Tajný deník Hendrika Groena

Tajný deník Hendrika Groena https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342162/bmid_tajny-denik-hendrika-groena-Vsn-342162.jpg 4 282 107

Hendrik Groen série

1. díl >

Hendrik Groen je sice starý, ale není ani zdaleka mrtvý a v dohledné době neplánuje nechat se pohřbít. I když je pravda, že jsou jeho každodenní procházky stále kratší, protože jeho nohy už mu tolik neslouží a musí s nimi chodit k lékaři častěji, než by chtěl. Technicky řečeno je… starý. Ale určitě jsou mnohem zábavnější věci, které se dají v tomto věku dělat, než jen popíjení slabého čaje a pěstování muškátů. Hendrik se rozhodne psát si deník: jeden rok v životě starého člověka v domově důchodců v Amsterdamu. V něm odhaluje všechny své vzestupy a pády – v neposlední řadě jeho nový pokus o založení anarchistického klubu Staří-ale-ne mrtví. A když se k němu nastěhuje Eefe – žena, po které vždy toužil – začne si leštit své boty (a zuby), pečlivě ošetřuje to, co mu ještě zbylo na hlavě, a ve zbytku svého života se pokusí podniknout něco, co bude mít zábavné, něžné a zároveň devastační následky.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Humor , Romány

Vydáno: , XYZ (ČR)
Originální název:

Pogingen iets van het leven te maken , 2014


více info...

Komentáře (107)


sidonka
sidonka
06.01.2024 5 z 5

Otevírala jsem tuto knihu s obavami, ale velmi mile překvapila, super akční důchodci, kteří si snaží užívat život, vtipné pasáže, takovou partu v důchodovém věku bych taky uvítala

mila2411
mila2411
05.11.2023 3 z 5

Poslechnuto jako audiokniha. Zajímavé, takové jiné... důchodci v akci zaujali, občas to malinko drhne, trošinku nudí, ale jinak fajn.


fénix56
fénix56
30.10.2023 5 z 5

Kniha mne příjemně překvapila, i když se nečetla úplně lehce. Přestože vypravěč Hendrik umí být vtipný, občas jsem zamáčkla slzu dojetí.

Trávit podzim svého života bych nechtěla v domově důchodců. Ale pokud tomu tak bude, chtěla bych mít kolem sebe partu z klubu Staří-ale-ne-mrtví. A hlavně citlivého a empatického Hendrika.

Překvapilo mne, že nizozemští důchodci řeší úplně stejné problémy jako ti čeští. A to brblání asi nezáleží na státu, ale na lidech. Proto mi byl sympatický Hendrik, který nebrblal, ale konal. Jako třešnička na dortu na mne působily často "nekorektní" Hendrikovy průpovídky.

Magrata15
Magrata15
13.04.2023 3 z 5

Z této knihy jsem měla takové rozporuplné pocity. Byla taková zvláštní.
Na jednu stranu souhlasím, že by se o životě seniorů v pečovatelských domech, stáří a umírání mělo mluvit. Na druhou stranu to bylo místy podáno dost drsně a nejsem si jistá, jestli takto by se starý člověk sám o sobě vyjadřoval.
Naštěstí tam byla i hodně veselá místa.

ctuvnoci
ctuvnoci
21.12.2022 5 z 5

Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla. Občas plná naděje, občas smutná, jako život sám.

Pítrs85
Pítrs85
04.05.2022 3 z 5

Tajný deník někoho, kdo si říká Hendrik Groen (nebo je to opravdu skutečná postava?), je natolik lidský a tak krásně "obyčejný", že vám na tváři přistane úsměv a zůstane tam až do poslední, třistadevadesáté strany. Úsměv přes slzu v oku, protože Tajný deník Hendrika Groena je stejnou měrou vtipný jako smutný. Inu jako sám život :-)

ujira
ujira
11.03.2022 3 z 5

Milé, tragikomické, opravdové, místy žalostné čtení o staříkovi v domě pro staré, o posledních věcech příjemných a hlavně o těžkostech stáří nepříjemných. Přes všechnu snahu, aby deníkové zápisky Hendrika vyzněly pozitivně, působí kniha depresivně, ale bohužel tak to asi je, stáří je neveselé.

andrea7191
andrea7191
07.06.2021 3 z 5

Vcelku milé čtení. Kdyby takový náhled na svět, jako Hendrik Groen, měla minimálně polovina seniorů.....Nicméně místy jsem přeskakovala pasáže, knihu průběžně odkládala a rozhodně nemůžu říct, že jsem jí přelouskala s nadšením. Ale jako takhle, neurazí, a ve chvílích nudy bych příště sáhla po nějaké jiné knize.

majkal
majkal
18.05.2021 4 z 5

Kniha popisuje život starých lidí v nizozemském domově důchodců očima jednoho jeho nezahořklého obyvatele. I když psaná celkem vtipně, není veselá. Člověk si uvědomí neodvratitelnost postupné bezmocnosti stáří. A také smutek nad tím, jak dnešní "vyspělá" společnost péči o staré lidi vlastně nezvládá. Kniha je ale čtivá, postavy sympatické, a rozhodně podporuje pochopení potřeb nejstarší generace.

Bakana
Bakana
12.04.2021 4 z 5

Moc milá, i když v podstatě dost depresivní knížka. Přestože pojednává o vážných věcech, je napsaná s nadhledem a humorem, takže případní zájemci se nemusí bát, neprojednávají se v ní navážno složitá témata.
Myslím, že skutečný život v domově důchodců (nebo jak se vlastně správně tyto domovy jmenují) je ještě daleko smutnější, než autor popisuje. Proto taky kniha putovala do čtenářské výzvy "místo, na kterém bych se nechtěla ocitnout".

Kexina
Kexina
21.01.2021 4 z 5

Docela příjemná milá kniha. Některým pasážím jsem se i nahlas a od srdce zasmála a celkově bych řekla, že se mi kniha líbila. Ale... pokračování už číst nebudu, myslím, že stačilo.

SusanStoHelit
SusanStoHelit
03.01.2021 5 z 5

Dlouho jsem přemýšlela, co o této knize napsat. Je vtipná i smutná, ale ani jedno z toho nepůsobí prvoplánově. Jak v amsterdamském domově důchodců plyne den za dnem, postavy vám víc a víc přirůstají k srdci. A stejně jako Hendrik, dobré i špatné zprávy prostě musíte brát tak, jak přicházejí. Moc se mi líbí ten nadhled, kdo z nás by nechtěl mít v takovém věku aspoň pár ztřeštěných nápadů klubu Staří-ale-ne-mrtví a jiskru v oku ;) Deník ve mně zanechal spoustu nezodpovězených otázek, ale taky takový zvláštní klid v duši. Nevím, jak jinak to popsat.

lencin
lencin
20.11.2020 3 z 5

Deník "rebela" Hendrika Groena žijícího vamsterodamském domově důchodců. Místy vtipné,ale převážně smutné až depresívní. Krásný projekt Staří-ale-ne-mrtví

kamila5406
kamila5406
11.11.2020 3 z 5

Typický život starých lidí, nuda a smířit se že je člověk starý. Není to můj žánr, takže mě nebavila.

carbici
carbici
28.09.2020 5 z 5

Po dlouhé době knížka, od které jsem se neodtrhla. Knížka, která přináší nápady a chuť do života, bez ohledu kolik vám je teď. Není třeba čekat se zakládáním klubu, za 50 let už ho budeme mít pořádně rozjetý. I přes vše, co se událo na konci, je celkové vyznění milé a optimistické.

harena
harena
23.09.2020 3 z 5

Tajný deník o životě v domově důchodců pro mě nebyl humoristickým románem, to určitě ne. Jsou tu často vtípky nebo humorné hlášky, ale celkově je román od začátku až do konce vlastně velmi smutný a depresivní. Věrohodně popsaná smutná a tvrdá realita. Hlavní hrdina je sympatický a jejich klub "Staří - ale - ne - mrtví" je skvělý, ale jinak jen smutno. Výborné bylo široké řádkování, protože se kniha dobře četla, ale později jsem už některé odstavce jen přelétla pohledem a hledala nějaký zajímavější děj.

Finn69
Finn69
08.09.2020 5 z 5

Jak se stát rebelem v domově důchodců aneb jsme staří, ale zatím nejsme mrtví. Tak by se tahle knížka taky mohla jmenovat. Podobně se totiž rozhodlo pojmenovat svůj neoficiální klub několik přátel z amsterodamského domova, kteří se snaží ze zbývajících let života vytlouct to nejlepší. Konečně, kdo má větší právo na to, žít ze dne na den, než právě oni. Všichni mají přes 80, už toho moc nenachodí, vesměs mají víc nemocí než vlasů. Ale dělají co můžou.
Je to někdy veselé, někdy dojemné, často oboje najednou. Za mě hodně povedená knížka a plný počet bodů.

Péťa1950
Péťa1950
17.08.2020 4 z 5

Asi třetinu jsem přečetla, další část prolistovala a konec, asi třicet stránek, opět přečetla.S ironií popsané "čekání na konec života" v jakémkoliv zařízení pro seniory nejen v Norsku. Celkově na mne kniha působila depresivně. Naštěstí znám lidi 80 + kteří žijí aktivním životem. A doporučení těm, kteří někoho v podobném zařízení mají, neomezte návštěvy jen na svátky.

Melanka
Melanka
31.05.2020 4 z 5

První polovinu knížky jsem byla nadšená. Vtipné, něžné, smutné a moudré čtení. Bohužel se témata a pocity opakovaly stále dokola. Proškrtané verzi bych dala hvězd pět.

Jurfinka
Jurfinka
05.05.2020 5 z 5

Kniha se mi moc líbila...