Hostující profesoři

Dohužel jsem nedočetl tento jakoby humoristický román, snad je to tím, že jsem se nedokázal vcítit do děje vysokoškolských profesorů na amerických univerzitách. Škoda, předchozí román tohoto autora - Den zkázy v britském muzeu se mi líbil

23.03.2017

Napsané dobře, ale z mého pohledu jsem vtipnost musela hledat, jak jehlu v kupce sena. Nijak zvlášť velký dojem na mě autor svým dílem neudělal. Ale uvědomuji si, že napsat humornou knihu je dost oříšek. Neb každý má smysl pro humor úplně jiný.
Moje největší favoritka byla Desirée Zappová.

04.10.2016

Klasika. Jakýsi dvojživotopis, který se postupně začíná provazovat, až se prováže tak moc, že už to ani víc nejde. Pro mě nejlepší pasáž jsou kapitoly v dopisech a novinových článcích - to jsem se opravdu válel smíchy. Kniha je krásnou ukázkou atmosféry šedesátek s univerzitními protesty, bouřemi, večírky apod. I na dnešní dobu velice příjemná a záležitost, která na kvalitě nijak neztrácí.

19.06.2016

Nejde sice o světově významné dílo, ale bezpochyby přinejmenším o řemeslně zručně napsaný a vtipný román - literární teoretik dokázal své know-how umně překlopit i do literární praxe. To vše ve zdařilém překladu Antonína Přidala.

12.06.2016

Jednoduše bomba ;o) (I mimo záchodky ... ;))

24.01.2016

angl.350. Jane Austenová a teorie prózy. Prof. Morris Zapp. Seminář pro postgraduál. Omezený zápis.
Většinou dobrý ohlas. Z dotazníků plyne, že Zapp je ješitný, jízlivý a při zkouškách zákeřný, ale umí strhnout a zapálit. Jeden z dotázaných říká: "Udělal z Austenky odvaz." Jen pro výborné studenty.

24.11.2015

Když jsem si knihu půjčovala, těšila jsem se, že dostojí svému žánru: že se pobavím, zasměju, že bude produkovat humor. Ejhle! Forma zvítězila nad obsahem a jedno pousmání mi nestačí.

21.03.2015

Pamatuji si, že nám náš poněkud senilní profesor češtiny na gymnáziu zmiňoval Davida Lodge jako typický příklad současného humoristického románu. Ten starý paprika to měl ovšem asi nějaké popletené, protože můžeme brát román Hostující profesoři jako současný pouze s rezervou dobrého půlstoletí (Lodge zpracovává vlastní zážitky z výměnného pobytu, který se udál v 60. letech) a humoristický teprve není, neboť mi přišlo, že těch několik málo pasáží, při kterých jsem se lehce pousmál, skutečně nečiní knihu nějakým manifestem humoru. Komičnost, o kterou se Lodge usilovně snaží, je odsouzena k záhubě jednak její mizernou kvalitou, a jednak autorovou neschopností udržet koncept narace. O skutečně humorný román by mohlo jít tehdy, pakliže by se příběh odvíjel dále v duchu, v jakém byl započat a těžil by hlavně z konfrontace arogantního Američana s konzervativním prostředním staré dobré Anglie na jedné straně a na straně druhé ze střetu uťáplého Angličana s otevřeným a kosmopolitním duchem americké univerzity. Jakkoliv se to zdá bizarní, ve škole stráví obě postavy minimum času a místo toho se věnují nějakým naprosto neuvěřitelným milostným eskapádám. K těm je ostatně autor násilně svede zjevně jen proto, aby mohl v závěru knihy realizovat svou dlouho chystanou změnu formátu - román se přetaví do podoby filmového scénáře. Kniha, která se takto začně rozpadat už někdy ve své polovině, kdy autor únavným způsobem román pozmění do nudné korespondenční podoby, je navíc rozmělněn podrobným líčením kvašení v americké společnosti v 60. letech, projevující se (dost zbytečně) také v podobě nepokojů a demonstrací v dění na univerzitě. Kdo někdy poznal, z jakých bohatých studnic může čerpat akademický humor, musí být Hostujícími profesory poněkud zklamán.

20.02.2015

Z prvých stránok knihy som mal zlý pocit. Vyvalil sa na mňa zložitý text plný metafor a rozvíjajúcich sa obrazov. Štýl sa však postupne zjednodušil a nastúpila fáza až tak uveriteľných absurdností, že som sa začal smiať na vlastnej pomalosti. Totižto knižku som si prečítal na doporučenie. Mal som sa váľať od smiechu, no tak sa nestalo (ale nemrzí ma to). Pretože dej je súčasne veľmi napätý, otvorený, inteligentný, pritiahnutý za vlasy, komický, málo uveritelný (v zmysle - určite nejde o skutočný príbeh), myšlienkovo zcela obsažny, miestami až znepokojujúci a psychologicky prepracovaný. Od stredu knižky už dej ožíva rovno pred očami a dostáva riadne napäťové grády. Šmrncnuté atmosférou 60-tých rokov má dielo takú komickú dokumentárnu hodnotu. Obaja hlavný hrdinovia, profesori anglickej literatúry, mi boli sympatický, hlavne preto že kniha zachytáva obdobie ich osobnostných zmien na nových pôsobiskách, ktoré si na pol roka vymenili. V kapitole DOPISOVÁNI je zrejmé že tieto zmeny vnímajú len ich blízky (manželky), zatiaľ čo ich nové okolie ich nedokáže povšimnúť a tak dochádza k sérií dohadov a nedorozumení. Aj z tohto vyplýva o aký prepracovaný román ide. Autor verne (neviem či pravdivo) zobrazuje šváry akademického zboru ako v USA tak v U.K. Prostredie akademickej pôdy ma najskôr moc nepriťahovalo, ale kedže výuka literatúry sa diala nielen v deji (na univerzitách v Papridgi a Euforite)ale bola prestúpená celým románom, začalo ma to viac a viac fascinovať. Napr: Ako tvrdí jeden z hlavných hrdinov Zapp, a tým pádom aj autor "román je systém uzavretý a život systém otvorený". Toto platí pre knihu dokonale. Postavy sa v nej osudovo až neverne preplietajú, ale o to väčšia psina to potom je. V kapitole ČÍTANIE sa mi páčilo premostenie deja a dokreslenie atmosféry doby formou novinových a iných písomností (troška chybné sa mi zdalo že zdroj článku bol uvedený vždy až na konci odseku a nie na jeho začiatku). Predposledná kapitola s názvom VÝMENA je pre mňa naj dramatickejšia, a kedže ako sa v románe dočítame, troška retrospektívi nezaškodí, tak sa v nej aj bude diať. A diať sa to bude skutočne brilantným spôsobom. zaujímavý je celou knihou prepletený motív s odbornou publikáciou pre začínajúcich spisovateľov, ktorú si druhý z hlavných postáv Swallov nechal od svojej manželky poslať na Euforitu. Sú z nej citované pasáže ktoré sú následne aplikované priamo v deji. Nie však okato, ale úplne prirodzene. Samotná kniha ale nieje fiktívnou literatúrou v literatúre, ale o skutočné dielo rovnomenného autora HOSTUJÍCICH PROFESOROV. Naopak trocha klicheovité sa mi zdali odkazy na veľké diela anglickej literatúry. Vety typu - a vtedy Phillip pochopil prečo sa v tom a tom diele udialo toto a toto a neudialo sa tamto, by ma vcelku iritovali nebyť však zakončené zaujímavou myšlienkou. Začiatok poslednej zo šiestich kapitol (každá je osobitá), bol pre mňa písaný zbytočne experimentálnou formou, no neskôr prekvitne do (asi) klasického libreta, ktoré mi vyhovovalo viac, a koniec koncov autor sám najlepšie vie ako napísať "koniec". Koniec s jednoduchými myšlienkami, ktoré sa v kontexte s dejom stávajú (niečo ako) hlboké. P.S. - ospravedlňujem sa za dĺžku komentu.

01.02.2015

Nevím o čem psát dřív -úžasná a vtipná sonda do britského a amerického akademického prostředí, zápletka v ve vztazích ve stylu Milostných rosad Ronalda Dahla, část psaná epistolarni formou, část jako scénář... Několikrát jsem zazila takový ten pocit napětí, jak se celá situace vyvine. Zappuv let ve společnosti 150 budoucích klientek potratove kliniky mi přišel možná až moc drsný, ale díky tomu se objevila na scéně postava Mary.

30.01.2015

Pohodová a hlavně neskutečně zábavná kniha! O komické situace nebo autorovy zajímavé nápady zde opravdu není nouze. Koho zajímá prostředí šedesátých let a tehdejší ''univerzitní nálada'', bude navíc ještě o stupeň více spokojen. Kromě skvělého humoru a dobové atmosféry děj nabízí i spoustu postřehů týkajících se lidské povahy, respektive různých temperamentů či způsobů života (ať už jde třeba o rozdíly mezi americkou a britskou mentalitou, mužským a ženským pohledem na svět nebo různorodostí mezi jedinci ''stejného pohlaví''). Z mého pohledu naprostá spokojenost a v budoucnu se jistě k ''Profesorům'' ještě (ne)jednou vrátím.

26.11.2014

Jedna z nejvtipnějších knih, které jsem četla. Už řadu let se k ní vracím, stačí, když si přečtu jednu dvě pasáže a den je hned lepší :) Obzvlášť doporučuji studentům literatury. Skvělá konfrontace britského a amerického přístupu ke studiu (ani bych se nedivila, kdyby byl svým způsobem stále aktuální :)) a životního stylu vůbec. Autor využívá všech možných literárních forem (mj. drama nebo epistolární román), stejně tak jako románových klišé, která láskyplně paroduje. Dělá si legraci ze všeho - od britského počasí přes americkou rádobyuvolněnost až po Jane Austenovou... Výborné.

03.11.2014

Nevím přesně proč, ale kniha mě moc nezaujala. Postavy mě nebavily, děj byl v podstatě zanedbatelný, konec podivný (ale to už mě moc nepřekvapilo). Nejspíš jsem měla přehnané očekávání, co se humoru týče... Je mi líto, příběh i doba mi přišly hodně vzdálené.

29.10.2014

Super. Mnohokrát jsem se nasmála, například u dopisů jsem se musela smát nahlas i v metru. Pro mě skvělá kniha a jistě si od autora přečtu i jiné.

02.05.2014

Výborně napsaný humorný román, který ukazuje rozdíly mezi Británií a Spojenými státy. Čtení nejen na pláž.

06.02.2014

Anglie očima nekonvenčního amerického profesora, Amerika očima velice konvenčního anglického profesora a přece, pán nepán, konvence nekonvence, v jednom hotelu se nakonec všichni sejdem... Jsou knihy a příběhy, které vyžadují konec uzavřený. A jsou takové, a je jich méně, které vyžadují jiný - jaký? To si zjistěte sami.

01.09.2013

Přečetl jsem už podruhé, ne-li potřetí, pořád se mi to líbí. Vtipné, inteligentní.

08.08.2013

Četla jsem před lety a teď už si vlastně jen stěží vybavím, o čem že to bylo. Ale ten závěr, tak ten si teda pamatuju dodnes! ;-)

26.10.2012

Výborné počtení, skvěle a velmi vtipně napsané. Užívala jsem si změny stylu psaní románu s každou kapitolou a otevřený závěr mě kupodivu vůbec nepobouřil, snad se mi zdál dokonce vhodný. Nemám prostě žádné výtky.
Zkrátka úžasná kniha, kterou určitě doplním svou knihovničku a v budoucnu se k ní ráda vrátím.