Hlava XXII

02.06.2015

Curzio Malaparte má ve své knize Kůže zcela identické scény a myslím, že byla Kůže napsána o něco dřív, než Hlava XXII ...Tak nevím :-( ...Ale jinak je to skvělá knížka.

27.05.2015

Celá kniha je tak absurdní, že občas nevěříte vlastním očím co to čtete. Dost lidí asi odradí to, že se u ní mozek hodně nadře. Pro mě rozdodně jedna z nej knih, co jsem četl. Malá rada pro ty co se raději podívají na film: První si přečtěte knihu, film pak lépe pochopíte a užijete si ho.

15.05.2015

Tuhle knihu jsem četla asi na třikrát, vždy asi po 30-40 ti stránkách mě další čtení totálně odradilo.Pak mi někdo řekl, hele vydrž prvních XX stránek a uvidíš. A viděla jsem, četla jsem a zjistila jsem jak moc je tahle knížka skvělá!!!!!A ráda se k ní po delší době vracím!
Skvěle napsaná, skvělý humor, který bohužel není vzdálený realitě...!!
Pokud máte rádi seriál M*A*S*H, myslím, že i tuhle knihu si zamilujete:)
Opravdu doporučuji

08.05.2015

...'Hlava XXII je výborný protiválečný román plný satiry a tragikomických situací... 'souhlasím s tím, 'že v dnešní době je potřeba dát této knize prostor, 'protože se ze začátku opravdu nečte lehce a hlavně většina čtenářů možná není úplně naladěna na styl Hellerova nečekaně převráceného absurdního humoru... 'kdo čeká přímočarý děj, 'může být dost rozladěný... 'postav a jejich charakterů je mnoho, 'jsou vykresleny výstředně, 'trefně a vtipně, 'ale v ději se často objevují nahodile a na přeskáčku, 'takže čtenář musí být hodně bdělý... 'sám Yossarian je postava nehrdinská, 'ale postupem času s ním začnete sympatizovat, 'díky jeho údělu a vžití se do jeho situace, 'jako člověka nedobrovolně nuceného bránit svou vlast a řídit se mnohdy nesmyslnými rozkazy hloupých egoistických nadřízených (plukovník Cathcart, 'podplukovník Korn, 'generálové Dreedle a Peckem)... 'kniha je plná komických a absurdních situací, 'jako třeba Yossarianovo povýšení na kapitána, 'posunutí bojové linie na mapě, 'propracovaný obchodní systém provianťáka Mila Minderbindera, 'kaplanova marná snaha pomoci ve věci neustále se zvyšující hranice počtu povinných náletů, 'legrační smrt doktora Daneeky v letadle, 've kterém letěl pouze papírově, 'nebo stejně tak absurdní přijímání návštěv v kanceláři Majora Majora, 'pouze tehdy, 'není-li přítomen... 'knihu hodnotím velmi kladně a určitě se k ní opět někdy vrátím...'

to , že je to pravda a nie výmysel - to zistíš až na povinnej vojenskej službe. naozaj dobrá kniha.

15.04.2015

Krásně psaný soubor Yossarianových příhod u americké armády, obsahující geniální, vtipné situace i věrohodné vážné chvíle. Heller se dokázal podívat na reálné situace satirickým pohledem a vytvořil válečného hrdinu, který se vůbec nepodobá postavám ze stejného literárního žánru. Yossarian není ten typ hrdiny, který by chtěl za záchranu ostatních položit život - právě naopak, jeho vzdor proti autoritám a oprávněná obava ze smrti z něj činí jednoho z nejlepších literárních hrdinů. Scéna vojenského soudu s Clevingerem se mi navždy vryla do paměti.

01.04.2015

Lepšie sa o tejto knihe rozpráva a učí, než sa číta. Náročný štýl písania, ale hlboká a poučná myšlienka.

26.03.2015

Trochu z nášho Švejka, trochu z Remarquea (a trochu ako zo seriálu M.A.S.H) a trochu zo samotného Hellera. Satirický a zamysleniahodný mix príbehov o vojne a z prostredia vojny, ktorý prináša človeku jednak nespravodlivú a na hlavu postavenú stránku vojny a na druhej strane vtipné momenty zo života vojakov na bohom zabudnutom, malom talianskom ostrove.

26.02.2015

Tato kniha obsahuje vsetko, co potrebuje chlap vediet o zivote (komplexnejsie je uz len dielo Krtek ve snu). Ked som ju cital ako pubertak, zdala sa mi to byt hlavne skvela zabava. Teraz, po 20 rokoch, mi, poucenemu zivotom vo vitaznom spolocenskom systeme a pracou v statnej aj v sukromnej sfere, usmev zamrza na perach. Heller totiz vôbec neprehanal a vsetko co popisoval, sa deje aj v kazdodennom zivote. Dokonale prehliadol armadu, kapitalizmus aj ludsku psychiku. Vojnu si vybral asi preto, lebo tam je vsetko viac hyperbolizovane, rozhodnutia maju rychlejsi a brutalnejsi dopad a tych ambicióznych bezskrupuloznych hochstaplerov to v nej do vedúcich funkcii taha este viac nez v iných oblastiach. Pozor, necitat na verejnosti, lebo tie neustale necakane vybuchy smiechu vyvolavaju v okolitých jedincoch silne pochybnosti o vasom dusevnom zdravi!

23.02.2015

Skvělá satira, zasmála jsem se, ale i mě při některých pasážích mrazilo. Paráda. Jednu hvězdu ubírám kvůli delšímu rozjezdu-jak už tu někdo psal, skutečně je tomu nutné dát 100 stran a pak chytne a nepustí.

19.02.2015

Snažila jsem se knihu dočíst do konce už 2x, nepodařilo se. Snad se někdy povede.

28.01.2015

Stretla som sa s ludmi, ktoru tuto knihu citali. Zistila som, ze sa delia do dvoch skupin. Ti, ktorych kniha neoslovila vobec a jej citanie bolo pre nich utrpenim. Druha skupina bola z knihy nadsena. Patrim k tej druhej. Neda sa sfuknut za par dni. Bavilo ma si ju par tyzdnov davkovat.

16.01.2015

Kdyby mi bylo tak o tři roky víc, je hodnocení jasné. Jenže mě není o tři roky víc a Hlavu XXII jsem četla jen kvůli referátu na literaturu. Nepochybuji o tom, že kniha pro můj věk není vhodná, určitě jsem spoustu věcí nepochopila, tak jak jsem měla, určitě jsem se zasmála na míň místech, než bych se zasmála za tři roky. Navíc jsem knize musela dát docela dost prostoru, aby mě vůbec začala bavit. Po těch 100 stranách jsem konečně chytla niť a bavila jsem se vážně dobře. Strany začaly ubíhat, když jsem si zvykla na jazyk, styl vyprávění a Hellerův humor. Nejdřív jsem chtěla knihu zahodit, pak jsem byla ráda, že jsem se k ní dostala.
Určitě se k ní jako starší ráda vrátím

08.01.2015

Super kniha, Yossarian baví, skvěle popsán člověk jako individuum a jako součástí armády, která tvoří jeden velký celek.

07.01.2015

Kniha dvou tváří, chvílemi nuda, chvílemi brilantní satira ( v těch světlejších momenetech mi to hodně připomínalo seriál MASH, náladou, vyzněním...), když to sečtu, silné tři hvězdy

06.01.2015

Některé momentky jsou vtipné (Major Major Major), ale po většinu knihy jsem se nudil.

06.01.2015

Ze začátku (si prvních 100-150 stran) jsem nechápal, co se snaží autor povědět. Když jsem ale překonal tuto rozvláčnější část knihy a došel k velmi zábavným satirickým pasážím, které mi připomněly četbu knihy Jak jsem vyhrál válku, ihned se mi zlepšila z knihy nálada. Hlavní postavu Yossariana jsem si oblíbil velmi rychle a ztotožnil jsem se s jeho nechutí k válce a ke všemu, co se jí týká. Držel jsem mu palce až do otevřeného konce knihy.

11.10.2014

Téhle knize musí člověk věnovat alespoň 50 stránek výdrže. Začátek byl nudný, prostředek zábavný a konec velkolepý. Není to humoristický román, není to klasický válečný román, není to román, kde slzy tečou proudem. Je to směs, a jako každá směs se musí dobře smíchat, aby tvořila skvělý celek. Soudit Hlavu XXII je skutečně možné, až domícháte poslední stránku.

03.10.2014

Nevím, co k tomu říct. Úplně mě to minulo. Nebavilo. Vtipné? A kde? Asi nemám smysl pro humor. Satira? Možná. Světově slavné veledílo? Možná. Jsem buran a dávám za 1/5 a to jen ze slušnosti, protože literárním klenotům se odpad nedává.
Asi budu muset zkusit ještě jednou.