Denní hlídka
Sergej Lukjaněnko , Vladimir Vasiljev
Druhý díl fantasy pentalogie Sergeje Lukjaněnka. Ani na okamžik neustávající boj mezi silami Světla a Tmy – takový je její hlavní motiv. Souboj stoupenců Světla a Tmy pokračuje. Znovu se setkáváme s oběma hlavními protihráči - Geserem a Zavulonem - i s jejich družinami. Boj mezi Dobrem a Zlem, mezi Světlými a Temnými, nekončí... Do tohoto boje zasahuje Inkvizice, jejímž úkolem je střežit křehkou rovnováhu. Se světlým mágem Igorem se dostáváme před její tribunál, sídlící ve starobylém domě na Vyšehradě v Praze... Tři romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla. Na problematickou regulérnost tohoto zápasu dohlížejí protagonisté z Noční hlídky, reprezentující Světlo, a Denní hlídky, která naopak ochraňuje zájmy Tmy. Hrdiny těchto tří próz jsou Jiní – bývalí lidé, v nichž obě soupeřící strany rozpoznaly nadpřirozené schopnosti a snaží se je získat na svou stranu… Po světě se tato trilogie proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmu, který byl natočen podle prvního dílu Noční hlídka, a co je pro Čechy zvláště zajímavé, byl natočen v Praze. Příznivci tohoto žánru si tedy jistě přijdou na své.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2012
,
Argo
, Triton
Originální název:
Дневной Дозор (Dněvnoj dozor) , 2004
více info...
Přidat komentář
První dva příběhy vcelku slabší, ale třetí zachránil. Každopádně proti Noční hlídce lepší čtivost.
Zkuste nemít rádi Denní hlídku, když tam na každém kroku vychvalují české pivo a dokonce ho falšují! Pohled do tmy přináší pouze Alice, zbytek postav je spíše šedých. Máme tu spoustu jednorázových postav, z nichž Vitalij je nejzajímavější. Ke konci příběhu dává smysli i to, proč se nechová jako typický představitel Denní hlídky.
Na jednu stranu se mi to líbilo víc než Noční hlídka, na druhou jsou tam však chyby (jednou je postava druhé kategorie, o pár stránek dále zase třetí apod.)
Po druhém čtení musím snížit hodnocení, protože mi tento díl dal méně než díly jiné.
Oproti prvnímu dílu je zde zřetelný vzestup kvality. Myšlenkové pochody postav a důvody, proč konají to či ono, jsou jasné a pochopitelné, rozhovory se oprostily od pasáží, které nedávají smysl. Možná je to lepším překladem či pečlivější korekturou, těžko říct. Celek pak působí kompaktně, příběhy jsou vydařené (byť ten první se svým pojetím trochu vymyká, ale neměl jsem s tím problém) a provázané mezi sebou. Knihu tak lze určitě pochválit a doporučit - 65%.
Z Denní hlídky mám přibližně stejné pocity jako z Noční, pěkně čtivé a zábavné, druhý příběh zase trošku slabší (aspoň pro mě). První se mi líbil, i když do tohohle žánru se tak úplně nehodí. Zato třetím jsem byla nadšená, už se těším na Šerou.
Čistokrevné 4 hvězdičky.
[105/11] Nízká kvalita druhého dílu spočívá nejspíše v tom, že Vladimir Nikolajevič Vasiljev je vcelku podprůměrný autor, což nám sólově dokazuje v ‘Temné hlídce‘, která je všeobecně brána jako nejhorší část celé série. Má jiný styl, takový méně čtiví a více laciný a i na fantastiku poměrně dosti podprůměrný. Ale je tu i další věc… ‘Denní hlídka‘ nám má tak trochu zlidštit tmu vznášející se okolo hlaviček Temných, ale protože hlavní linie se týká Antona a Světlany, autoři to odbyli, Lukjaněnko předal ve větší míře otěže Vasiljevovi a ten to nezvládl. Alespoň ne s grácií.
Trošku mě mrzí jedna věc. Temní se neustále kasají s tím, jak jsou Světlí slabí, protože je omezuje náklonnost k lidem a povinnost je ochraňovat za každou cenu, ale i když opravdu vyhrají a Noční hlídce to nandají, stejně mám takový pocit, že vlastně nevyhráli, že všechny ty chmury, prokletí a všeničící karabáče jsou jen taková nepropracovaná parodie na „dark style“ a chvástačská póza, která spíše tyhle nebezpečné vědmy a černé mágy zesměšňuje. Když Světlí poruší konečně nějaké pravidlo, tak Temní skučí, jaká je to nespravedlnost a že oni sami pravidla neporušují a tady to právě nechápu… jistě, jsou úlisní, prohnaní a kdo ví co, ale proč tedy také neudělají akční kulišárnu? Místo toho jen intrikují, což by se hodilo v případě, že by je vedla žena, ale v čele přeci jen má stát mocný Zavulon a ten se spíše schovává než aby něco dělal. Působí na mě jako takový malý klučík, který se umí obnažovat jedině v šeru.
Vím, že další díl je o hodně lepší, ale ani to mi nezabrání hodnotit tak, jak hodnotím. Mám tu sérii opravdu ráda, ale jsem spravedlivá a nebojím se přiznat, že to není to nejlepší ve vesmíru. Je to působivě sestavený svět ve světě, který dokáže vtáhnout člověka až do hlubin prostoru, ale i tak to má svá slabá místa. Třeba poměrně zbabělé odstraňování postav, se kterými si autoři dále nevědí rady a nebo které jim nějakým prazvláštním způsobem překáží. Vlastně by mi to ani nevadilo, kdyby si k nim člověk dokázal vybudovat vztah a když by na ně přišel čas, mrzelo by to a možná i zabolelo, ale protože to jsou postavy vedlejší a přílišně se jim věnovat nedá, není to tak dramatické, i když jim je přikládána velká moc a síla hýbat dalšími událostmi.
Celkově se mi nikdy ‘Denní hlídka‘ zrovna nezamlouvala a možná to je i tím výběrem tahounů jednotlivých příběhů. Co je mi do nějaké protivné vědmičky s roztaženýma nohama, která sice byla několikrát aktérkou zvratu, ale vždy to udělala špatně, co je mi do chlápka z Ukrajiny, který si nic nepamatuje a co je mi do nějakých bratrů v triku. Jednu funkci ovšem tato kniha plnohodnotně splňuje a to je rozvoj tajemného světa. Člověk se podívá i jinam, poprvé hlouběji zaregistruje to, že si autor ze svých postav nevytvořil supermoskvany, ale že existují i jiní Jiní a ne jen jedna země, jeden stát a jedni jediní hrdinové, kteří mají ZASE zachránit svět.
konecne prostredie betonovych socikovskych dzungli..aspon sa mi to lahsie predstavovalo a tym pridalo uveritelnosti :D a to som si po nocnej hovorila, ze to lepsie asi uz nebude...denna prekvapila :)
Mě se kniha, líbila. Jako celek nic bych z ní nevynechala. Líbil se mi hlavně pohled na druhou stranu. Jen mi bylo líto dění u soudu...
Zde mne znechutil a ani nevím proč hned prdní příběh. Knihu jsem zahodila a vzteky jsem nebyla schopná ji nějakou dobu vzít do rukou...
Ale příběh Vitalije Rogozy, zrcadla byl...velice zajímavý. A ti bratři Reginové! Jak to bylo sladké!
Kniha je velice čtivá a dál rozvíjí a ukazuje tu Jinou část Moskvy a její Jiné v jiném světle...
Štítky knihy
zlo Rusko Moskva nadpřirozené bytosti čarodějové dobro městská (urban) fantasy
Kniha Denní hlídka je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 1 222x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 66x |
| Knihotéce | 346x |
| Chystám se číst | 91x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 6x |
Denní hlídka podle očekávání navazuje chronologicky na děj prvního dílu, nicméně z pohledu Temných (vlastně taky podle očekávání :-)) A pro mě je to zpočátku docela problém, protože s Antonem, hrdinou Noční hlídky, i přes určitou relativizaci dobra a zla (a možná právě proto) jsem byla schopná se sžít. Sobecká Alice tolik sympatií rozhodně nevzbuzuje. a přesto nakonec prokáže odvahu a schopnost milovat a dokonce překročit vlastní stín, což se v první části o bílém mágovi říct nedá. Celkově je první ze třech příběhů, které tvoří páteř Denní hlídky, trochu slabší, akce nic moc, řada úvah, tušíme, že se rozehrává větší zápletka, ale nedohlédneme konce. Druhá část je oproti tomu plná akce a napětí, když jdeme s hrdinou po cestě, kde ani on nezná další krok. Skvělý nápad a strhující čtení. Poslední díl svádí dohromady všechny známé hrdiny a nabízí vygradování. Denní hlídka je opět výborně napsaná a díky postupnému zvyšování napětí i velmi čtivá. Těším se na další díl!