Fabrika
Kateřina Tučková , Andrea Březinová , Tomáš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232491/bmid_fabrika-pribeh-textilnich-baronu-z--232491.jpg
4
524
143
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů. Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě hodně bavila. Zajímavé spojení fakt a fantazie, musela to být velmi zajímavá práce něco takového napsat. Téma textilek mi nic neříká, ale při čtení mě donutilo si hledat ulice, některé názvy apod.
Čekala jsem něco trochu jiného, ale přečetla jsem to se zájmem. Asi hlavně proto, že jsem si dokázala přiřadit popisovaná historická místa těm současným, kde se dost často pohybuji.
Pro mě nejlepší kniha od autorky.S Brnem nemám nic společné,ale pátrání kolem vily Thungenhat mě k ní dovedla.Mistrně zpracovaná kronika textilních a pletařského průmyslu v Brně a okolí.Děkuji za ní autorce.Super
Při letmém prolistování knihy jsem se bála jestli mě bude bavit. Textilní průmysl mi je na hony vzdálen, Brno znám jen jako turista, kniha začíná v druhé polovině 18.století které nepatří mezi mou oblast zájmu... Ale stačilo prvních 20 stran a už jsem knihu hltala víc než detektivku. Ta kombinace faktů a fantazie mě neskutečně bavila, při čtení jsem byla napnutá jak osud té které postavy dopadne a čím víc se blížil konec knihy, tím víc se vkrádal smutek nad osudy textilních průmyslníků. Bavil mě i přesah do současnosti (organizace výstavy) a jak si Kateřina poradila s rozmotáváním toho nelehkého klubka. Znovu klobouk dolů před její mravenčí badatelskou prací a fantazií se kterou pak dokáže všechno skloubit v tak čtivý celek.
mně tyhle historické publikace strašně baví! já vím, není to "normální" beletrie, není to klasika, má to nezvyklé přesahy do reality... brož nestojí za moc a je to tištěno na shitty papíře, co za rok zežloutne. ale ten nápad, ten příběh, ta invence. historické období, které je mi blízké, ulice mých předků, dělnický život. domečky, který si pamatuju. miluju lidi, co produkují takový věci.
Kateřinu Tučkovou mám jako autorku velice ráda a ohromně si jí cením za úsilí, které vynakládá k nastudování historických reálií a pramenů, které pak obaluje svým příběhem. Fabrika je oproti jejím ostatním knihám trochu jiná. Popisuje osudy textilních podnikatelů v Brně v průběhu 19 a začátku 20 století a byla vydána u příležitosti výstavy na stejné téma. Jak je u autorky zvykem, tak fakta obaluje příběhem, ale v této knize se prolínají příběhy brněnských textilních velkopodnikatelů s dneškem a s tím, jaké starosti měla Kateřina a její kolegové při obstarávání podkladů pro výstavu. A to bylo to jediné, co mi na knize vadilo - že přechody z historie do současnosti nebyly nijak vizuálně oddělené - kapitolou apod.
Jinak ale báječná, úžasná kniha, kterou by si měl přečíst každý brněnský patriot. A nejen ti, ve vsuvkách je tam popsána řada zajímavostí - kupříkladu jak se žilo textilním dělníkům, kdy až (překvapivě) byla zákonem zakázána dětská práce, jak se rozvíjel textilní průmysl v jeho tehdejší baště na Moravě, jak vznikalo umělecko-průmyslové muzeum v Brně a mnoho a mnoho dalších. Já z Brna nejsem, netuším co nebo kde je Cejl, ale i tak mne kniha velice zaujala. Mimo jiné oceňuji velké množství dobových fotografií.
Za touto knihou musí být neuvěřitelné množství práce a bádání a prohlížení dokumentů a ve výsledku je to znát. Vynikající práce od Kateřiny Tučkové. Překvapilo mě hodnocení 76%, které snad může být dané jedině tím, že lidé od knihy očekávali podobný román jako předchozí práce autorky a řádně si nepřečetli o čem kniha je, k jaké příležitosti byla vydána a nebo do ní nenahlédli, než si ji koupili.
Hezká knížka pro ty, co znají Brno. Ví, kde která ulice je, můžou se přenést o pár století níže a představovat si, jak to tehdy vypadalo.
Bohužel kniha měla hodně nepřesností, někomu to nevadí, ale mě to hodně zlobilo. Když už data, tak přesně. Od p.Tučkové jsem četla už lepší knihy.
Moc zajímavá kniha , ale myslím, že pro ty, kteří neznají Brno, to tak zajímavé není. Pro mě, když si umím představit každou ulici a každou čtvrť to bylo úžasné!
Kniha mě zklamala. Příběh rodiny jsem kvůli vloženým historickým faktům nebyla schopná sledovat. Oproti předchozím románům mě nezaujalo.
Na knihu mne navnadila sama autorka, kterou jsem měla tu čest slyšet na autorském čtení, kde o tomto nově vydaném díle hovořila. Nastínila důvody, proč si k rozepsání příběhu zvolila méně známou rodinu Offermanů, namísto např. Tugendhatů, o nichž by jistojistě nasbírala i více materiálu. Tučková k upoutávce na svou knihu vybrala pasáž o sirotkovi Franckovi a vůbec o poměrech náročné dětské práce, při níž mnoho malých pracantů i zemřelo. Kniha mne v tom okamžiku nadchla a chtěla jsem si ji určitě přečíst. Tak se stalo...Právě po přečtení ukázky jsem o knize nabyla úplně jiné představy - Fabrika není obyčejným románem o rodině Offermanů - zdaleka ne. Tučková vlastně popisuje svou vlastní práci na románu, který vyšel při příležitosti výstavy o brněnských textilkách a který je spíše doplněním a doprovodem této akce. Sama zde přiznává, že mnoho epizodních postav, motivů a životních příběhů je fiktivních, jelikož nenastřádala dostatek materiálu, který by jejich skutečný život dokázal přesně vykreslit. To z knihy dělá spíše jakéhosi průvodce, řekla bych "Po stopách textilních baronů", zejména Offermanů, zmíněna je však spousta dalších továrníků - od Schoellerů až po Löw-Beery, slovo padlo dokonce i o Oskaru Schindlerovi. Tím je dán jakýsi nástin, či přehled o průmyslovém srdci Brna. Zkrátka chcete-li se o tom nenásilnou formou něco dozvědět, určitě sáhněte po Tučkové Fabrice. Hledáte-li historický román se spoustou přímé řeči, propracovaných postav, vyšperkovaných miniepizod - pak, prosím, nechte Tučkovou ležet.
Na díle oceňuji jednak vložené materiály a fotky (velmi zajímavé informace, ačkoli někdy přemíra...moc se obávám, že si pamatuji sotva půlku, nicméně jako studentka historie musím konstatovat, že to bylo dosti přínosné), jednak autorčinu metaforiku spojenou s textilním odvětvím! Ta byla opravdu nevšední, neotřelá a nápaditá, hrozně se mi v knize líbila.
Přesto dávám jen tři hvězdičky. Knihu jsem přečetla za dva dny a osudy postav mne, bohužel, neoslovily tak jako autorku.
Za mě opět super kniha od této autorky. Mám hodně ráda historické romány/literaturu faktu, takže za mě top vložení informací alá z encyklopedie.
S čím trošku bojuji je ten přikreslený (či hodně vymyšlený) příběh, který vlastně nebyl až tak na faktech postavený. Je to škoda, člověk se pak ztrácí a autorka vlastně neuváděla v textu, co je její představa a co informace, které zjistila....
Brněnský příběh textilních baronů, ale také o tom, jak takový příběh vzniká: "Ale na druhou stranu," mrknou na mě spiklenecky, "když neexistuje doklad o tom, že to tak bylo, neexistuje ani doklad o tom, že to tak nebylo." (str. 45) Dá se číst také jako příběh o tom, jak je vše (ač to trvá třeba pět generací) pomíjivé. To vše doplněno encyklopedickými hesly.
Uznávám však, že Tučkové beletrie mne baví více...
Myslím, že kniha potěší každého, kdo žije v Brně. Číst si o osudu bývalých obyvatel tohoto města, o jejich životě a stavbách vybudovách v našem městě bylo velmi obohacující. Dozvěděla jsem se velké množství informací, někdy mi docela vadil autorčin sentiment ale palce nahoru za její práci v historických archivech.
Autorka dokázala záživnou formou popsat v podstatě nezáživné informace. A je už na čtenáři, jestli se vrhne i do medailonků s faktografickými informacemi nebo se nechá pouze unášet historií ne/jedné podnikatelské rodiny...
Pro ty, kteří jsou z Brna, nebo si zažili rozkvět textilního průmyslu, určitě doporučuji...
Po Žítkovských bohyních jsem sáhla po další knížce od stejné autorky. Chápu, že hledání informací bylo jako slavné hledání jehly v kupce sena. Knížka byla zajímavá, ale spíše jsem čekala další “bohyni”.
Četla jsem Žítkovské bohyně, tak jsem chtěla zkusit nějakou další knihu od autorky. Moc se mi líbí styl vyprávění, úplně slyším klapání tkalcovských strojů a život v brněnské fabrice před více než dvěma sty lety. Skoro je mi smutno,že by měl být příběh těchto lidí zapomenut.
Knihu jsem vybrala kvůli jménu autorky, která mě svou tvorbou oslovila, a nelitovala jsem. Její mistrné vykreslení budování průmyslu, života podnikatelů i zaměstnanců, přeměna krajiny a vztahů 19. století mě inspirovaly a hodlám je využít i ve výuce. Díky.
Štítky knihy
Brno ságy historie měst, obcí a regionů průmyslová revoluce textilní průmysl podle skutečných událostí
Kniha Fabrika je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 761x |
| Čtenářské výzvě | 256x |
| Doporučených | 32x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 224x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 7x |
Plně chápu, proč Tučková nežije život one-trick-pony, chrličky románů, a věnuje se i kurátorství, dramatu, historii, překladům, mateřství… (Kde jinde přicházet na nosné náměty?) Jenže právě proto jsem se s Fabrikou hodně dlouho trápil. Je to takový kočkopes mezi beletrií a naučnou literaturou, hodně fragmentovaný příběh, spíše katalog výstavy s přiznanou fabulací scén. Sešít to jinak, asi by to bylo ještě méně věrné skutečnosti, ale látka by to byla hladší, příjemnější, nositelnější. :-) Těším se na další román, snad se 9 let po Žítkovských bohyních konečně dočkáme.