Flashback

09.12.2011

Simmons ve mne ze začátku probudil záměrnou vlnu odporu, která předčila nacistické praktiky z Hladových her. Čekal jsem, že kniha se v počátečním duchu poveze dál, ale jako by postupně ztrácela dech. Jak jsem si u Simmonse zvykl, že jsem jeho postavám vše věřil, tady mě to stálo značné úsilí. Našlo se sice pár momentů, které mě neuvěřitelně bavily, ale bohužel většinou to bylo takové nemastné neslané.
Dovolil bych si s Enderem v několika bodech nesouhlasit: Simmonsova budoucnost je dost pravděpodobná, ač dost vytáhnutá do extrémních výšin. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby se taková to vyhlídka podobně uskutečnila - zkrachovalá Amerika, Evropa i Čína. Lidé uvězněni ve svých LSD světech, čímž nahrávají rozpadu veškeré společnosti a na povrch se deroucí národní uskupení, která takový to svět chtějí získat pro sebe. Jediné, co mi na tomto obrazu společnosti naprosto vadilo, bylo to, že křesťanství bylo během několika let zcela zatlačeno islámem - nemyslím si, že by se dnešní církev dala tak jednoduše odsunout do pozadí. Simmons myšlenku Kalifátu živí jen tím, že o něm dává vědět, že je to nejrychleji se rozšiřující náboženství a narozdíl od ostatních věcí, které až detailně popisuje, tak tenhle obraz náboženství nechává bez ladu jen volně na pozadí, aniž by jeho funkci jakkoliv více obhájil.
Xenofóbní názory zde k vidění opravdu nejsou. Simmons hlavní vinu hází do vlastních řad, mezi američany. Což je zdá se taky jeden z důvodu nízkého hodnocení knihy na amazonu. Já se ani nedivím, že nedávají hlas knize, když američané v knize oslavují teroristické útoky a slaví 11.9. jako den k lepší budoucnosti.
Co se týká rozboru Shakespeara u řidiče kamionu, myslím, že vysvětleno je to tam pěkně a padlo to tam, jak hrnec na prdel.

Na detektivku je kniha hodně slabá, jako thriller už funguje o něco lépe. 65%

Samostatnou kapitolou je překlad a korektura od Plejády. Děs a bída. Doposud jsem se nikdy nesetkal s tak nehoráznou prací. Původně jsem uvažoval, že knize dám 2* a to jen kvůli překladu, nakonec jsem rozhodl, že není třeba Simmonsovo dílo kritizovat kvůli tak odbytému překladu. Dovolím si tvrdit, že pokud na každé desáté stránce nenajdete chybu, pak jste ji určitě jen přehlédli.
Ať už se jedná o špatný překlad, vynechaná písmena, vynechanou interpunkci.. pár namátkových příkladů:
Slova: Cool, zfakovanej..
Věty: Z Taosu to bylo jen pár hodiny po Long Row to Santa Fé.
Musel jako blázen položil vidličku.

Snad by měl Flashback i větší hodnocení, kdybych se nemusel od čteného neustále odtrhávat a říkat si, jak se jim ksakru něco takového (ne)povedlo.

30.11.2011

Podle ohlasů jsem se bál do čtení pouštět, ale nakonec jsem se odhodlal a nelitoval jsem. Stále je to Simmons, ale trochu jiný. Budoucnost do které zasadil svoji knihu se mi zdá docela pravděpodobná, i když místy vyhnaná do extrému, ale je sci-fi, tak v tom má docela volnou ruku. A celková situace, která je v knize vykreslena je v dnešní době tak blízko, že bych tomu i věřil. Celkově je děj místy vláčný, ale tento problém jsem objevil až po nějakých 300 stránkách, do té doby jsem četl jedním dechem. Konec trochu zklamal, trochu jsem doufal, že Simmons nechá otevřená dvířka, aby si každý mohl domyslet, co je pravda a co je Flashback. Celkově 75%. Hyperion je Hyperion...

07.07.2011

Podobný pocit jako u Hladových her. Zdlouhavé, rozplizlé, místy totálně nudné. Přeci jen jsou i výborné pasáže, ale není jich mnoho. Po Hyperionu zklamání.

01.07.2011

Ke dnešnímu dni má Flashback na amazonu z 21 hodnocení plných 10 jednohvězdičkových. Proto je tu velký otazník, zda autor tak úžasných knih jako Hyperion, Černé léto a Terror šlápl natolik vedle. No...v podstatě ano, i když takový průser to zas není.
První problém: Simmons vytváří obraz dystopické budoucnosti, který je silně nedůvěryhodný. USA vyhlásilo bankrot, státy se rozpadly a jejich obyvatelé jsou z 80% zombies, kteří nedokáží žít v přítomnosti a proto ulítávají na droze, která jim zpřítomňuje minulé zážitky. Muslimské země se spojily ve světový Kalifát, vybombardovaly Izrael, a rozšířili se po celém světě, takže nejčastější jméno ať už v Kanadě nebo jinde je ‚Mohamed‘. Japonsko se vrací k Šógunátu, a plánuje vést jadernou válku.
Druhý problém: Simmonsova dystopická vize je silně protivná. Xenofobními názory se to tu jen hemží. Když popadesáté čtu, jak jsou ti muslimové démoničtí lotři, kteří vlastně za všechno můžou, začínám skřípat zubama.
Třetí problém: styl psaní. Nevím, odkud Simmons pochytil používání laciných klišoidních popisů, jak vystřižených z béčkových filmů. Tyhle klišoidní věty Simmons opouští jen ve chvílích, kdy začíná s pseudo-akademickými rozbory (hlavně týkající se Shakespeara), které Simmons nechává promlouvat ústy židovských emigrantů, řidičů tahačů a policejních vyšetřovatelů. Mám rád Shakespeara. Ale když řidič kamionu na útěku rozebírá Shakespearovy hry s takovou exaktností, že i znalci by bledli závistí, pak je můj dojem takový, že Simmons je manýrista, pozér, a neupřímný spisovatel, který svému vlastnímu příběhu příliš nevěří.
Shrnuto: Původně zajímavá myšlenka o droze, která vás vrací do minulosti, je tu vsazena do nepříliš důvěryhodného prostředí, ve kterém se odehrává detektivní příběh nevalných uměleckých výšin. Na Simmonse překvapivé zklamání.