Havárie
Jiří Švejda
Havárii, vzrušující román o touze člověka po snadném blahobytu, vydal Jiří Švejda poprvé v Severočeském nakladatelství v roce 1975. Během deseti let se knížka dočkala dvou reedic a letos vychází již počtvrté, tentokrát v edici čtenářsky nejúspěšnějších titulů Klíč. Příběh mladého inženýra Kamila Coufala je situován do prostředí mostecké chemické továrny. Provoz průmyslového gigantu tvoří barvitou kulisu dramatu člověka, který si svou chorobnou ctižádostí zaslepeně připravoval osud citového trosečníka a téměř delikventa. Nadaný, ambiciózní Kamil má šťastné manželství, dobré místo a všechny předpoklady dokázat, že o své pracovní i společenské úspěchy se zasloužil jen on sám, a ne vysoké postavení jeho otce, technického náměstka chemičky. Stále silnější netrpělivost, závist a chtivost peněz, nezodpovědnost a později bezohlednost vedou Kamila k cíli cestami zdaleka ne legálními. Existuje pro něj možnost východiska ze životní krize? Teprve závěr příběhu naznačí odpověď na tuto otázku...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
"Kamil, jak se někdo může jmenovat Kamil", připomněla jsem si při čtení nejednou slova z jedné TV reklamy. Kamil Coufal, jeden z hlavních hrdinů příběhu, totiž v krátkém čase stihnul udělat tolik chyb, že mít takového manžela, syna či jiného příbuzného, asi bych skončila v blázinci. Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly a tak je to i v Kamilově případě. Měl ale z pekla štěstí během havárie chemičky, na které nesl velký díl viny, vznikly velké škody, nikdo nezemřel. Manželka i rodiče vše ustáli (jen tak, tak!) a v rozhodující chvíli ho podrželi. Vlastně měl možná víc štěstí, než si zasloužil. Opouštíme ho ve chvíli, kdy čeká na svůj trest, ale už ví, že má naději...
Knihu jsem získala asi někde v dobročinném bazaru. Líbila se mi víc, než bych čekala. Hodně technických zařízení, vztahujících se k chemičce, je popsáno ve velkých detailech, ale autor pomocí rozmanitých přirovnání dokázal dosáhnout toho, že i technický antitalent jako já se textem dokáže nejen prokousat, ale i si něco představit. Trochu neobvyklé je střídání popisu děje z pohledu Kamila a jeho ženy Zdenky. Vyprávění se totiž vždy vrací zpět, do stejného časového bodu, kde předtím převzal pomyslnou štafetu druhý z manželského páru. Zpočátku mě to trochu mátlo, ale když jsem si zvykla, musela jsem ocenit hloubku, jakou tím román získal. Že vlastně pohled na věc z úhlu obou manželů vede ke smířlivosti čtenáře k oběma, i tomu praštěnému Kamilovi :-).
Určitě si od autora ještě něco přečtu, onehdy jsem v knihobudce potkala Molocha. Byla jsem sice nucena ho tam nechat, neb už jsem předtím navštívila jinou knihobudku a na další "kořist" mi v batohu nezbylo místo, ale počítám, že nebude problém najít ho jinde :-).
Ne náhodou bývá Jiří Švejda už od začátku své spisovatelské kariéry srovnáván s Vladimírem Páralem. Podobné náměty, podobní mladí ambiciózní hrdinové i kritické sondy struktur sociálního realismu. Na rozdíl od Párala však jeho invektivy postrádají onen odlehčující satirický nadhled a uchopují plán rozvoje národního hospodářství nesmírně vážně, přísně a zodpovědně. Díky tomu mohou Švejdovy knihy působit někdy až depresivně. Havárie je prvotinou (i když byla napsána až jako druhá po románu Dva tisíce světelných let) a výše uvedené dokládá v plné míře. Ambiciózní inženýr Kamil Coufal začíná jako muž, který je rozhodnut obětovat cokoli pro dosažení významného postavení, bohatství a úspěchu, končí však v hluboké osobní krizi, pracovní i rodinné. To, co se zpočátku zdálo snadné a dosažitelné, se rychle mění v pochybné a beznadějné. Sobecká touha po kariéře a penězích zatáhne Kamila na cestu do propasti, z níž je nesmírně těžké najít cestu zpátky. Švejda nemoralizuje, podává obraz doby, lehce povrchní, přesto dostatečně živý a vzrušující. Střídání, zdvojování a prolínání pohledů na jednotlivé události je forma, která funguje a celý příběh zajímavým způsobem oživuje. Povedl se i konec, otevřený, přesto jednoznačný.
Po létech znovu přečteno. A návrat do minulosti. Jsem se Švejdou vrstevnice a s knihou se mi vrací již zapomenutá realita té doby, Severních Čech a naivita čerstvé absolventky v prvním !skutečném! zaměstnání.
Jiří Švejda, můj velice oblíbený spisovatel dávno dávinko před revolucí. Jeho knihy byly vždy velice čtivé. Havárie je jedna z nejlepších.
Další příběh z mostecka, kde okolí dobře znám. Prostředí je mi blízké a v té době se opravdu žilo trochu jinak než dnes. Závistivost, cílevědomost, neschopnost ... vlastnosti, které jsou stále dokola označovány i v nynější době. Každý prožívá vzestupy i pády, a záleží jak si s tím člověk poradí.
Jiří Švejda pochází ze severních Čech a tam také zasadil děj svého románu Havárie. Hlavním hrdinou je inženýr Kamil Coufal, jehož životní příběh se stane středobodem autorova vyprávění. I v tomto románu se autor věnuje problémům doby, kdy vznikal tento román. Touha po moci, finanční nezávislosti a společenském úspěchu však nepatří zdaleka jen do doby 80. let, kdy vznikl tento román, ale je součástí každé doby. Postupně tak z Kamila udělá urputného a bezohledného a člověka, který jde za svým cílem, aniž by se ohlížel na cokoliv a kohokoliv. Nic však netrvá věčně je stará známá pravda....
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě a jsem tomu ráda, Švejdu jsem do té doby neznala. Musím dát zapravdu tsal - v knize se střídaly nudné a zábavné pasáže. Ale byla jsem zvědavá, jak příběh skončí, takže se kniha četla celkem rychle. Líbilo se mi jak autor různé situace a konflikty popsal z pohledu Zdeny i Kamila. Jakožto obyvatelce Ústeckého kraje mě zaujaly části popisující severočeské reálie 70.let - místa, která znám; stav životního prostředí, bytová situace,atd. Mimochodem proč v knize všichni hlavní i vedlejší protagonisté (vyjma malé dcerky hlavních postav) kouří? Zřejmě tehdejší módní záležitost, zamořit si plíce v již tak už dost otráveném prostředí.
V doslovu a recenzích na interenetech je Švejdovi často vyčítáno, že text zbytečně natahuje nepodstatnými dialogy a momenty, které pro děj a vývoj postav nemají význam. A ona je to pravda. Sama jsem chvílemi měla pocit, že už se moc dlouho omílá to samé, že už jsme přeci všichni pochopili, co je Kamil zač a jak to s ním mají jeho blízcí těžké, tak co se třeba hnout dopředu? Jenže ani tak jsem se od knihy nedokázala odtrhnout, protože tyto momenty byl možná zbytečné, ale tak krásně lidské a ze života, že byla radost je číst. Může se člověk zároveň nudit i bavit? Asi ano.
Až na tuto výtku však nemám, co bych zkritizovala. Všechny postavy jsou zajímavé, mají své klady i své zápory. Dokonce i Kamil, který nechává vyznívat spíše své horší já. Příběh je nám navíc na střídačku podán ze dvou stran – Kamilovy a Zdeniny. Na každou situaci tak vidíme pohled obou z aktérů a často tak můžeme sledovat i rozpory v pochopení či nepochopení, v úmyslu a řečeném. Jde o psychologicky velmi propracovanou, na emoce bohatou (přesto ne zbytečně melodramatickou) záležitost, na níž navzdory době vzniku a tématu knihy není příliš cítit politický tlak. Osobně mě také potěšilo nahlédnout na Litvínov a Most v socialistických kulisách a zjistit o něco více nejen o místě a jeho vývoji, ale o tehdejších celkových poměrech.
Sedmdesátá léta, severočeská chemička, mladý ambiciozní inženýr... kdepak, není to hrubě nadsazující Páral, ale věcně přízemní Švejda. Kromě dobového koloritu, že se hulí nejen z komínů, ale i všem od úst, drží děj pohromadě vyostřené dialogy a konfliktní situace, sžíravé vyjadřovací obraty, slova leckdy neslýchaná pro nepamětníky i nesrozumitelná pro neodborníky.
Hlavní hrdina má ve fabrice slušnou funkci, vládne několika jazyky, je šikovný muzikant, a přitom ho okolí vnímá jen jako bezohledného kariéristického parchanta, který by honbě za mamonem málem obětoval vlastní rodinu. Až to působí zbytečně fabulovaně, přehnaně, cíleně destruktivně.
Tzv. společensky angažovaná próza nevyznívá nijak milosrdně, spíše tísnivě a bez konečného vysvobození (to by možná následovalo v pokračování). Každopádně se četla pozorně a s pocitem: kéž by takhle autenticky a sytě mezilidsky svedli líčit i současní mladí literáti! 41/17
O velkém úspěchu této autorovy knihy svědčí i to, že byla Čechách vydána celkem šestkrát, z toho 3x v Severočeském nakladatelství a na pultech se nikdy dlouho neválela. Za pravdu musím dát Weilovi:" zase mladý inženýr". Ale v době vzniku románu moc jiných možností nebylo, pokud neměl román skončit v šuplíku a autor v zapomnění. Ale přesto to byl ve své době trhák a dá se číst i dnes.
Zase ve středu zájmu autora mladý inženýr, zase mu jde o bohatsví a pěknou ženu, zase mu to nějak tak nevychází.
Štítky knihy
psychologické romány kariéra čest
Autorovy další knížky
| 1986 |  Havárie |
| 1989 |  Ve vrcholu pyramidy |
| 1987 | Požáry a spáleniště |
| 1988 | Moloch |
| 1991 | Přejezd |
Kniha Havárie je v
| Přečtených | 147x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 112x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Román Jiřího Švejdy v lehce "páralovském" duchu a stylu. Příběh mladého ambiciózního inženýra Kamila Coufala z prostředí mostecké chemičky ukotvený v reáliích socializmu. Hlavní hrdina neváhá obětovat prakticky cokoliv pro dosažení rychlého úspěchu a bohatství, což se mu ovšem stává osudným. Povedená svižně napsaná a čtiva knížka. Od tohoto autora si určitě přečtu ještě něco dalšího.