Hovory k sobě
Marcus Aurelius
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168558/bmid_hovory-k-sobe-lQu-168558.jpg
4
491
491
Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají.... celý text
Přidat komentář
Lze číst pořád dokola a neustále bude o čem přemýšlet.
..... a třeba dosáhnete stoického klidu :o)
Kdyby se každý panovník uměl obracet do sebe a svých myšlenek jako Marcus Aurelius, žilo by se nám lépe.
Soubor osobních poznámek a úvah, silně ovlivněných stoickou filozofií, kterými se Marcus Aurelius zabýval. Filozofie byla totiž také určitou praxí, způsobem vedení života, a to tak, aby tento život byl co nejlepší. Hovory k sobě pak mohou být určitým duchovním cvičením autora. Sděluje myšlenky, která jsou aktuální i po téměř dvou tisících letech.
Štítky knihy
antika starověk morálka Marcus Aurelius, císař, 121-180 starověká filozofie stoicismus
Autorovy další knížky
| 1999 |  Hovory k sobě |
| 1973 | O vlastním osudu |
| 1908 | Myšlenky císaře Marka Aurelia |
| 2020 | Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi |
Naprosto geniální kniha a geniální myšlenky. Marcus Aurelius je docela pragmatik. Neříká ani, že nemá smysl nic, ale ani se nesnaží si namlouvat, co všechno smysl má. Popírá smysl honění se za "věčnou" slávou apod. Co má v životě smysl, je život v souladu s "vesmírnou přírodou" a konání veřejně prospěšných skutků (nebo tak nějak to bylo formulováno). Také mě zaujala myšlenka, že je úplně jedno, jestli žijeme 10, 100 nebo 1000 let, jelikož žijeme vždy jen v jednom okamžiku a smrtí o tento okamžik zkrátka přijdeme. Nežijeme totiž v naší minulosti nebo budoucností, ale jen a právě jedním okamžikem. --- Myslím, že pokud bychom se Markovým "návodem" řídili, život by se skutečně dal prožít radostně a šťastně.