Hudba pro Anvilany
Martin Sichinger
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32163/hudba-pro-anvilany-32163.jpg
3
18
7
Praha 2030. Na troskách ČEZu povstává několik let po velké finanční krizi EnerClad, nejbohatší evropská firma, a zahajuje vysílání vlastní vesmírné televize. Zatímco lodě EnerCladu úspěšně terifikují jednu planetu za druhou, na Zemi se musí firma vypořádat s nečekaným problémem: v řídicí místnosti jaderné elektrárny Temelín se objevuje přízrak, který přesně před sto lety spatřil v Londýně inženýr Richard Eastman. Nakolik souvisí tento jev s objevem otce Pellegrina Ernettiho, který ve Vatikánu představil nejpozoruhodnější přístroj lidských dějin? Sci-fi román o elektřině, televizi a vesmíru, jaký jste ještě nečetli.... celý text
Přidat komentář
Když si z knihy nepamatuju prakticky nic, je něco hodně špatně. A tohle je ten případ. Vypadá to jak výlet do mozku schizofrenika na perníku.
Hotová fantasmagorická slátanina, autor mele pátý přes devátý a vypadá to, že při psaní musel bejt snad na houbách, sem tam se sice vyskytne světlá chvilka, ale všechno na čtenáře chrlí tempem, že se nestačí zorientovat a ani vstřebat předkládáný text.Jestě, že to nebylo delší, tato duševní potrava mi vskutku nesedla.
Docela už známý a dobrý autor se pro jednou pustil do žánru sci-fi. Příběh se odehrává v blízké budoucnosti. Vypadá to tam hrozně a při tom tak, jak všichni už dnes vidíme, že by to za deset let vypadat mohlo. Dojem ze sci-fi se mi hezky zvýraznil, jak jsem to četl v programu ReadEra, který na konci řádky rozděluje podle he-uristických pravidel, nikoli podle Pravidel českého pravopisu.
Hlavní hrdina se ocitá v situaci, kdy musí Vesmírné inteligenci ve jménu lidstva poskytnout nějaký dárek. Za to pak bude smět doufat, že z lidských srdcí ani pod všemi civilizačními tlaky nezmizí láska. Jaký dar to asi bude, že by něco z naší lidské hudby?
Ta knížka je moc hezky napsaná a je v ní snad všechno, z čeho se skládá náš dnešní svět. Autor ji dává v elektronické podobě zadarmo. Krásný dárek co mě se týká. (Já ovšem nejsem Univerzan.)
Není to špatné. Něco mezi Ludvíkem Součkem a P. K. Dickem. Vcelku zajímavý nápad.
Jenže to zároveň není dobré. I když ponechám stranou logické nesmysly (např. konáme pouze několikahodinové mezihvězdné lety, ale zároveň jsme stále závislí na jádru a plynu v pozici zdrojů energie...) celé je to napsáno tak, že jsem celou dobu přemýšlel, jestli to autor myslí jako seriózní SF nebo si ze čtenářů střílí a jde o parodii. A doteď tuhle hádanku nejsem schopen rozluštit.
Chtěl jsem to dočíst, vážně jo, ale nešlo to... Tahle kniha je fakt neskutečný blábol. Když pomineme, že až do poloviny knihy nevíme, o co jde, tak je text pořád hrozně zmatený, autor nás zasypává různými pavědeckými nesmysly, přičemž nedává čtenáři možnost trochu si utřídit myšlenky v hlavě. Možná je chyba na mé straně, ale mám pocit že ne. Navíc pokud je stylistika Sichingerových překladů stejně otřesná jako v jeho knize, nedivím se proč dostal anticenu Skřipec. Když nedokážu dočíst dílo, které nemá ani dvě stě stran, to už je co říct...
Ach jo, tak nějak jsem tušila, že to takhle dopadne. Hudba pro Anvilany má dobrý nápad, ale je tak zvláštně napsána. Nechci úplně říkat, že je špatně napsaná, ale kdyby byla z pera (nebo klávesnice, to je jedno) někoho jiného, možná by to dopadlo lépe. Trošku mi v některých ohledech připomínala pokračování Žlutého Roberta, postavy jakoby se mezi sebou dlouho znaly, i když se v kapitolách potkávaly poprvé, popis krajiny nebo určitých míst mi z části přišel strohý a občas i zmatený, nevěděla jsem často dost dobře, co chtěl básník říct, některé úseky (a myšlenky) mi přišly nedotažené a ani bohatá historická fakta, ať už pravdivá, upravená nebo smyšlená, to nedokázala vyvážit. Možná vím, o co se pan Sichinger snažil - převážná část světoznámých sci-fi děl pochází, odehrává se či se motá kolem Spojených států a přesně do téhle pozice pozemského numera una chtěl dosadit právě ČR. Nápadově se mi to líbí, ale nějak to pro mě nefunguje. Přesto se přiznám, že jsem knížku dočetla, ačkoliv nebyla dle mého gusta, jednak si zaslouží šanci a jednak není tak dlouhá, aby ji člověk nedokončil, i když ho úplně tak nebaví. :)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Duchové Šumavy |
| 2011 | Smrt krále Šumavy |
| 2008 | Cukrový klaun |
| 2018 |  Kocovina šumavského léta |
| 2010 | Jediná bytost |
Kniha Hudba pro Anvilany je v
| Přečtených | 24x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Knihotéce | 35x |
| Chystám se číst | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Spletitý chaos událostí a postav, mnoho témat tříštících pozornost, nedotažené útržky dějů. Ale třeba Anvilané tuto kakofonii ocení.