Hrozny hněvu
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30589/bmid_hrozny-hnevu-isJ-30589.jpg
5
1155
200
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
The Grapes of Wrath , 1939
více info...
Přidat komentář
Mimořádný román, demonstrující na příběhu jedné rodiny osudy dalších tisíců drobných zemědělců, vyhnaných v době hospodářské krize z půdy. Celé rodiny se dávají do pohybu a vydávají se s vidinou lepší budoucnosti po slavné road 66 do Kalifornie, kde na ně místo vytoužené práce čeká jen bída, hladomor, ústrky a pohrdání.
Kromě univerzálního motivu sociální nespravedlnosti velmi silně a aktuálně působí i motiv uprchlické krize: ztráta kořenů, nenávist ze strany místních obyvatel, kriminalita, ke které aktéry vede chudoba a hlad.
Přes všudypřítomnou atmosféru bídy a zmaru román skýtá i řadu pozitivních momentů: obdivuhodnou houževnatost některých postav (především maminky Joadové), rodinnou soudržnost, pomoc bližnímu, který je na tom ještě hůře...
Velice silný čtenářský zážitek. Syrové a zároveň neskutečně lidské.
Skvěle napsaná kniha.Americký kapitalismus v praxi.Ponuré,místy až depresivní čtení o nuzném živobytí obyčejných amerických rodin,které chtěly jen normálně žít.První Steinbeck a jsem nadšen.DOPORUČUJI
Musím přiznat, že prvních 150 stran jsem si úplně neužila. Ale jakmile se to ukotvilo u rodiny Joadových, tak to šlo jak na másle.
Silný příběh, s kterým by se daly najít paralely i dnes - například fráze typu ,,My jsme takový, my bychom takhle žít nemohli, ale oni jsou jiní, jim to nevadí.” a mnoho dalšího.
Za přečtení dílo určitě stojí!
Čteno podruhé téměř po čtyřiceti letech a stále je to neskutečně silná ,nezapomenutelná zásadní kniha od Steinbecka. Jen já jsem už jiná a tu tíhu života bídu a utrpení už v knihách snáším hůž než před léty v mých ani ne dvaceti a proto mě při druhé četbě víc bavila Pláň Tortila,Sladký čtvrtek, plechárna nebo nebeské pastviny.Trošku se bojím jak na mě pom letech zapůsobí "Neznámému bohu", která je moje Steinbeckovka nejmilejší ovšem opět beznadějně depresivní.
První knížka od Steinbecka a určitě ne poslední. Jsem nadšená a stale na ni myslím. Hned jsem si našla i film z roku 1940 a ráda se podívám, jak se budou charaktery v mé představě podobat nebo lišit od těch filmových.
Kdykoliv jsem slyšel píseň The Ghost of Tom Joad od Bruce Springsteena, vzpomněl jsem si na jeden ze svých literárních restů, který si nyní mohu po dlouhé době konečně pomyslně odškrtnout.
Od Johna Steinbecka jsem již několik knih četl, takže jsem z autorova stylu psaní neměl strach. Děj Hroznů hněvu není nijak komplikovaný, vypráví o putování chudé farmářské rodiny Joadových za lepším životem během Velké hospodářské krize. Román je napsaný tak barvitě a poutavě, že rodině zkrátka držíte palce a bojíte se, jaká další nepříjemnost se jim na jejich cestě přihodí.
Vždycky jsem si myslel, že hlavním hrdinou románu je Tom Joad. Pro mě jím ale byla máma Joadová. Tak silnou a skvěle napsanou postavu jsem v literatuře dlouho neviděl. V mnohém mi připomínala mou vlastní mámu.
Rozhodně se dá souhlasit s výtkou, že je děj románu poněkud černobílý. Vůbec se nedivím tomu, že se kniha „soudruhům“ tolik líbila a proč u nás byla v minulosti tak často vydávána. Na druhou stranu je třeba uznat, že román měl a stále má svůj literární i společenský přínos a právem patří do zlatého fondu světové literatury. Pulitzerova cena a Nobelova cena za literaturu se nedává jen tak někomu pro nic za nic.
Jestli bylo autorovým záměrem vyvolat ve čtenářích lidskost a soucit, u mě se mu to podařilo.
„Pak Ti budu nablízku v každý tmě. Budu všude – kam se podíváš. Všude tam, kde se povede boj za to, aby chudý mohli jíst, tam budu. Kde bude policajt někoho mlátit, tam budu. Škoda, že to už Casy nebude vědět, budu tam, kde chlapi budou řvát, protože jsou rozvzteklený – budu tam, kde se budou děcka smát, když budou mít hlad a budou vědět, že večeře je na stole. A až budou naše lidi jíst to, co sami vypěstujou, a žít v domech, který stavějí – jo, tam budu.“ (Tom Joad, str. 456).
P.S.: Čteno vydání z roku 1987 v překladu Radoslava Nenadála.
Steinbeckovy postavy jsou skutečně živé, nedokonalé, naprosto lidské. Přesto se mi tato kniha nečetla úplně snadno. Narozdíl od ještě delšího Na východ od ráje jsem měla pocit, že je zbytečně natahovaná a děj se nikam neposouvá.
Nejvíce mi ale na knize vadila černobílost. Chápu snahu autora upozornit na problémy jeho doby, ale lidi se nikdy nedělí na zlé bohaté a chudé dobráky.
Steinbeck z celé situce vykřesal co největší množství emocí mohl - jeho popis jedoucích vozů, bezmoci všech těch lidí, kteří nemají nic kromě svého snu žít důstojně a pracovat za přiměřenou mzdu, bolesti otce, který ví, že nedokáže dát svým dětem nic, protože sám nic nemá, nespravedlnosti a hladu je srdceryvný a dobře napsaný, ale přesto mě to neoslovilo, tak jsem očekávala.
"Todle je má země. Já k ní patřím."
"Domky na červené zemi zůstaly prázdné, a proto byla i země prázdná."
"příčinou je hlad jednotlivcovy duše, hlad po radosti a po troše bezpečnosti, hlad miliónkrát znásobený; příčinou jsou svaly a mozek, které bolestně touží růst, pracovat, tvořit - svaly a mozky miliónkrát znásobené. Krajní a jasná a konečná funkce člověka: svaly toužící po práci, mozky toužící tvořit nad potřebu jednotlivce - to je člověk."
Steinbeck umí skvěle vyprávět a to je doménou této knihy - ze začátku člověku trvá, než se do toho dostane, ale jakmile s postavami začnete žít, tak se od toho nejde odtrhnout. Je to velice depresivní, ale zároveň lidské a je až absurdní, že taková situace skutečně relativně nedávno nastala.
Je to ještě umocněné tím, že vy tak nějak od začátku víte, že to nedopadne dobře. Že se celá rodina do Kalifornie žene za nějakou chimérou, která nemá reálných kontur a všichni nakonec skončí zklamaní a o žebrácké holi.
Líto mi bylo tak nějak všech, ale speciální zmínku si zaslouží Tommy a Casy. Tommy svým způsobem není špatný člověk, ale pouze špatně nastavená společnost ho donutí být vyhnancem. Casy je někým, kdo dělá pouze dobro a nakonec je za to "náležitě odměněn".
Kniha opravdu perfektně vystihuje depresivní pozici dost velkého procenta tehdejší americké společnosti... Rozhodně stojí za to přečíst.
Od Steinbecka jsou "Hrozny hněvu" mojí nejoblíbenější knihou. I když jsem nikdy nezažil chudobu a nikdy nemusel cestovat do jiné části země, abych nemusel živořit, stejně jsem si všechno mohl prožít s hlavními postavami a zažívat s nimi jejich těžkosti, cítit kalifornská vedra a brát si k tělu urážky ostatních lidí. John Steinbeck je perfektní vypravěč, který - dle mého - nejvíce exceluje v tom, že umí perfektně vystihnout dobu a psychologii postav. (Takový americký Dostojevský.) Píše velmi lidsky a citlivě, ale zároveň se nebojí ukázat tuto ošklivou část historie takovou, jaká byla, aby si čtenář udělal dobrý obrázek. Vím, že i když je kniha dlouhá, stejně utekla velmi rychle a moc mě bavila.
Knihu jsem nečetl, jen zmíním komentář mého spolužáka, který ji přečíst musel: Pěkný příběh, ale mohlo to mít tak poloviční rozsah.
Pri tejto knihe si uvedomujem ako často som nas***ý a že by som mohol byť aj menej.
pani Joadová charakterizuje krk, hlavu aj ruky celej rodiny. Takto nejako môžme charakterizovať silnú osobnosť.
Celkovo bol tento príbeh opäť "Steinbeckovsky" ľudský, silný, záživný a majstrovský. Niet čo dodať.
Nádherný a silný příběh! První Steinbeck. A ne poslední. Už mám připraveno Na východ od ráje....
Strhující román a realistická výpověď o dopadech hospodářské krize v USA v 30. letech. Stovky tisíc zoufalých zemědělců, kteří přišli o domov a zdroj obživy, míří do Kalifornie za vidinou světlejších zítřků. Tam jsou bohužel využíváni jen jako podřadný zdroj levné pracovní síly a nuznost výdělku je uvrtává do ještě větší bídy a hladu. Rodina Joadů se také vydává na západ a jejich houževnatost a odhodlání přestát všechny útrapy je obdivuhodná. Nejvíce mi bylo líto malých dětí a vlastně i dospělých. Dřít se od rána do večera a přesto cítit bezmoc sebe a své potomky uživit. Historie to není zase tolik vzdálená, o což je tohle sdělení více zneklidňující.
Surový pohled na kus americké historie ( ale nejen americké ), kdy bohaté kasty dřeli lidi z kůže pro vyšší zisky (.
.. a raději broskve hnily a hrozny kvasily na keřích, než by platili vyšší mzdu... ) o bídě a bezmoci, když práci nešlo najít a děti umíraly hlady ( ... chudákovi nikdo nepomůže, jedině zase chudák....) i o tom, že svoboda je svobodou jen pro někoho (... svobody máte jenom tolik, kolik si ji můžete koupit...)
Literárně je to těžké čtení, nářečí chudých může někomu dost vadit ve čtení ( já si ho později rovnou překládal, páč mi vadil ) a některé pasáže, obzvláště ke konci knihy jsou až zbytečně zdlouhavé a únavné, ale jako celek a z historického hlediska, je to určitě cenná kniha.
Výborná kniha, která má zajímavý styl, kdy na nespisovný jazyk si musíte zvyknout, ale rychle pochopíte, proč autor a překladatel použili tento styl a jak výborně to kreslí atmosféru prostředí. Skvělá knížka co se týká sdělení, nebo výpovědi o době, ale hlavně výpovědi o nás lidech. O lidské touze jít dál, o lidské naději, že bude líp, o lidské odolnosti snést tolik ran a zkoušek. Je to mistrovský kousek a stojí za přečtení a označení klasika.
Začátkem se musíte prokousat, zvyknout si na styl a slova. Už tam jsem si říkala, že to bude průšvih, že se ti lidé ženou za vidinou. To jsem je ještě neměla pod kůží a nefandila jim. Ale časem už jsem byla na jejich straně a nakonec jsem ocenila i nespisovný jazyk, který je udělal skutečnými. Nezapomenutelná kniha.
Tato kniha je Legenda sama o sobě. Má úžasnou minulost, byla zakázána v Kalifornii, měla obrovský úspěch, rekordní prodeje, díky ní Eleanor Rooseveltová iniciovala nápravu situace a zavedení minimální mzdy. Steinbeck geniální spisovatel jako by byl bůh a stvořil živé lidi. Takové, pro které čtenář dýchá a má o ně strach. Je otázka, když bůh je krutý, tak jestli bude ke svým hrdinům krutý i spisovatel? Já se bála a doufala, že to dobře dopadne…
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány Oklahoma
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kniha Hrozny hněvu je v
| Právě čtených | 34x |
| Přečtených | 1 743x |
| Čtenářské výzvě | 255x |
| Doporučených | 175x |
| Knihotéce | 717x |
| Chystám se číst | 1 032x |
| Chci si koupit | 145x |
| dalších seznamech | 37x |
Silny socialni roman. V dnesnich dnech nepredstavitelne. Mame se naprosto skvele! Tohle by si meli precist vsichni neprizpusobivi, co pobiraji hromadu davek a zijou si lepe nez lide, kteri cely zivot pracuji. Drive by pochcipali hlady... Rodiny Joadu mi bylo moc lito. Pral bych ji pekny zivot, o kterem snili.