Enderova hra

19.09.2014

Nejdřív jsem viděla film, skvělý, pak jsem četla knihu taky byla skvělá,ale pak když jsem si znovu pustila film už tak skvělý nebyl pořád dobrý ale už tam toho dost chybělo.Ale i film i knihu můžu doporučit, moc se mi to líbilo přečetla jsem jedním dechem

28.08.2014

"Dříve než byla Suzanne Collins a Veronica Roth, Já jsem", řekl Orson Scott Card.

23.08.2014

Čekal jsem nadprůměrné sci-fi, ale zase žádný zázrak. Skutečnost však předčila mé očekávání a rázem bych knížku zařadil i mezi mé oblíbené. Abych nebyl jen pozitivní, kdybych měl něco upravit, nahradil bych malé děti za řekněme středoškoláky. Třeba Ender ve chvíli, kdy byl za bažanta ve svém prvním týmu mohl mít 14 let, zatímco zbytek 16 a více. To by ničemu neublížilo a to dospělé uvažování by působilo věrohodněji. Jinak musím vyzdvihnout čtivost, samotný nápad i děj a zároveň i psychologickou stránku knihy a především ten (skoro) konec.

20.08.2014

Mírný nadprůměr, ne pro děj samotný, ale spíše pro jeho psychologický ráz. Výcvik, útok Termiťanů a na Termiťany, je jen pozadí příběhu, ve kterém jde spíše o to, zamyslet se nad hodnotami života. Jaký dopad má rozhodnutí, které učiníme v době, kdy nad jiným získáme kontrolu a jak se s tím vyrovnat. Pro člověka, jako je Ender, je to těžké. Je sice napůl nemilosrdný bojovník (což má svým způsobem od Petra), ale je v něm i jakási lidskost (kterou zde v jakési rovině představuje jeho sestra Valentine). Když jsem pak shlédl film, nebyl jsem vůbec překvapen, tak plochým dějem, jelikož zde tvůrci vyzdvihly právě tu (pro mě) méně podstatnou část, o které jsem psal na začátku. Vnitřní pochody Endera totiž nejdou zaznamenat na plátna kin. Tam působí všechny snahy, zaznamenat veškeré emoce v několika minutách, trochu komicky a víceméně sterilně. V tomhle má naštěstí kniha navrch a je to jeden z důvodů, proč ještě existují lidé, co dají přednost knize, před filmem.

10.08.2014

Film jsem vynechala, knihu přečetla za dva dny. I přesto, že sci-fi nerada, kniha se mi líbila.

07.08.2014

Po shlédnutí filmy jsem se na tuhle knížku vážně těšila.. Ale je tak hrozně nudná ! I když je to sci-fi tak mi to přijde až moc absurdní - děti, kterým není ani 10 let ?.. Vážně ? Za mě nic moc a vyhrál to film.

20.07.2014

Nejprve jsem se dostala k filmu, který na mě však nezanechal mnoho stop. Filmový hrdina mi v představách naštěstí příliš nezůstal. Knihu jsem doslova hltala a identifikovala se morálními dilematy hlavního hrdiny.

20.07.2014

Film mě docela navnadil, ale snad poprvé musím konstatovat, že knížka byla slabší. Čekala jsem víc detailů z příběhu i o jednotlivých postavách, bohužel marně.

I přesto je knížka čtivá a téma mě zaujalo.

20.07.2014

Nemůžu napsat že se mi kniha nelíbila, rozhodně si přečtu další díly o Enderovi, ale na můj vkus to bylo moc psychologické a nereálné, když se malý šestiletý kluk musí potýkat s věcmi, se kterými se v knize potýká. Jelikož jsem věděla jak kniha skončila díky filmu, tak mě konec nepřekvapil, ale kdybych nevěděla jak kniha skončí, čuměla bych s pusou dokořán. Konec je fakt haluz!

http://rubi-cubes.blogspot.cz/2014/06/enderova-hra-orson-scott-card.html

05.07.2014

Legendární sci-fi? Nechápu, co je na této knize tak úžasného. Námět sliboval zajímavé čtení, ale mé očekávání zůstalo bohužel nenaplněno. Řeknu to na rovinu: Vlastně nuda. Zajímavé byly snad jen vztahy mezi branci ve výcvikové škole, kde Ender zažil závist a z toho pramenící šikanu. Samotný výcvik byl nezajímavý a nudný včetně následujícího děje. Konec mě trochu překvapil, ale mé pocity byly spíše plné rozpaků, protože realita prolnutá s "Enderovou hrou" hraničila s pohádkovým fantasy příběhem.

01.07.2014

O existenci knihy vím už poměrně dlouho, ale je pravda, že přečíst jsem se ji rozhodla až po shlédnutí filmové adaptace. Film byl poměrně slušný, neměla jsem k němu moc výhrad, prostě soudobé SF na plátně. Až zpětně oceňuji, že se drželi předlohy, co to šlo. Co se knihy týče, jedná se o velmi dobře zpracovaný a propracovaný příběh jednoho geniálního chlapce, který má zachránit svět, a lidé okolo něho udělají cokoliv, aby se mu to podařilo. Samozřejmě nakonci zjistíme, že nic není černé nebo bílé, ale některé činy se prostě vrátit nedají. Proto nezbývá, než posbírat a zachránit poslední střípky (civilizace nebo života dítěte?). Ačkoliv příběh není vyloženě originální svou podstatou, je velmi zručně napsaný, nikde nenudí a prakticky nemá hluchá místa.

18.06.2014

Já sci-fi jinak vůbec nečtu - ale ta kniha je jako hluboce se potopit do lidství ve všech jeho formách; podívat se zblízka na lidskou potřebu vládnout, ubližovat, ničit a odstraňovat něco, čemu nerozumíme, potřebu pochopit, zkoumat a nahlédnout ještě blíž do té mezery, z níž něco pozoruje zase nás.

Wow. Škoda, že mi filmový trailer (trailer, ne film!) odhalil hlavní zápletku. Kniha má ale hned několik velice hlubokých myšlenek. Trochu z toho mrazí... A pro ty, co tvrdí, že je Ender antihrdina: To teda není. Ender je kladný hrdina (skoro) vším...

14.05.2014

Půlku knížky jsem přemýšlela jestli dát 3 nebo 4 hvězdy.
Nápad příběhu se mi líbil, ale..

Hned začátek mi přišel dost zmatený. Reálie světa nebyly dostatečně vysvětleny, takže jsem se v tom úplně ztrácela. Co se ve světě stalo? Kdo jsou termiťané? Co znamená "Třetí"?
A taky pro mě bylo velmi těžké si představit šestiletého chlapce. Ne! Pořád si to neumím představit. V podstatě až v druhé kapitole je napsáno, že je Enderovi teprve 6. Do té chvíle jsem si myslela, že je mu tak kolem 12.
Také začátky kapitol, kde spolu mluví velitelé, byly matoucí. Špatně jsem se orientovala v tom, kdo s kým mluví a kdo je vůbec kdo.
Podivný byl i jakýsi "bezpohlavní" život oněch dospívajících dětí. Prostě mi to nějak nesedělo, nevím jako to jinak vyjádřit.

Příběh je bezesporu zajímavý a technicky velmi dobře provedený, ale text neměl takový spád, jak by se od něj dalo čekat a zkrátka jsem s ním trochu bojovala.
Velmi rychle mi došlo, že autor knihu napsal v 80. letech 20. století, kdy byl svět ještě rozdělen na Západ a Východ a autor toto rozdělení velmi pečlivě respektoval a možná až zbytečně se na něj upnul. Složitě tam vystavěl jakousi představu politických hnutí (v čele s Valentinou a Petrem), ale neměla jsem pocit, že potenciálu úplně využil. Nějak to pak vyšumělo do ztracena.

Celou předposlední kapitolu jsem uvažovala, zda se pustím i do dalších dílů. Poslední kapitola mě však odradila a stejně tak zpečetila i osud 3 hvězdičkového hodnocení.

PS: Večer si pustím film, takže uvidíme uvidíme...

04.04.2014

Na tuhle knihu jsem se tesil po komentarich, ktere jsem o ni cetl, nez jsem ji zacal cist sam. Uprimne receno, me ale zklamala. Nekolikrat jsem se pristihl jak se nudim, jak nerealny mi pribeh pripada. Doufam, ze nasledujici dily budou zabavnejsi, ale obavam se nejhorsiho... Zkratka kazdy mame radi to sve.

23.03.2014

Ohromující...

16.03.2014

Ke knize jsem se dostala až po shlédnutí filmu, takže to mám trochu zkreslené. Je to zřejmě moje první sci-fi kniha, ale nadchla jsem se pro žánr. Nechápu některé komentáře, kdy termiťané jim přijdou normální a geniální děti ne? Přistupovala jsem ke knize s vědomím, že je psaná v osmdesátých letech, kdy ještě nebyl internet a informační technologie, tak jako dnes. Musím ocenit autorovu představivost. Nebudu ho přece odsuzovat za zastaralost, to bych se musela vysmát i sérii filmů SW 4-6.
Za mě to tedy k legendám patří, ale o hvězdičku víc dostal druhý díl, ten je perfektní.

13.03.2014

Smutná kniha a hlubší než se na první čtení zdá. Největším sci-fi prvkem jsou ty malé nezletilé superinteligentní "zrůdy", ale člověk k nim musí cítit lítost. Stejně jako k politováníhodnému antihrdinovi Enderovi. Po dvaceti letech a na druhé počtení není třeba měnit hodnocení. Je to za plný počet.

16.02.2014

Enderova hra je oprávněně jedno z nejlepších sci-fi, které v 80. letech vzniklo. Překvapuje mne, že většina kritiky se na tuto knihu snáší především kvůli "nudnému ději" a tomu, že hlavními postavami jsou malé děti. Ani jedna z těchto kritik podle mého názoru není oprávněná. Samozřejmě nudnost či zajímavost knihy jsou ryze subjektivní pojmy a co člověk, to krajní názor, ovšem můj názor je ten, že kniha má velmi zajímavý, hluboký a zneklidňující příběh - alespoň tedy pro toho, kdo je ochoten se nad ním hlouběji zamyslet. Myšlenka, že malé děti jsou geniálními stratégy se sice může na první pohled jevit poněkud absurdní a scestnou, nicméně tomu tak není. Nechci zabíhat do blábolů vývojové psychologie, ale děti s výrazně nadprůměrnou inteligencí se učí extrémně rychle a dobře, mají fotografickou paměť, dokáží se až s paradoxní "omezeností" zaměřit na jeden úkol a ten v určitém spektru vědomostí vyhodnotit a adekvátně splnit - to není žádné sci-fi, to je fakt. Přesto, zde se jedná o knihu z žánru sci-fi, proto nerozumím moc oné kritice některých, že takhle malé děti nemůžou přemýšet jako dospělí. Proč by nemohly? Jednak je to sci-fi, jednak existují případy (a ne ojedinělé), kdy se děti naučí číst ve třech letech, ve čtyřech už počítají zlomky a v pěti píší vlastní pohádkové příběhy. Proč by tedy v šesti nemohly ovládat strategické myšlení? V praxi to dnes nevidíme, protože učivo na základních školách je přizpůsobeno těm nejslabším, nejhloupějším žákům, pro inteligentnější žáky je tudíž zcela nedostatečné a zbytečné. Pokud by ale ty nejinteligentnější děti světa podstoupily studium a výcvik jako Ender, nepovažuji jejich domnělé "dospělácké" myšlení za něco nemožného či absurdního. Tolik k nejčastější kritice, teď ke knize samotné. Až mne trochu šokovalo, s jakou brilantností autor odhaluje psychologii hlavních postav, především tedy Enderovu a Graffovu - jejich vztah-spor zde vidím jako jednu z hlavních dějových linií, od které se odvíjí "fyzický" děj, tedy Enderův postup z obyčejného řadového vojáka až na admirála celé flotily. Značně zneklidňujícím prvkem je zde především role bratra Petra a sestry Valentiny - na jejich detailnější příběh v dalších dílech ságy se velice těším. Samotný příběh knihy ovšem lze v obecné rovině brát jako alegorické zpracování konvenční vojenské strategie prolnuté s filozofickou a etickou reflexí. Zásadní otázkou, s kterou kniha poněkud kontroverzně pracuje je tato: Co všechno jsme ochotni obětovat, abychom zachránili něco většího než jsme my sami? V lidských dějinách nalezneme mnoho případů, kdy byly obětovány lidské životy pro "něco většího" - náboženství, ideologii, stabilitu, pokrok, přežití - vlastně tedy tím "něčím větším" byla ve finále vždycky jen moc nějaké elity nad masou, nad davem. A Enderův svět se v tomhle nijak neliší. Zničení falešné hrozby termiťanů bylo jen upevněním sjednocené lidské moci, což bylo v knize krásně stvrzeno okamžitou občanskou válkou, která na Zemi po vyhlazení termiťanů propukla. Takže klasická hierarchizace, jakmile byla cizí hrozba zničena, ihned je třeba získat moc nad starým nepřítelem ze sousedství. Etický a filozofický přesah, který kniha nepochybně má, je podle mne tím hlavním důvodem, proč si Enderův příběh přečíst. Pokud hledáte pouhou zábavu, tak Vás kniha patrně mírně oprudí.