Hrůza
Arthur Machen
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458554/bmid_hruza-VZr-458554.jpeg
4
48
16
Novela z pera klasika hororového žánru, která v českém překladu vychází poprvé – 100 let od prvního původního vydání. Wales, venkovská krajina malých vesnic a mnoha samot. Záhadná zmizení, záhadná úmrtí, o nichž se nemluví, takže jen málokdo si je dá do souvislostí, aby spatřil celý děsivý obraz. Tísnivá atmosféra doby první světové války, která na zapadlý Wales doléhá především v podobě strachu.... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno:
2017
,
Volvox Globator
Originální název:
The Terror , 1917
více info...
Přidat komentář
Neznámý zabiják se prochází velšským venkovem. Jeho oběti nemají nic společného, výběr se zdá nahodilý, kdesi v dálce zuří boje první světové války a velšským venkovem se prochází smrt...
Pomalejší tempo, zdlouhavé teorie, které dnes ani nikoho nevyděsí a působí absurdněji, než vysvětlení samotné, byť ve své době hrůzný potenciál dozajista měly, a obzvláště ke konci hrubě odfláknutá redakce celkový dojem zanechávají kdesi ve středu škály dojmů.
Dostal som okamžitú chuť na ďalšie knihy od Arthura Machena, môjho nového objavu. Okrem štýlu a atmosféry bola zaujímavá aj pointa a celkové posolstvo. Môžem mať síce výhrady, ale celkový dojem na základe bezprostrednej emócie mi nedovoľuje dať menej ako 5*.
Knihy z edice Alrúna jsou zajímavé svým jednoduchých a čistým designem. Ale hned po otevření knihy mě spadla brada. Ty červenočerné kresby jsou dokonalé, dokonale děsivé a naprosto krásné. A co jsem měla možnost nakouknout do dalších knih, je to takhle řešené v celé edici, takže se na další kousky o to víc těším.
Už úvod příběhu je dost náročný na vstřebání a ze začátku u na čtení. A přestože je Hrůza už přes sto let stará, děsivě jsem si uvědomovala, jak se to odráží i v naší současnosti. Pokud si chcete trochu prohloubit depresy ze současné doby, jděte do Hrůzy ;)
Tohle je můj druhý kousek od autora, ale Bílí lidé se mu četli lépe. Tady jsem v podstatě začínala číst pokaždé, když jsem otevřela knihu. A to je špatný znamení pokaždý. Obsahová stránka tedy v pohodě, ale četlo se mi tentokrát strašně :/
Kdy jindy si přečíst novelu s názvem Hrůza, než právě v únoru druhého roku Korony, v této době pádu do propasti, kdy jsme ještě nedopadli na dno, ale už tušíme, že pod nohama nemáme pevnou zemi. Nevím, zda jde o vývěr mého podvědomí, ale čím dále jsem se nořil do tohoto příběhu z pera Arthura Machena (1863-1947), velšského spisovatele a okultisty, tím více mě jímala závrať z toho, že Machen psal - ano, pokolikáté už mě to v posledním roce u četby napadlo! - že Machen psal příběh o naší době. Hrůza z titulu příběhu (poprvé v českém překladu vyšel ve Volvox Globator roku 2017 - tedy přesně sto let po svém vzniku), je jevem, který, jak se zprvu zdá, vyvěrá z něčeho nepostižitelného, či snad z různých příčin. Nakonec se ale ukáže, že příčinou dotčené série hrůzných úmrtí ve venkovské krajině Walesu v době první světové války je vlastně něco možná velmi přirozeného, tedy pokud se jen trochu uvolíme pokládat postavení člověka v přírodě za dosud nepříliš jasné a zřetelně popsatelné. Machenem důmyslně vyfabulovaný princip oné hrůzy zde nelze popsat, aby nedošlo k vyzrazení toho podstatného pro budoucí čtenáře. Na začátku figuruje podezření, že německá armáda podkopala pobřeží a útočí na Velšany z podzemí a vraždí je... a zdá se, že noviny záměrně o událostech neinformují. Jenže ve skutečnosti šlo sice o válku, ale o válku zcela jiného druhu, než by kdokoli očekával. Čím méně informací bylo možné zjistit, tím šílenější spekulace se však šířily mezi lidmi, když mrtvých přibývalo a jakékoli pokusy o objasnění vražd či zabití stále tonuly někde v mokřadech. Můžeme navnadit úryvkem. "Noc ztemněla, mraky zakryly bledý měsíc a mlhavé hvězdy. Lewis vstal a rukou naznačil mírně varovné gesto Remnantovi, který na něho užasle zíral. Vyšel ven otevřeným francouzským oknem, pustil se po venkovní pěšině a upřeně sledoval temný tvar stromu v dolní části svažující se zahrady nad šumícími vlnami. Přiložil si obě dlaně ze strany k očím, aby zastínil zezadu dopadající světlo lampy. Masa stromu - toho, který zde nemohl být - vystupovala proti obloze, ale nijak jasně, protože nebe se zatáhlo mraky. Obrys stromu a okraje koruny listoví nebyly nijak zřetelné. Lewis měl pocit, že si uvědomuje v koruně jakýsi chvějivý pohyb, i když vzduch byl naprosto nehybný. Byla to noc, kdy bylo možné zapálit sirku a sledovat její ubývání bez jediného zakolísání plamene." - Novela Hrůza působí jako svým způsobem proroctví do našeho času - objevují se zde odkazy na černý plášť moru, který opakovaně zahaloval svět, rdousil jej a pak povolil stisk a nechal lidstvo na chvíli vydechnout. Vrátil se snad mor? A co to vlastně byl ten dávný mor? Ne, tato Machenova knížka naprosto nezestárla a je v ní poměrně dost explicitně obsaženo i vážné varování - nikoli čtenáři, ale lidstvu. - Arthur Machen byl členem okultistického řádu Zlatý úsvit. - Četl jsem od něj už před drahnými lety cca tři knížky, ale nepamatuji se z nich už na nic jiného, než že se mi líbily, takže srovnávat příliš nemohu. Hrůza je špičkové dílo environmentálního horroru, pokud takový žánr existuje. Čtěte. (Pro jazykově zdatné: na anglické wikipedii je celý román k dispozici.)
Mistr nepříjemna. Bez zbytečné krve, příšer a slizu navodí tu správnou atmosféru zla.
Příběh si pohrává s různými odpověďmi na hrůzu co se kolem vás odehrává, nicméně z finálního rozuzlení na vás dýchne strach z těch nejpřirozenějších věcí...
Arthur Machen je môj obľúbenec a veľmi sa mi páči jeho štýl písania a doba v ktorej sa dej odohráva. Odporúčam od neho aj iné diela.
Léta se mi nepřihodilo, abych si chtěl večer rozečíst knihu, a nakonec raději obětoval pár hodin spánku, než odložil dočtení na druhý den. Machen při volbě názvu „Hrůza“ ani trochu nebalamutí. Příběh odehrávající se v roce 1915 na waleském venkově, kde se záhadně ztrácejí a umírají lidé, se od prvních stránek topí v temné a znepokojivé atmosféře, která s každou další stránkou ještě houstne. Jednotlivé střípky do sebe sice začnou poměrně brzy zapadat, ale dohromady tvoří tak strašlivý obraz, že se mu nedá a ani nechce věřit. Celou dobu se mi snad pro způsob vyprávění či rozkrývání pravdy vkrádaly na mysl nejlepší kousky od Johna Wyndhama, a ani bych se nedivil, kdyby se Machenem nechal lehce inspirovat. Snad jediným zklamáním je úplný závěr, poslední stránka či dvě, kde vypravěč nabízí vlastní vysvětlení, proč se to vlastně všechno stalo, nicméně vysvětlení, které alespoň pro mě knihu maličko sráží. Až se jednou do Hrůzy pustím znovu, raději budu dělat, že ty poslední dvě stránky neexistují a nenechám si ten pocit naprostého děsu ničím kazit.
Zdařilý hororový příběh z období první světové války. Ačkoli jde o starší knihu, četlo se to samo. Při některých pasážích mi opravdu běhal mráz po zádech. Bohužel to zazdila poslední kapitola, kde je původ hrůzy ,,vysvětlen''.
Máte-li však rádi starší horory, neváhejte.
Původ hrůzy a to, co ji způsobovalo mě do poslední chvíle nenapadlo a příjemně překvapilo. Příběh se odehrává během 1. světové války a má, myslím že jasné poslání.
Typicky archaický horor se známými prvky a slohem, který je znám z knih Poea, Howarda a dalších. Nic objevného, ale lehce mrazivý kousek stojí za přečtení.
Nebyla to hrůza, ale na druhou stranu ani něco co bych si ještě někdy přečetl.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) tajemno záhady velšská literatura
Autorovy další knížky
| 1994 |  Bílí lidé |
| 1992 | Velký bůh Pan |
| 2019 |  Temnota nepomíjí |
| 2017 | Hrůza |
| 1999 | Otevření dveří |
Kniha Hrůza je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 54x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 34x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 26x |
| dalších seznamech | 2x |
Jako horor-příběh je to mírně přitažené za vlasy, jako podobenství a esej to ale určitě stojí za to. Nádherné ilustrace, nicméně text asi neprošel jazykovou korekturou.