Fánek Hvězdoplavec

Knihy Jany Šrámkové mě vždy zaujaly, ať byly určeny dospělým (typicky Hruškadóttir), nebo dětem (Putování žabáka Filemona). O Fánkovi jsem slyšela z mnoha stran samou chválu, ale dostala jsem se k němu až nyní, tedy tři roky po vydání.
Nejprve mě zarazil formát knihy a její typografie: text soustředěný dole na stránce, do několika řádků, zbytek, tedy větší část papíru je ponechaná ilustracím Margarity Khavanski. Čím déle jsem četla, tím více jsem tohle uspořádání oceňovala. A současně jsem si uvědomovala, jak složitá bude tahle četba pro malošky, pokud se k ní dostanou. Takže věřím, že krásu a originalitu téhle velmi zvláštní knihy jim pomohou objevovat jejich rodiče.
Souhlasím se zde publikovanými komentáři – kniha je určitě smutná, protože realita mnoha obyvatel naší planety je zkrátka taková, mnohdy ještě neveselejší. Ale navzdory tématu v ní lze nalézt věci krásné a neuvěřitelné, takže já našim malým čtenářům, především pak jejich rodičům, budu určitě doporučovat.

Nádherná kniha. Moc milá a moc, moc, moc a moc smutná. Dětskýma očima krásně popsaný svět dospělých, kde spousta lidí dělá složitá a těžká rozhodnutí. Rozhodnutí, která ovlivní nejen je a jejich budoucnost, ale i budpucnost lidí s nimi provázaných.

Silný a smutný příběh o tom, že jako rodiče bychom měli využít každý den, kdy jsou děti malé a být s nimi. A taky o mnoha dalších věcech...

Přemýšlím, co ke knize říct. Je silná, tak nějak smutná a bolestivá. Malý Fánek nevěděl, co to je dlouho, kde začíná a končí, ale poznal to na vlastní kůži, když jeho táta, se kterým byl zvyklý trávit celé dny, najednou odjede za prací někam daleko. A na hodně dlouho.
Stesk malého chlapce i celé rodiny vás v této knize zasáhne. Je obdivuhodné, jak se do tak malého množství textu dalo vměstnat tolik pocitů.

Tato kniha je naprosto neskutečná. Nádherná a silná. Nejen svým obrazovým zpracováním a velikostí, ale hlavně silným příběhem. Fánek je chlapec z chudé rodiny. Žije s rodiči a prarodiči a s tátou si často prohlížejí knihu, kterou ani jeden z nich neumí přečíst, a tak si vymýšlejí vlastní příběh. O lodi, která pluje až na obzor a tam pokračuje dál až ke hvězdám. Táta však jednoho dne odjede pracovat do cizí země a Fánkovi zbyde je smutek, vzpomínky a občasné telefonáty. V rodině, která je velmi křehká a kde postupně umírá děda i babička, zastává stále zodpovědnější roli.
Nádherný a citlivý příběh o jednom dětství.