný a rozčarovaný a kde sú mu vysoké hodnotenia udelené len na základe autorovej prestíže - inak si to vysvetliť neviem.
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Paráda! Sice jsem musela najet na "antichildren mód", protože to byl někdy fakt sekec. Opět skvělý King a jeho, nebo spíš naše dilema, které zlo je menší a které větší.