Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168907/bmid_hvezdy-nam-nepraly-OhQ-168907.jpg
4
7821
7821
Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
The Fault in Our Stars , 2012
více info...
Přidat komentář
První kniha od tohoto autora a nebylo to úplně špatné ale nebylo to ani výborné.... Celkově mám z knihy rozporuplné pocity....
Narazila jsem na ní díky Čtenářské výzvě. Poslechla jsem si ukázku audioknihy, pak se do ní pokusila začít a nakonec skončila u audioknihy. Tato "verze čtení" mi byla u této knihy příjemnější.
Téma kniha je rozhodně zajímavé, obsahuje několik životních myšlenek, mouder, citátů... další pohled na život umírajících... trošku předvídatelný děj.... a rozhodně nálepku "román pro ženy" .... a to mi trošku kazí celkový pocit z knihy.
Každopádně času stráveného při poslechu nelituji a doporučuji ji hlavně těm, kteří mají rádi dojemné knihy o zamilovaných :-)
Hvězdy nám nepřály mi doma ležela nějakou dobu, protože mi téměř žádná kniha od autora nesedla a bála jsem se do ní pustit, abych si nezkazila zážitek z filmu.
Osobně knihy s touto tematikou moc nevyhledávám, mám radši filmy, ale toto mi přišlo jako klasika, kterou bych si měla přečíst. A rozhodně toho nelituji!
Postavy v knize si nemůžete neoblíbit. Hazel je hrozně chytrá, Gus má své kouzelné charisma a Izák zase skvělý smysl pro humor.
Po celou dobu čtení jsem měla chuť podívat se znovu na film.
Po přečtení jsem si uvědomila, že tento příběh má v mém životě určité místo a ráda se k němu vracím.
Romantická linka v knize je přesně taková, jakou byste očekávali, ale zároveň je velmi originální a není přeslazená.
Celkově mohu knihu doporučit, za mě je to jedna z nejlepších od tohoto autora.
Jedna z nejkrásnější a nejsmutnějších knih, co jsem kdy četla. A tolik nádherných citátu... Greenova nejlepší kniha.
Smutný, ale krásný a dojemný příběh Hazel a Guse, kteří touží po životě, po lásce. Zamilujíjí se do sebe a tráví spolu hodně času. jejich společně strávený čas vnímají mnohem intenzivněji , protože oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá a chtějí si užít každý společný den.....
Hrozně smutný a přesto krásný příběh. Kniha člověka mnohokrát nutí k zamyšlení. Nikdo nikdy neví, kolik času dostane...
Stejně jako poprvé dávám i podruhé pět hvězdiček. I když má tahle kniha spoustu chyb, je nádherná a vy je přehlížíte, protože vás zajímá jen osud Hazel a Guse. Nejhorší je, že celou dobu víte, co se stane a nemůžete s tím nic udělat. A mně dochází slova, když se snažím napsat aspoň pár logických vět o této knize.
Že je kniha o lásce dospívajících lidí s rakovinou jsem věděla. Filmové zpracování ale neznám, takže pro mě zvrat v ději byl dost překvapivý. Silný příběh o smrti jako takové, o jejím přijetí, o konečnosti lidského života, která se ale do kalendáře každého z nás zapíše v jinou dobu trvání životní pouti. O smrti vlastního dítěte, o smrti partnera, o tom, jakou bolest vážná nemoc způsobuje těm nejbližším. Smrti se kniha dotýká velmi realisticky a surově, bez skurpulí. Jo... a brečela jsem taky. Jak želva.
Smutný, ale přesto krásný příběh, plný emocí. Hazel Grace a Augusta...dva náctiletý, který musí bojovat s rakovinou. Jejich příběh od prvního setkání ve skupině, jak se z přátelství vyklubala láska, jak si byli po boku až do samého konce...Každý den žij tak, jako by byl poslední!
Krásná, ale smutná knížka. Nejčastější přívlastky ke knize a ani mě nenapadá nic originálnějšího. Znala jsem film, znala jsem dialogy, konec jsem věděla předem, a presto mě příběh moc dojal...
O téhle knížce už jsem toho tolik slyšela (nebo možná spíš o filmu, ale vždycky je lepší si to přečíst), ale pořad jsem se do ní nechtěla pustit. Asi protože jsem už dopředu tušila, že to bude tragický příběh a ty já moc nemusím. Každopádně v rámci čtenářské výzvy jsem nakonec neodolala a pustila se do ní a musím říct, že rozhodně nelituji. Jde o hodně silnou knížku s těžkým příběhem. Ale tak krásně napsanou... Vzbudila ve mě celou řadu emocí - smála jsem se u ní nahlas i jsem si pobrečela a i po přečtení jsem měla, o čem přemýšlet. Takže doporučuji.
Hvězdy nám nepřály jsou přesně tím, čím slibují. Jedná se o srdceryvný, dojemný a velmi bolavý příběh dvou postav, se kterými si osud nepěkně pohrává. Kniha se mi četla nad očekávání dobře, předala mi slibované emoce, dojala mě a na konci zlomila.
Krásná kniha, jestli se vůbec dá říci o knize, která má takové těžké téma, že je krásná. Příběh naděje, lásky, marnivosti... Tento příběh nebyl ani tak o smrti, ale o touze žít.... Nevím, co je horší, zda když člověk ví, že umře a může se se svými blízkými rozloučit, nebo naopak a smrt je v podstatě vliv náhody. Bohužel nic není černobílé..
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
(SPOILER) Doporučuji všem! Kniha se mi velmi líbila, nicméně ze začátku jsem byla trošku zklamaná. Čekala jsem podle recenzí a ohlasů něco trošku jiného. Nevyhovoval mi způsob vyprávění. Ale pak jsem si uvědomila toto: Jak jinak by mohla šestnáctiletá dívka popsat svou nemoc? Jak jinak by vyjádřila svoje pocity? Vždyť John Green to napsal naprosto perfektně! Od toho momentu mi kniha ubíhala strašně rychle, užívala jsem si výlet do Amsterodamu, bála se o hlavní postavy a modlila se, aby nikdo z mých blízkých touto strašnou chorobou neonemocněl.. (Teď prozradím něco z knihy, takže vy, kdo jste ještě nečetli, dále nepokračujte.) Ve chvíli, kdy Augustus zemřel, jsem cítila naprostou bezmoc, představila jsem si, jaké by to bylo ztratit lásku tímto způsobem, bylo mi tak úzko jako už dlouho ne.. S tím, jak jsem se blížila ke konci, jsem se začala strachovat o Hazel a zajímalo mě, jak si autor s koncem poradí. Myslím si, že bravurně, dopis mě naprosto dojal. Takže tedy:
"Co víc? Je strašně krásná. Člověka nikdy neunaví se na ni dívat. Nikdy si neděláte starosti, jestli není chytřejší než vy - víte, že je. Je vtipná a přitom nikdy není zlá. Miluju ji. Mám obrovské štěstí, že ji miluju, Van Houtene. Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou spokojený. Doufám, že ona s tou svojí taky."