Vlk

02.10.2022

(SPOILER) Píše se rok 2001. Novopečený šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Holger Munch má za úkol vyřešit vraždu dvou jedenáctiletých chlapců. Nedostatek důkazů ho přivede na nápad angažovat talentovanou studentku policejní akademie Miu Krügerovou. Ani s pomocí její intuice se však nevyhnou všem falešným stopám, které jim zanechává pomatený vrah posedlý vizuální dokonalostí. Podaří se nakonec dopadnout muže, jenž má hrůzné činy na svědomí?

Takto zní anotace. Ale kniha na mě působila úplně jinak. Hodně prostoru se věnovalo chlapcům a jejich rodinám, Mie, Holgerovi (ikdyž ne po soukromé stránce) a taky Frederikovi. Ten mi byl sympatický hned. Ikdyž jsem nejdříve sázela na to, že ta žena je žena Holgera. Přivedla mě na to zmínka o tom, že není často doma a jak se o něj stará. Ale když se pak potkal s paní učitelkou, přála jsem mu, aby k sobě našli cestu.
Druhá moje falešná stopa vedla k tomu psychologovi. Už jsem viděla Miu mrtvou a nakonec ne. Jen teda klobouček před tím, jak si dokázal všechno zjistit a tak ji docela dobře obelstít. Fascinující je, že samotný vrah dostal prakticky nejmíň, ze všech’těch, co se toho účastnili.
Nějak mi v příběhu ovšem neseděla holčička s dědečkem. Pochopila jsem, proč ji tam dal, ale nechápu, proč dostali tolik prostoru. Jestli si autor chtěl do knihy trošku propašovat názory jeho nebo někoho jiného na dnešní dobu, jak jsme jako civilizace úplně skončili a je potřeba se na Nový věk připravit tím, že dítě odřízneme od okolního světa…Na druhou stranu, že má holčička dovednosti a znalosti, to všechna čest. To zas bylo zajímavý.
Samotná Mia je kapitola sama pro sebe. Její sestra je kdovíkde, rodiče a rodina jásají, že má práci a dostává od babičky byt na zvučné adrese, to je jako oživení příběhu určitě fajn, nicméně mě to opět přivedlo na takovou myšlenku, že autor napsal příběh. Chlapci, vraždy, králík, liška….Dobře. Ale protože by takto byla kniha hrozně hubená (ostatní jsou tenčí), tak tam nasadil další problémy, čímž oddaluje samotný konec, na druhou stranu ale rozplítá tolik osudů a tolik se toho děje, že jsem se místy ztratila. Jak jsem svižně obracela stránky, protože samotné vyšetřování probíhalo zajímavě.
Jako perqel chápu, že bylo potřeba vše vyjasnit, dovyprávět…Ale dát tu sestru na poslední stránku…Jestli on si tím pan Bjork nepřipravoval půdu pro něco dalšího. Nebo mě chtěl zkrátka naštvat a dal tam zas otevřenej konec.
V knihovně mě čeká ještě Sova, Clona i V lese visí anděl a já si je samozřejmě přečtu, protože chci vědět co ajak. A od začátku.
Z te lepsi stranky ale chválím za zajímavé pasáže, něco jsem se dozvěděla a místy jsem byla napnutá jak struna.
Asi bych u téhle knihy sáhla po přečtení. Čas to zahozený určitě nebude :)

30.09.2022

Na Vlka jsem se opravdu těšila. Pan autor je moje srdeční záležitost. Jeho kniha, V lese visí anděl, mě přivedla ke čtení detektivek a thrillerů. Po Cloně jsem netrpělivě vyhlížela, kdy pan autor napíše další díl této série. Konečně jsem se dočkala a jedná se dokonce o prequel. Musím říct, že já z dalšího dílu rozhodně zklamaná nebyla. S napětím jsem četla až do poslední stránky a vyčkávala, co z toho bude. V příběhu se nachází více dějových linií a každá z nich mě něčím zaujala. Samozřejmě do sebe nakonec vše krásně zapadlo a člověk byl v mnoha ohledech překvapený. Pan autor prostě umí a mě jeho knihy asi nikdy neomrzí.

Opět se setkáváme s Holgerem Munchem a Miou Krügerovou. Píše se rok 2001 a Mia ještě studuje na policejní akademii. Po školním testu se ukáže, že je Mia velmi nadanou žákyní. Díky tomu se dostane do týmu Holgera Muncha a začíná její první případ. Na poli jsou nalezeni dva mrtví jedenáctiletí chlapci. Co se jim stalo? Kdo má takový hrůzný čin na svědomí? A jak si Mia povede u svého prvního případu? 

Knihu musím opět doporučit a milovníkům detektivek obzvlášť. Můžete ji číst i bez předchozích dílů, vzhledem k tomu, že se jedná o prequel. Já mám styl pana autora ráda a záleží, jak Vám sedne. Minimálně stojí za vyzkoušení.

24.09.2022

Narozdíl od předchozích komentářů musím říct, že mně se kniha líbila. Více dějových linií se na konci propojí v rozuzlení případu, orientovat se v ději a postavách zde podle mě není problém, každá má svoji roli, třeba sebemenší. Jako vraha jsem tipovala někoho jiného. Jediné, co mi nesedělo byl konec - ten je podivně uspěchaný a soustředí se na dějové linie okolo Mii, Frederika a holčičky z lesní chaty, místo vysvětlení motivace vraha a co vlastně stálo za tím, že začal s vražděním.

Na túto knihu som sa tešila, keďže mam prečítane všetky autorove knihy.Je pravda, že najviac ma uchvatila prvá ( V lese visi andel) a všetky ďalšie mali už, u mňa, klesajúcu tendenciu.Ale, že Vlk klesne až na samé dno, tak to som ani v tom najhoršom sne nepredpokladala.Nechápem, čo sa autorovi porobilo ( alebo žeby mne?), ale absolutne som sa v tejto knihe stracala.Chviľami, keď už sa zdalo že dej ako-tak plynie to autor uviedol do takého absurda, že som nepochopila ani súvislosti, ani kde som, kde je sever ani nič! Takže cca v polke knihy som to vzdala, adieu Vlk, nebudem strácať čas s knihami, ktoré nestoja ani za fajku dymu.Radsej nehodnotim, ale autor by sa mohol kapinku spamätať.Inak ho vyradim z repertoáru.Ešte mu najbližšie dám jednu šancu a uvidím, lebo zas písať dokáže.