Hrdý Budžes
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181031/bmid_hrdy-budzes-jhZ-181031.png
5
2338
376
Helenka Součková série
1. díl >
Kniha prostřednictvím vyprávění děvčátka zachycuje život herecké rodiny, která není zadobře s totalitním režimem a v této atmosféře hledá odpovědi na svoje dětské otázky. Volně navazují romány "Oněgin byl Rusák" a "Darda".
Přidat komentář
Toto bude moj dalsi "vracak"*
Ku knihe som sa dostal len teraz po tisickach rokov od vydania. Divadelnu hru poznam, videl som ju viac krat. Logicky oproti textu, divadlo a teda mega monolog!!! Barbory Hrzanove obsahuje len casti knihy, a aby to este davalo uceleny zmysel. Takze text je bohatsi, viac kosaty o ine postavy rozsireny. Je prijemny, vtipny, lahko sa to cita, a uzival som si aj tie temne skryte linky na pozadi, ktore "akoze" detska postava nechape, ale urcitym jedno dvoj vetovym naznakom vzdy zakomponuje a reflektuje svojskym sposobom. Tu normalizacnu medziludsku toxicitu. V kontraste s mixom detskeho sveta pasteliek, spoluziakov, lasok, strachov a spoznavania sveta dospelych je to zaujimavy koktail. Prekvapila aj v naznakoch mne neznama psychicka labilita a disfunkcnost malej hrdinky a naznaky sebadestrukcie. Ale to ja analyzovat nedokazem :) Vo vysledku to nie je az taky humor za aky sa kniha vseobecne povazuje.
*) Vracak je kniha ku ktorej sa urcite este budem v zivote vracat a citat znova a znova. Napr. Cerni baroni, Svejk, Hlava 22, Bylo nas pet, Meno ruze, Robur dobyvatel, Saturnin, Ja to doufejme nak zmaknu..
Divadelní hra, kterou jsem viděla kdysi, se mi moc líbila. A kniha ještě víc! Je v ní perfektně popsaná doba normalizace vnímáním malé holčičky. Obsahuje humorné situace, ale člověka při čtení místy až mrazí.
Divadelní hru jsem neviděla a chtěla bych. Pěkná odpočinková kniha u které se dá i pobavit. Celou knihu jsem přemýšlela, co to vlastně znamená Hrdý budžes a na konci se to dozvěděla
První jsem viděl divadelní hru, líbila se mi natolik že jsem si pořídil knihu. A velice těžko říct co bylo lepší. V divadelní hře v podání naprosto skvělé Barbory Hrzánové, lépe zazněli vtipy. Tady v knize to bylo více o příběhu. Do divadelní hry se nevešlo zdaleka vše co bylo v knize (např. Helenka v nemocnici), ale pořád si myslím že kniha i divadelní hra stojí za zhlédnutí a přečtení, pokud jste žili v komunismu či se o něj zajímáte.
Od začátku do konce jsem měla před očima obraz Báry Hrzánové z divadelní inscenace, jejíž záznam v televizi jsem viděla kdysi jako malá holka. Nepamatovala jsem si děj ani scény. Jenom to, jak stojí v palčácích na jevišti a vypráví zasněně něco směrem k publiku. A taky pointu Budžese.
Způsob vyprávění je dost autenticky dětský - trochu páté přes deváté, z vážných věcí nemá rozum, a tak si realitu dokresluje nebo se na ní bezprostředně ptá. Šťouchá přitom do témat režimu, emigrace, kádrování, ale i zdravotní péče, školství, šikany...
Chvílemi sranda, chvílemi relax, ale zároveň ukázka reality a snaha o empatii. Chápu, že tu knížku má moje mamka ráda, je to její generace.
Mým prvním setkáním s Hrdým Budžesem bylo divadelní představení s Bárou Hrzánovou (asi nebudu jediná...), tak jsem se trochu obávala, že už mi knížka nemá mnoho co nabídnout. Byla jsem příjemně překvapená, o kolik příběhů je kniha bohatší, a zpětně jsem ocenila, že divadelní scénář není přeplácaný a drží hezky pohromadě. Knižní humor byl méně "třaskavý", narozdíl od divadla se člověk nesměje nahlas, ale to rozhodně příběhu neubírá na kráse.
Doba komunismu vyprávěná očima malé Helenky. Její vnímání života dospělých a s dospělými.
Čekala jsem mnohem víc. O této knize jsem slyšela samé superlativy, nedostala jsem ani polovinu.
Knížku jsem si přečetla až po představení, je velmi zajímavé si srovnat divadelní představení Hrdý Budžes a Knížku. I přes velmi krásně napsanou knížku, kterou člověk přečte za dva dny, mi přijde, že divadelní ztvárnění je lepší, barevnější.
...Člověk i když to třeba sám nezažil, díky Helence zabrousí do svého dětství a najde tak stejné situace :-) .
Před lety jsem viděla divadelní představení a nyní posloucháno jako audiokniha. Úžasná, vtipná, ale i místy smutná kniha skvěle namluvená jak jinak než skvělou Bárou Hrzánovou.
Výborný. Viděl jsem dřív divadelní hru, takže v knížce už jsem hlavní postavu viděl jako Hrzánovou, nešlo jinak :-)
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých. Z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková.
Díky paní Ireno Dousková za připomenutí této pro mě směšné doby.
Helenka Součková (vynikající divadelní představení se skvělou Bárou Hrzánovou) má spoustu problémů. Je obézní a spolužáci jí říkají mobydyk, nebo atomová bomba.
Ale horší je, že její maminka není ochotná podřizovat se tehdejší socialistické morálce. Helenka si od doby, co slyšela ve školním rozhlase báseň Hrdý Budžes slíbila, že bude jako on a že vytrvá a všechny problémy překoná.
Tuto knížku jsem nutně musela mít ve svojí knihovničce. Měla jsem taky dvě děti, kterým bylo nutné vysvětlit co se může říkat a co ne!!!
Originální, vtipné a roztomile naivní vzpomínky na normalizační sedmdesátá léta, nahlížené optikou malé školačky, která ještě úplně nechápe, co se kolem ní děje, a tak si přirozeně vytváří vlastní závěry. Jejím hrdinou je Hrdý Budžes, trápí se kvůli svému vzhledu, touží po barevných fixách a netuší, proč maminka najednou místo hlavních rolí hraje v divadle pouhé štěky. Mezi řádky nám tak Helenka Freimanová Součková nevědomky servíruje tragikomickou mozaiku doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti.
Hrdý Budžes a obecně knihy psány z perspektiv malých dětí jsou krásné, klidné a zábavné a člověk se dokonce občas v nějakém z nich sám najde. Během Helenčina vyprávění mnou nejednou projelo ono déjà vu, jelikož ve většině z toho, co hlavní hrdinka prožívala, jsem si dokázala najít spojitost s dětstvím své maminky, která mi o něm také dříve povídala. Takže i když jsem měla pocit, že tento příběh už znám, neměnila bych.
Opravdu lituji, že jsem knihu nečetla už dávno, protože je geniální! Zhltla jsem ji najednou a bavila jsem se od začátku do konce. Některé pasáže byly těžší, ale patřilo to tam. Pohled malé Helenky dovolil autorce použít super perspektivu, která dodala knize jedinečnost.
Úsměvná vtipná knížka z období socialismu. Dobře se to četlo a naladilo mne to na další díly.
Místy vtipné vyprávění o životě v komunismu pohledem dětských očí. Příjemná oddychovka, u které se občas nejde nezasmát.
Půjdu trošku mimo většinu - mě Budžes nebavil.
Byl za mě takový ani, ani, ani... Ani zábavný, ani dějově napínavý, ani s překvapivě silným vyústěním... Knížka neuráží, přečíst se dá, ale nezanechala ve mě žádný dojem a vím, že se k ní v budoucnu určitě nevrátím.
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Hrdý Budžes, známá a dle hodnocení oblíbená knížka, proslavená divadelním zpracováním v hlavní roli s Bárou Hrzánovou.
Celý příběh je vyprávěn dětskýma očima z pohledu osmileté Helenky (to se autorce povedlo skvěle).
Sledujeme její rodinný a školní život, Helenka má problémy s nadváhou, bojí se posměchu a nejradši chodí za rodičema do divadla. Úplně nerozumí, co dospěláci okolo ní řeší. Máma s nevlastním tátou jsou herci v místním divadle v Ničíně v době komunismu a perou se s režimem. Helenka tráví i hodně času s prarodiči a komentuje i mezigenerační střety. Jsou tam i náznaky příběhu ohledně jejího pravého otce Frensteina.
V příběhu jsou podle mě tak akorát vyvážené prvky komiky a tragiky. Líbila se mi slovní hříčka s Hrdým Budžesem. A taky věrohodné vyprávění společenské nálady v totalitním režimu z pohledu dítěte. Nalákalo mě to na přečtení dalšího dílu: Oněgin byl Rusák, kde je Helenka starší. Tak uvidíme.
"Včera jsem ve školním rozhlase slyšela krásnou básničku o jednom pánovi. Jmenoval se Hrdý Budžes, byl velice statečnej a vytrval, i když měl všelijaký potíže."
"Jóga to je totiž takový cvičení, při kterým se člověk skoro nehejbe, ale vezme třeba jednu svoji ruku a jednu nohu, zaváže je na uzel a musí to půl hodiny vydržet."