Horečka
Václav Hrabě
Jediný prozaický text, který se zachoval v pozůstalosti básníka (1940-1965) považovaného za nejvýznamnějšího českého představitele "beat generation". Novela, která dodnes neztratila nic ze své jemné melancholie, jazzového rytmu a neobyčejně svěží živosti. Další vydání s černobílými fotografiemi Igora Malijevského vychází ve stejném formátu jako Hrabětovo Blues.... celý text
Přidat komentář
V roce 1965 jsme přišli nejenom o skvělého básníka, ale i o nadějného spisovatele. Tato povídka byla vlastně skoro o ničem, jen útržek ze všedního života mladých lidí. Ovšem ten styl, atmosféra, kterou dokáže vykouzlit jen Hrabě a ty nádherné věty mi naháněly slzy do očí( Za Vltavou tiše krvácelo slunce nabodnuté na petřínských věžích..).Z téhle krátké povídky jsem si zapsala víc citátů a úryvků než z kterékoli tlusté bichle.
"Na Hradčanech tloukla půlnoc. Městské nebe je vždycky smutné. A vrzání tramvají může někdy připomínat hudbu, ale někdy jízlivý smích. Ve Slávii počítají tržbu a řeka je černá, jako to ráno, kdy jsi se probudil a věděl, že ona už nepřijde."
"Nahmatal ve tmě její ramena a přitáhl ji k sobě. Měla rty suché a popraskané jako po horečce.(Tak dlouho jsem tu nebyl a jsi stejná. Poznám tě potmě. Jsem s tebou moc šťastnej a nevím, co budu dělat, až mě jednou opustíš.) "
Mládí je pořád stejné, mění se jen kulisy..
Štítky knihy
Praha česká literatura dospívání maturita české povídky české novely
Autorovy další knížky
| 1995 |  Blues: Blues pro bláznivou holku |
| 1994 | Horečka |
| 1969 | Stop-time |
| 1977 | Blues v modré a bílé |
| 1985 | Černé nebe nad městem |
Kniha Horečka je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 484x |
| Čtenářské výzvě | 37x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 88x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 2x |
Je to moc milá věc.