Harlekýnovy miliony

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V návaznosti na Postřižiny a Krasosmutnění se tu opět setkáváme s maminkou, ne sice už krásnou a mladou, ale stále života dychtivou, s tatínkem Francinem i se strýcem Pepinem. Shledáváme se s nimi již zastiženými stářím, zbavenými dřívějších radostí, ale i starostí. Očima maminky je sledujeme v domově důchodců, umístěném v krásném zámku s rozlehlým parkem. Ve vzpomínkách se s ní vracíme i zpět do milovaného městečka, do pivovaru, k dávno minulým dějům, o nichž nám vypráví se stejným temperamentem jako ve své mladosti, jež však nazírá již pohledem prohloubeným poznáním prožitých let....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21106/harlekynovy-miliony-pohadka-21106.jpg 4.170
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Harlekýnovy miliony

Přidat komentář
larry.matejka
12. února

Lehce posmutnělý závěr tzv. nymburské trilogie. Z knihy je místy cítit autorova snaha vyhovět dobovým cenzurním zásahům, celkově jde ale o důstojné zakončení příběhu Maryšky, Francina a strýce Pepina, v poněkud nedůstojném prostředí domova důchodců Na Zámku v Lysé nad Labem na konci šedesátých let. Příběh je nejsilnější v dobových retrospektivách, naopak jako nejslabší se jeví těžkopádné, dějepisné povídání třech průvodců Maryšky.
Kniha měla být posledním filmovým projektem režiséra Jiřího Menzela, který začal připravovat těsně před jeho vážným onemocněním v létě a na podzim roku 2017. Filmové zpracování Harlekýnových miliónů se přesto nadále chystá, poněkud překvapivě, pod režijní taktovkou Ondřeje Havelky.

Hobo
27.11.2020

Melancholie, nostalgie, skoro žádný humor a skoro žádný děj. To je můj nejsilnější okamžitý dojem. Ale zároveň báseň v próze, kterou, domnívám se, může pochopit jen takový stařec nad hrobem jako já. V každém případě, tuším, ještě před nějakými 10 roky bych toto vyprávění zahodil jako zcela nezáživné... Čím to, že to tak prožívám? Naštěstí nejsem v žádném domově důchodců...
Přemýšlím, nakolik jeho smrt souvisí s jeho viděním stáří. Bylo mu 67, když kniha vyšla, byl tedy ještě v plné síle.
Pátral jsem, nakolik je "bývalý zámek hraběte Šporka" reálný a zjistil, že je v Lysé nad Labem a dodnes je v něm domov důchodců.


1amu
29.08.2020

Tato nostalgická kniha je půvabná v tom, že každý máme vzpomínky. A čím nám přibývá let, tím je jich více. Tak je tomu u i maminky, kdysi Maryšky a dvou bratrů-dobráků (i když každý jim byl jiným způsobem a Francin budoucího spisovatele vlastně vyženil).
Kniha je smutná, protože "dožívají" v Domově důchodců . Tedy v zařízení, která jsou nejspíše potřebná, ale pro poslední etapu života člověka i tím nejhorším řešením.
Maxim Gorkij prý jednou řekl : Člověk to zní hrdě ! (Opravdu je tomu tak ?)
On ještě také dodal : Být sobecký neznamená žít, jak se nám líbí, ale chtít na jiných, aby žili, jak nám to vyhovuje.

jfialova
11.06.2020

Typický Hrabal, ale je to smutné čtení. Ty krásné, živé postavy z Postřižin jsou tytam, sledujeme pouze vzpomínky, nostalgické úvahy a představy prolínající se s realitou. Knize to neubírá nic na její kvalitě, jen mně z ní jímala jistá nostalgie a smutek.

ArwenAragorn
14.06.2019

Jen kvůli smutnému čtení ubírám jednu *. Jinak ale další z vynikajících knih pana Hrabala.

mirektrubak
24.10.2017

Narazil jsem na knihu náhodou při úklidu knihovny (kde se tam vzala?) a tak jsem si řekl, že to s mistrem Hrabalem ještě jednou zkusím. Pár pěkných míst jsem v knize našel, především tam, kde Hrabal opustí svůj obvyklý rozmáchlý styl a přestane se bát osobních, intimních vzpomínek. Jinak je to typický Hrabal – tedy pro mnoho čtenářů zážitek, ale pro mě - bohužel - bez zásahu.
V předchozí knížce, kterou jsem od Hrabala četl (Městečko, kde se zastavil čas) mě některé části štvaly, což ve mě alespoň vyvolalo nějaké emoce, vnitřní polemiku s autorem. To je, myslím, lepší než případ Harlekýnových milionů, které jsem přečetl, založil a za měsíc o nich nebudu umět říct víc než jednu-dvě věty.

Jana_Z
28.07.2014

Kniha se mi líbila - Hrabal je zkrátka Hrabal - jen mě nedokázala pohltit tak, abych jí přečetla na jeden zátah. Proto čtyři hvězdičky.

WEIL
10.08.2011

Jací byli ti hlavní hrdinové Hrabalových próz, když zestárly? Smutný čtení, ale jak jinak déle pobýt na zemi jako člověk, než díky prodlužování vlastního života? A to jde jen na úkor kvality života.

1