Hrozny hněvu
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30589/bmid_hrozny-hnevu-isJ-30589.jpg
5
1155
200
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
The Grapes of Wrath , 1939
více info...
Přidat komentář
Hrozny hněvu jsou příběhem nekončícího zoufalství, touze po stabilitě, o fungování společnosti, kde bohatší se stávají bohatšími a chudí přestávají mít dostatek financí na uspokojení základních potřeb. Hněv visí jako zralé hrozny a čeká až všechno vypukne. Místo příběhu o povstání, které čekáte, že každou chvíli přijde však dostanete ukázku soucitu a pomoci od lidí, kteří jsou z těch dvou skupin v horší situaci a hněv přichází hlavně od těch jejichž největší strach je ten, co všechno by mohli ztratit. Celá kniha je proložena kapitolami popisujícími okolní krajinu, která postupem času upadá, stejně jako chudí lidé, do stále většího zoufalství. Prostě jak je napsáno na obalu - “A novelist who is also a true poet” (čteno v angličtině)
“Up ahead they's a thousan' lives we might live, but when it comes it'll on'y be one.”
“The quality of owning freezes you forever in "I," and cuts you off forever from the "we.”
“How can we live without our lives? How will we know it's us without our past?”
Tato kniha byla opravdu jízda, a to doslova, protože se jedná o strhující román, od něhož je těžké se odtrhnout. Zaujal mě styl psaní, kdy kapitoly popisující příběh rodiny jsou prokládány kapitolami, které svým popisem obecných dějů vyvolávají určitou náladu, čímž celý příběh rodiny Joadů naprosto přirozeně zasazují do kontextu doby a prostředí, v němž se odehrává. A skutečnost, že takových příběhů se skutečně odehrály tisíce, sílu celé knihy jenom podtrhuje. Jednoznačně doporučuji.
„Ale jsme přece ve svobodné zemi! No dobře, jen to zkuste s tou svobodou! Řeknou vám, že máte přesně tolik svobody, kolik si jí můžete zaplatit.“
Úžasné a strašlivé čtení zároveň. Příběh rodiny Joadů se mi dostal pod kůži a opravdu jsem prožívala celou jejich cestu s nimi. Na druhou stranu je hrozné číst o něčem, co se takto událo a postihlo mnoho lidí. A ještě děsivější, jak lidská existence závisí na někom jiném, úplně cizím.
Moja prvá kniha od Steinbecka a rozhodne nie posledná. Chvíľku mi trvalo,než som sa začítala, na túto knihu som si musela urobiť čas, nie je to na etapové čítanie na pol hoďku a potom knihu odložiť. Od začiatku putovania rodiny mi bolo jasné, že vytúženého cieľa nedosiahnu, ale predsa som im fandila a dúfala, že sa mýlim. Je to kniha zo skutočného života, drsná, tvrdá a neláskavá - presne taká, aký bol život v tom čase. Veľa smútku, trpkých chvíľ, ale aj tak ju pokladám za majstrovské dielo. Na konci som presmrkala kopec kapesníkov, nad láskavým činom inak nie moc sympatickej Ruže Sáronskej mi usadalo srdce...
Po skvělé knize Toulavý autobus jsem se pustil natěšeně s velkým očekáváním do dalšího Steinbecka, ale hned v začátku jsem to vzdal. Nelíbí se mě styl psaní, Jankoj,Časy,poudá... a taky se mě to zdálo dosti nudné. Zajímavou kapitolu střídá naprosto zbytečná nezajímavá se spoustou tlachání o ničem. Věřím, že celkový příběh je určitě pěkný, ale nemám čas ani náladu to číst. Mám rád knihy, které mě nutí otáčet stránku za stránkou a nepustí mě ven nebo sledovat napínavý seriál, k obědu apod., ne se nutit do čtení jen proto, že je to dobře ohodnocené a světové dílo.
Nejde jinak nazvat knížku něž literárním skvostem, Steinbeck byl prostě literární bůh. Vtáhne vás do děje a vy už sedíte na korbě starého nákladu a míříte si to na západ. Tak to byla teda jízda, to nechcete. A jak je pak člověk šťastný na konci, když vás to "vyflusne", za všechno co má. Knížka pro povinnou četbu jak dělaná.
Hrozny hněvu jsou románem o společnosti, a o tom, že největší zlo není to "pekelné", ale naopak to, které si vytváříme my sami tady na Zemi. Nad lidským neštěstím se tu nevznáší vševidoucí oko Velkého bratra ani to Sauronovo, ale "oko" odosobněných institucí zvaných banky, firmy a společnosti. Které diktují, škrtají a berou půdu zemědělcům, kteří pro ně nejsou než čísla na papíře. A zodpovědnost je jen pojmem ztraceným v čase a prachu cest, po kterých putují lidé vyhnaní ze svých domovů, aby našli nové místo ve světě.
Všichni jen "musí" kteří pro tohle jiní kvůli "něčemu jinému". A v příkopech podél cest umírají lidé na nemoci, hlad a naprostou beznaděj, kterou je prostoupená každá stránka téhle knihy.
Román Hrozny hněvu je děsivý nejen tím, jak snadné je vykořenit člověka z jeho prostředí, zlomit ho a nechat ho zemřít (daleko hůř, než byste nechali psa. Protože i o koně se někdo stará, když není čas orat, ale člověk není kůň - toho lze najmout a po práci vyhodit), ale hlavně tím, že jde o smyšlený příběh postavený na reálném historickém základu.
Za mě osobně jde o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla.
Podařilo se mi sehnat to vydání, kde si ještě překladatelé nevěděli rady, jak přeložit mluvu a slang černochů na plantážích, a tak použili nějaké české nářečí. To je fakt lahůdka, u které se musíte smát navzdory tomu, co čtete.
Túto knihu rozhodne radím medzi top 5 kníh, ktoré som v živote čítala. Príbeh, ktorý nám Steinbeck ponúkol, má všetko, čo prezentuje kvalitnú literatúru. Tak skvelo snáď obdobie amerických dejín zobrazila len kniha Odviate vetrom. Hľadanie lepšieho života je nekončiacou témou a otázka ľudskej existencie je témou, ktorá sa objavuje asi v každom diele.
Při čtení se cítíte jako další člen rodiny a prožíváte všechnu tu mizérii s nimi. Neskutečně napsané.
Kdybych měl napsat jedno slovo, které pro mě charakterizuje Hrozny hněvu, tak by to byla "beznaděj". Celou dobu, po kterou jsem četl knihu, jsem doufal, že se rodině Joadových podaří dojet do své vysněné Kalifornie, kde si najdou práci a budou žít spokojený život. Ale od začátku jsem věděl, že to tak neskončí a budou se přesouvat dál a dál v mizerných podmínkách a s rostoucí frustrací...
Rozhodně doporučuji k přečtení, na začátku mi sice chvíli trvalo se do čtení zabrat, ale později člověk hltá jednu stránku za druhou.
Těžká kniha, nemyslím tím po literární stránce, ale po životní stránce. Osudy lidí uvnitř jsou dávno zpečetěny, i když chtějí pracovat, to je na tom to smutné v porovnání s dnešní dobou.
Jsem velmi ráda, že jsem dala Steinbeckovi druhou šanci (řekněme, že O Myších a lidech mě nadchlo méně než jsem čekala...). Tohle bylo totiž opravdu mistrovské dílo. Popisné, syrové, místy i drsné, ale skvělé čtení. Kdyby mi někdo řekl, když jsem byla tak na straně 150 a trápila se, že děj vůbec neutíká, že mi rodina Joadových (jo, nakonec i ta notně otravná Růže Sáronská...) nakonec přiroste k srdci a po těch 530 stranách si postesknu, jaká je škoda, že už to končí, nevěřila bych. Jakmile se ale rodina vydala na cestu, draplo mě to a až do konce už nepustilo. Byla to zároveň zajímavá lekce amerického dějepisu, protože o exodu "Okies" jsem neměla ani ponětí. Takže vřele doporučuji, jen to na začátku chce trošku zatnout zuby.
(střídání českého překladu ze čtyřicátých let s angl. vydáním bylo relativně zábavné - číst slang v originále nebo v padesát let starém překladu už vyšlo skoro nastejno nebo mimálně úsměvné to bylo stejně :)
Poměrně jednoduchý děj obalený velkou spoustou popisů krajiny, lidí a vůbec života. Navíc dlouhé sociálně politické úvahy. Konečné rozuzlení prakticky žádné. To jsou důvody, proč nehodnotím výš. Steinbeck naprosto přesně popsal podstatu problému a nastínil i řešení, dle mého správné, ke kterému však nikdy nedošlo. Navíc byl výborný vypravěč, takže chápu vysoká hodnocení. Já bych však uvítal knihu o poloviční délce. Navíc mi bohužel žádná z postav nebyla sympatická.
Když jsem po mnoha letech vzal do ruky tento román J. Steinbecka, říkal jsem si, zda na mě zapůsobí stejně silně, jak když jsem ho četl poprvé. Dostala mě hned první kapitola, kde autor popisuje nádherným způsobem vysychající a vyhladovělou farmářskou půdu Oklahomy. Další děj, příběhem rodiny stěhující se za obživou, jejich otřesné cestě za novým životem, je pak už strhující. Opět jsem ji přečetl jedním dechem a s dojetím je doprovázel na jejich strastiplném putování a přemýšlel o nezlomné touze a síle člověka.
Kdysi jsem knihu zakoupila na nějakém dobročinném bazaru. K jejímu přečtení jsem se dostala až letos, po několika letech. Dala mi mnoho a odnesla mě daleko. Děkuji za tu náhodu, která mi ji přinesla do cesty. Steinbeck je vynikající spisovatel.
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány Oklahoma
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kniha Hrozny hněvu je v
| Právě čtených | 34x |
| Přečtených | 1 743x |
| Čtenářské výzvě | 255x |
| Doporučených | 175x |
| Knihotéce | 717x |
| Chystám se číst | 1 032x |
| Chci si koupit | 145x |
| dalších seznamech | 37x |
Hrozny hněvu definitivně patří ke knize, kterou by si měl každý přečíst. Stránky popisující neskutečné útrapy lidí toužící po lepším životě, jsou o to surovější pří představě, že všechno toto se opravdu dělo a přesto se jedná o poměrně zapomenutou kapitolu amerických dějin.